Chřešťovice (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Chřešťovice jsou zámek ve stejnojmenné vesnici u Albrechtic nad Vltavou v okrese Písek v Jihočeském kraji. Vznikl barokní přestavbou starší tvrze v první polovině osmnáctého století. Zámek je chráněn jako kulturní památka.

Historie

Prvním panským sídlem v Chřešťovicích bývala gotická tvrz poprvé zmíněná v roce 1529. Sídlili na ní zvíkovští a později písečtí manové, kterým patřila část vesnice. +more Druhý díl vsi byl součástí vltavotýnského statku pražských biskupů. Výnosy z této části vesnice v patnáctém století patřily Janovi ze Soutic a Bohušovi z Drahobudic, kteří ji v roce 1468 dostali od král Jiřího z Poděbrad do zástavy.

Jádrem manského statku býval poplužní dvůr, u kterého byla podle Augusta Sedláčka koncem patnáctého století postavena tvrz. Prvním známým držitelem dvora byl v roce 1360 Bohuněk z Chřešťovic. +more Roku 1461 dvůr patřil Janu Radkovci z Mirovic, který používal také přídomek „z Chřešťovic“. Král Vladislav Jagellonský mu povolil změnu manského statku na dědičný s tím, že manské povinnosti převede na dvůr v Jehnědně. Janu Radkovci kromě Chřešťovic patřilo několik selských dvorů v Paměticích (ty roku 1492 prodal Jindřichovi ze Švamberka na Zvíkově) a v zástavě měl od Bohuslava a jeho syna Hynka ze Švamberka ves Palčice u Údraže.

V roce 1509 byl pánem Chřešťovic Janův nejstarší syn Petr. Později statek připadl jeho bratru Oldřichovi, kterému roku 1529 patřila tvrz, dvůr, celá ves Chřešťovice, část Jehnědna a Dobešic, mlýn pod kostelem svatého Jana Křitele a podací právo ke kostelu. +more Zároveň však musel vyplatit 300 kop grošů Petrovým potomkům, což učinil v roce 1544. Oldřich Radkovec malé panství odkázal svým dvěma dcerám Johance a Anně. Johanka v roce 1558 svou polovinu prodala Janovi staršímu Kalenicovi z Kalenic za 500 kop českých grošů, zatímco Anna se provdala za Janova syna Bohuslava z Kalenic. Kalenicové se o statek dělili do roku 1572, kdy Anna koupila Janovu polovinu za tisíc kop českých grošů a celý statek odkázala manželovi. Bohuslav použil dědictví po otci, a v roce 1575 přikoupil části vsí nebo celé vsi Kluky, Březí, Křižanov, Veselí a Bilina. Po Annině smrti se Bohuslav z Kalenic oženil podruhé s Marjanou z Tetova. Díky jejímu věnu koupil statek Bzí. Některý člen rodu Kaleniců nechal tvrz přestavět v renesančním slohu.

Bohuslav z Kalenic měl syny Jana, Oldřicha, Bohuslava a Jáchyma, z nichž poslední pocházel z druhého manželství. Jan dostal roku 1592 od otce 5 500 míšeňských grošů, aby mohl podniknout cestu do Nizozemska. +more Oldřich s Bohuslavem měli majetek spravovat společně s tím, že Jáchymovým poručníkem se stal Oldřich. Oba bratři však po otcově smrti přenechali statek Bzí Marjaně z Tetova a Chřešťovice získal Oldřich. Roku 1600 se s bratry o majetek rozdělil, takže mu připadla polovina chřešťovické tvrze: světnice, kancelář, klenutá kuchyně, světnička, komora a světnička nad mostem. Později získal i druhou půlku tvrze a 8. ledna 1602 se oženil s Annou, dcerou Burjana Tetoura z Tetova. Oldřich se vzhledem k nemoci nezúčastnil stavovského povstání a v jeho průběhu dne 23. února 1619 zemřel. Poručníkem Oldřichova nezletilého syna Jana Adama Kalenice z Kalenic se stal jeho strýc Jan Kalenice z Kalenic, který sídlil ve Škvořeticích. Po Bitvě na Bílé hoře poručnictví převzala Anna z Tetova. Chřešťovice však byly zadlužené, a Anna je nedokázala dlouho udržet. Dne 24. srpna 1628 je proto za 12 500 kop míšeňských grošů koupila Alena Marie Šternberková, rozená Hozlauerová z Hozlau. Ke statku tehdy patřily Chřešťovice, Nahorský a Dobešický dvůr, část Vltavy se třemi mlýny, podací právo ke kostelu a vsi Kluky, Březí a Dobešice.

Alena Marie byla manželkou Václava ze Šternberka († 1635), po jehož smrti se provdala za Radslava Jaroslava ze Vchynic († 1644). V roce 1636 Chřešťovice prodala za 24 000 rýnských zlatých Kateřině Kothartové, rozené Rezlové. +more Ta panství vlastnila jen krátce a roku 1642 je od ní koupil Jan Kořenský z Terešova na Radomilicích, jehož manželkou byla Anna Zuzana Čabelická ze Soutic. Jan Kořenský Chřešťovice i Radomilice odkázal svému mentálně postiženému strýcovi Václavu Lukášovi Kořenskému z Terešova. Ten je roku 1669 zdědil, ale panství za něj spravovala manželka Barbora Kateřina Vitinka ze Rzavého. Jan však před svou smrtí odkázal mnoho peněz různým osobám, a dluhy nebylo možné z výnosů obou statků pokrýt. Barbora Kateřina proto u zemského soudu požádala o prodej panství a uhrazení dluhů. Soudem stanovená komise potom Chřešťovice roku 1679 prodala Novému Městu pražskému.

Nové Město statek vlastnilo do roku 1695, kdy jej od něho koupil hrabě Zikmund Ludvík z Trauttmansdorffu, majitel Protivína. Spolu s protivínským panstvím Chřešťovice roku 1711 získal Adam František ze Schwarzenbergu. +more Schwarzenbergové nechali starou tvrz roku 1708, 1709 nebo 1719 přestavět podle projektu architekta Vincence Rohrbachera na barokní zámek.

Ve druhé polovině dvacátého století se o zámek dělil místní národní výbor s jednotným zemědělským družstvem. V zámku tehdy byly byty. +more Po roce 2005 zámek vlastnil Karl Häsler, který zahájil částečnou rekonstrukci. Roku 2018 zámek koupil nový majitel.

Stavební podoba

Zámecká budova je trojkřídlá a má dvě patra. Fasády na nádvoří jsou členěné pilastry. +more Zdivo gotické tvrze s až 160 centimetrů silnými zdmi a valenými klenbami se dochovalo ve východní vnější zdi hlavního křídla, dále v přibližně východní polovině jižní obvodové zdi a především v severním křídle, kde je patrná dispozice trojprostorového gotického paláce. Ostatní původně gotické zdi bývaly nejspíše hradbou, přičemž na východní straně a v jihovýchodním nároží jsou patrné původně otevřené čtverhranné bašty. Zbývající rozsah budov je nejspíše výsledkem renesančního rozšíření. Komunikaci mezi pokoji renesanční tvrze v patře umožňovaly pavlače. Část pavlačí byla v baroku nahrazena pilířovými arkádami, které však byly během klasicistních úprav (1819) zazděny. V polovině osmnáctého století muselo být zdivo západního průčelí podepřeno opěráky. V prvním patře v jihovýchodním rohu se nachází zámecká kaple svaté Barbory.