Cesko.wiki Christian Friedrich Schönbein
Author
Albert FloresChristian Friedrich Schönbein byl německý chemik a přírodovědec. Je známý především díky svým objevům v oblasti chemie, včetně objevu ozónu a přínosu k vývoji baterie. Narodil se v roce 1799 v Německém Švýcarsku a vystudoval lékařství na univerzitě v Tübingenu. Během své kariéry působil na různých univerzitách a výzkumných institucích v Německu a ve Švýcarsku. Mezi jeho nejvýznamnější objevy patří zjištění ozónu jako samostatného chemického prvku a objev katalytické oxidace. Schönbein také přispěl k vývoji baterie a elektrochemie. Zemřel v roce 1868 ve věku 68 let.
Christian Friedrich Schönbein (18. října 1799 Metzingen - 29. srpna 1868 Baden-Baden) byl německo-švýcarský chemik. Je známý především díky vynálezu palivových článků a objevu střelné bavlny a ozónu.
Život
Schönbein se narodil v německém Metzingenu, ve třinácti letech šel do učení do chemické a farmaceutické firmy v Böblingenu. Díky svému nadšení, získal potřebné dovednosti a znalosti, aby mohl požádat a uspět u zkoušky u profesora chemie v Tübingenu. +more Po úspěšném složení zkoušky a několika přesunech, získal v roce 1828 místo na Basilejské univerzitě, kde v roce 1835 získal profesorskou pozici. V Basileji zůstal až do své smrti v roce 1868 a je zde i pohřben.
Ozón
Během experimentů s elektrolýzou vody, které prováděl na univerzitě v Basileji, zaznamenal nezvyklý zápach v laboratoři. To byl první důkaz toho, že se povedlo připravit nový, dosud neznámý produkt. +more Tento, jak se domníval nový prvek, pojmenoval ozón, z řeckého οζω, ozó, voním, podle intenzivního zápachu i v nepatrných koncentracích.
Výbušniny
I přes manželčin zákaz Schönbein příležitostně experimentoval doma, v kuchyni. Jednoho dne v roce 1845 rozlil směs kyseliny dusičné a sírové. +more K setření použil bavlněnou kuchyňskou zástěru. Když ji pak pověsil uschnout nad sporák, došlo k jejímu zapálení a velmi prudkému spálení, zdálo se, že zástěra zmizela. Důvodem byla nitrace celulózy v bavlně, za vzniku nitrocelulosy, nitro skupiny slouží jako vnitřní zdroj kyslíku, při zahřátí pak dochází ke kompletní a prudké oxidaci.
Schönbein rozpoznal možnosti nové sloučeniny. Klasický černý střelný prach, který byl již 500 let využíván na bojištích, uvolňuje při explozi černý dým, který znečišťuje vojáky, zbraně i celé bojiště. +more Nitrocelulóza se zdála být kandidátem na bezdýmný střelný prach pro děla a náboje. Proto tuto sloučeninu pojmenoval střelná bavlna.
Pokusy o výrobu střelné bavlny pro vojenské účely byly zprvu neúspěšné, protože v továrnách docházelo k častým explozím a rychlost hoření bavlny byla příliš vysoká. Roku 1884 se podařilo Paulu Vieillemu úspěšně připravit bezdýmný střelný prach, který nazval Poudre B. +more V roce 1891, James Dewar a Frederick Augustus Abel připravili tzv. Kordit, což je bezpečná směs nitroglycerinu a nitrocelulózy používaná ve formě vláken.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Němečtí chemici Kategorie:Švýcarští chemici Kategorie:Chemici 19. +more století Kategorie:Němečtí vynálezci Kategorie:Švýcarští vynálezci Kategorie:Vynálezci 19. století Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Tübingen Kategorie:Členové Francouzské akademie věd Kategorie:Členové Göttingenské akademie věd Kategorie:Členové Německé akademie věd Leopoldina Kategorie:Členové Royal Society of Edinburgh Kategorie:Absolventi Univerzity Tübingen Kategorie:Narození 1799 Kategorie:Narození 18. října Kategorie:Narození v Bádensku-Württembersku Kategorie:Úmrtí 1868 Kategorie:Úmrtí 29. srpna Kategorie:Úmrtí v Baden-Badenu Kategorie:Muži Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Freiburské univerzity (Německo).