Chlumská stráň

Chlumská stráň je národní přírodní rezervace v katastrálním území Chlum nad Berounkou na pravém břehu hlubokého údolí řeky Berounky mezi ústím potoků Radubice a Seč pod obcí Chlum a vrchem Hamouz. Rezervace o rozloze 150,41 hektarů je nejstarším chráněným územím okresu Rokycany. Vyhlášena byla již v roce 1933. Chlumská stráň leží v severní části přírodního parku Horní Berounka, sousedí s přírodním parkem Hřešihlavská a CHKO Křivoklátsko. Od roku 2009 je Chlumská stráň prohlášena též evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000.

Lokalita

Rezervace se nachází na severním okraji okresu Rokycany u vesnice Chlum. Jedná se o příkrý a erozní západní svah na pravém břehu Berounky. +more Oblast leží v severní části přírodního parku Horní Berounka, sousedí s přírodním parkem Hřešihlavská a chráněnou krajinnou oblastí Křivoklátsko. Území o rozloze 150,41 hektaru je převážně zalesněné, s výjimkou prudších svahů a suťových míst. Na severu a východě je oblast ohraničená převážně zemědělskými oblastmi. Na severu sousedí s usedlostí Hamouz o rozloze 306 hektaru, jejíž hlavní činností je chov skotu, bažantů, daňků, ryb a koní. Na jihu je oblast ohraničena potokem Radubice.

Nadmořská výška rezervace se pohybuje v rozmezí 255-470 metrů (vrchol kopce Hamouz).

Přírodní poměry

Lokalita je součástí geologické oblasti Barrandien. Horninovým podkladem jsou slabě přeměněné břidlice, droby a prachovce a v menších částech pak silicity. +more Půdní pokryv je převážně hnědý, nasycený a kyselý. Podél potoka Radubice a na úpatí svahu lze nalézt kambické gleje, tedy půdu ovlivněnou častým prosycením vodou.

Klima je mírně teplé s teplým a suchým létem a mírně teplou a velmi suchou zimou. V nedaleké a typově relativně podobné lokalitě Liblín je průměrná roční teplota 8,1 °C s maximem 37 °C a s 489 mm úhrnem srážek. +more Na území okresu Rokycany je evidováno v průměru 30-40 letních dnů a 100-130 mrazových dnů za rok. Kvalita ovzduší má tendenci se zlepšovat a na většině území imisní hodnoty sledovaných polutantů nepřesahují imisní limity.

Berounka je přirozenou migrační cestou a slunná stanoviště jsou útočiště pro mnohé teplomilné druhy.

Flóra

Cladonia cariosa (uprostřed) na vyhlídce Na Plazu

Stromová diverzita je poměrně pestrá. Nejčastějšími stromy na celé lokalitě jsou dub (Quercus sp. +more) a habr obecný (Carpinus betulus). Na sušších a slunných místech převažují jehličnany: borovice lesní (Pinus sylvestris), jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). V blízkosti vodních toků se vyskytují olše (Alnus glutinosa). V menších množstvích můžeme na místě najít javor (Acer sp. ), lípu (Tilia sp. ), buk lesní (Fagus slyvatica) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Velmi významná je populace původního tisu červeného (Taxus bacata). Na okrajích lokality se má tendenci šířit invazní trnovník akát (Robinia pseudacacia).

Z křovin je zastoupena líska obecná.

V bylinném patře je významná lilie zlatohlavá (Lilium martagon), bělozářka větvitá (Anthericum ramosum) a dymnivka dutá (Corydalis cava). Dále lze na lokalitě nalézt netýkavku nedůtklivou (Impatiens noli-tangere), hrachor jarní (Lathyrus vernus), jaterník podléšku (Hepatica nobilis). +more V lokalitě hrozí šíření nepůvodní netýkavky malokvěté a bolševníku velkolepého.

Odhalené kameny jsou substrátem pro pestrou škálu lišejníků a druhová diversita je na místě velmi bohatá v porovnání s celém územím ČR. Na lokalitě lze nalézt kriticky ohrožený druh Usnea scabrata a silně ohrožené druhy Cladonia cariosa, Flavoparmelia caperata, Peltigera horizontalis a Peltigera polydactylon.

Fauna

Na vyhřátých a slunných místech lze nalézt ještěrku živorodou (Zootoca vivipara) a zmiji obecnou (Vipera berus). Ve vlhčích oblastech se vyskytuje ropucha obecná (Bufo bufo), užovka obojková (Natrix natrix) a významný je výskyt mloka skvrnitého (Salamandra salamandra).

V blízkosti řeky se vyskytuje ledňáček říční (Alcedo athis) a břehule říční (Riparia riparia). Z dalšího ptactva pak kalous ušatý (Asio otus), puštík obecný (Strix aluco) , orel mořský (Haliaeetus albicilla) a krkavec velký (Corvus corax). +more Na lokalitě byl také spatřen výr velký (Bubo bubo) , pro kterého je strmá a balvanitá stráň vhodným habitatem.

Ochrana

Ochrana dubu před okusem pomocí oplocenky

První chráněné území bylo v oblasti vyhlášeno v roce 1933 a původní název rezervace byl Zvíkovec - tisy. Od roku 2009 je Chlumská stráň prohlášena též evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000.

Území bylo v historii kontinuálně zalesněno, nebylo zemědělský obhospodařováno, přesto je však z lesnické činnosti v lokalitě mírně pozměněná dřevinná skladba. Hlavním předmětem ochrany jsou populace jedle bělokoré a původní populace tisu červeného.

Od roku 2010 probíhá introdukce tisu a na lokalitě bylo k roku 2014 zhruba 30 uměle vysazených jedinců. Při poslední inventarizaci bylo zmapováno celkem 362 jedinců, což řadí rezervaci na čtvrtémísto v CHKO Křivoklátsko v početnosti populace tohoto druhu. +more U relativně početné populace jako je tato je riziko zániku malé. Přesto je důležité populaci chránit a to zejména před okusem zvěře a invazními druhy. Jedle bělokorá se na lokalitě vyskytuje v počtu několika tisíců jedinců a její přítomnost byla zjištěna ve všech oblastech chráněného území.

Tis červený na Chlumské stráni

Dalším cílem ochrany je zachování a obnova acidofilních teplomilných doubrav a reliktních borů. V rámci evropské významné lokality jsou pak ještě chráněné acidofilní bučiny, hercynské dubohabřiny a jasanovo-olšové luhy.

Pro obnovení přirozené skladby lesů je na území v plánu postupné odtěžování jehličnanů, zalesňováním holin a zavedení mechanické ochrany (oplocenky) u mladých jedinců pro ochranu před okusem spárkatou zvěří. Další postupy pro omezení okusu chráněných druhů je nezřizování přikrmovacích zařízení na chráněném území a v ochranném pásmu a také intenzivní odlov. +more Odumřelá dřevní hmota je ponechávána na místě.

Od roku 2010 na území každoročně dochází k redukci populace trnovníku akátu. Stromy jsou těženy a na pařezy je aplikován herbicid na bázi glyfosátu. +more Od stejného roku také dochází k chemickým zásahům proti bolševníku velkolepému (Heracleum mantegazzianum) a to i v přilehlých lokalitách rezervace. Proti invazní netýkavce malokvěté (Impatiens parviflora) zatím žádná opatření nebyla provedena.

Turismus a přístupnost

Lokalita je relativně blízko dálnice D5, a proto je dobře dosažitelná z Prahy, případně z Plzně. Ze severu směrem od městyse Zvíkovec vede červeně značená turistická trasa do vesnice Chlum, odkud pokračuje vede odbočka do přírodní rezervace na vyhlídku Na Plazu. +more Po červené trase lze dále pokračovat na jih, kde trasa nejdříve vede podél okraje rezervace a pak vede skrz ni až do Rybárny u Hřešihlav. V blízkosti rezervace se nachází další chráněná území: PR Skryjská jezírka, NPR Kohoutov a PR Třímanské skály.

Galerie

File:Chlumská stráň - skála u vyhlídky Na plazu. JPG|Skála u vyhlídky Na plazu File:Chlumská stráň - tabule. +moreJPG|Tabule File:Ostroh Chlumské stráně 1. JPG|Ostroh Chlumské stráně File:Jaterníkové koberečky na Chlumské stráni. JPG|Jaterníkové koberečky na Chlumské stráni File:NPR-Chlumska-Stran-informacni-tabule1. JPG|Tabule File:NPR-Chlumska-Stran-tabule2. JPG|Informační tabule 2.

Reference

Externí odkazy

[url=http://drusop. nature. +morecz/ost/chrobjekty/zchru/index. php. frame&SHOW_ONE=1&ID=130]NPR Chlumská stráň v databázi AOPK[/url] * [url=http://drusop. nature. cz/ost/chrobjekty/evl/index. php. frame&SHOW_ONE=1&ID=13303]EVL Chlumská stráň v databázi AOPK[/url].

Kategorie:Národní přírodní rezervace v Plzeňském kraji Kategorie:Chráněná území v okrese Rokycany Kategorie:Chráněná území v Plaské pahorkatině Kategorie:Chráněná území vyhlášená roku 1933 Kategorie:Lesy v okrese Rokycany Kategorie:Lesy v Plaské pahorkatině Kategorie:Přírodní lesy v Česku Kategorie:Přírodní park Berounka Kategorie:Chlum (okres Rokycany)