Costanza e Fortezza

Název

Název tohoto rozsáhlého hudebně-dramatického díla vychází z osobní devizy císaře Karla VI. Constantia et Fortitudine, což znamená Vytrvalostí a silou.

Divadlo

Pohled na letní jízdárnu, kde v roce 1723 stálo dřevěné venkovní divadlo +morejpg|náhled|upright=2'>Půdorys divadla; vlevo tmavě vyznačeno půlkruhově ukončené hlediště, uprostřed něho se blíže jevišti nachází trůny císařského páru, hlediště je směrem k jevišti ukončeno dvěma mohutnými věžemi po stranách Jelikož byla kapacita stávajícího krytého hradního divadla shledána nedostatečnou, bylo rozhodnuto o stavbě rozlehlého otevřeného (venkovního) divadla na ploše letní jízdárny Pražského hradu. Dřevěné divadlo bylo postaveno podle návrhu dvorního divadelního architekta Giuseppa Galli-Bibieny.

Ještě na počátku července 1723 císař Karel VI. na budoucím staveništi projížděl koně. +more Na stavbě divadla se začalo intenzivně pracovat až v červenci. V srpnu se už v divadle konaly scénické zkoušky.

Dominujícím prvkem divadla byly dvě asi 29 metrů vysoké mohutné věže po stranách proscénia. Hlediště mělo na šířku 30,5 metru a mělo podobu půlkruhového amfiteátru. +more V patře se nacházelo třináct lóží pro nejvýznamnější zahraniční hosty. Přední postavení měly trůny císařského páru, umístěné uprostřed přízemí hlediště poblíž jeviště.

Provedení

Představení bylo určeno k příležitosti oslav narozenin císařovny Alžběty Kristýny, které se uskutečnily 28. srpna 1723 v Praze. +more Po slavnostní večeři ve Španělském sále oslavy vyvcholily právě provedením opery Costanza et Fortezza. Druhá a poslední repríza se uskutečnila 2. září 1723 za přítomnosti saské princezny Marie Josefy, dcery císaře Josefa I. .

Autor hudby, dvorní kapelník Johann Joseph Fux, nemohl ze zdravotních důvodů představení řídit. Zastoupil ho dvorní vicekapelník Antonio Caldara. +more Představení začalo po osmé hodině a skončilo kolem jedné po půlnoci. Válečné scény prý byly umocňovány skutečnou střelbou z pušek a hmoždířů. Hudbu bylo slyšet až ve Strahovském klášteře.

Námět a děj

Libreto opery se opírá o vyprávění Dějin římského historika Tita Livia a sice zpracovává téma obrany mladé římské republiky. Římané vyhnali tyranského krále Tarquinia Superba etruského původu. +more Tarquiniovci se ale pokoušeli Řím získat zpět s pomocí klusijského krále Porsenny. Ten Řím obléhal, ale Římané se ubránili. V ději opery se zpracovává závěrečná fáze tohoto obléhání a následný římský triumf. Důležitou roli hrají ctnosti Vytvalost a Síla, společné starým Římanům i současnému římskému císaři Karlu VI. Významnou postavou je bohyně Vesta, jejíž narozeniny Římané v opeře oslavují a jíž vděčí za své konečné vítězství. Bohyně Vesta je v závěrečné scéně ztotožněna s císařovnou Alžbětou Kristýnou a Řím je ztotožněn s Prahou ("Vestu velebí ústa, avšak Elisu [tj. císařovnu Alžbětu] uctívá srdce. A Římu je vzdávána chvála, avšak oslavuje se v něm slava a jas Prahy, jejího královského sídla. ").

Dílo bylo moderními odborníky kritizováno jako nedramatické, že jeho děj je příliš statický. To je ovšem dáno původní funkcí skladby. +more Nejde o hudební drama, nýbrž o festu teatrale - divadelní slavnost, v níž byla holdovací funkce nadřazena funkci dramatické. Hlavním záměrem díla bylo v alegoriích oslavit císařovnu Alžbětu Kristýnu. Jelikož byla opera zkomponována i k příležitosti pražské korunovace, měl být zároveň spolu s ní oslaven i císař Karel VI. , Praha i České království.

Osoby

Publius Valerius Publicola (Publio Valerio Publicola), římský konzul - bas * Porsenna, král Etrusků, zamilován do Valerie - alt * Titus Tarquinius (Tito Tarquinio), syn Lucia Tarquinia zvaného Superbus, zamilovaný do Clelie - soprán * Valeria, dcera Publia Valeria, zamilovaná do Mucia a jemu zaslíbená - soprán * Clelia, vznešená římská panna, zamilovaná do Horatia - alt * Horatius (Orazio), zamilovaný do Clelie - tenor * Mucius (Muzio), zamilovaný do Valerie a jí zaslíbený - alt * Herminius (Erminio), syn Publia Valeria, zamilovaný do Clelie - soprán * řeka Tibera (Tevere) - tenor * génius Říma - tenor * etruští vojáci, římští zajatci, římští vojáci, nymfy Tibery, přítoky Tibery, římský lid, kněží Saliové, haruspikové, penáti - sbor (SATB) * liktorové, římští vojáci, Porsennovy královské stráže, etruští vojáci, římští jezdci, římský lid, Porsennova pážata, Valeriina pážata, Cleliina pážata, nymfy Tibery, přítoky Tibery - kompars

Instrumentace

První housle, druhé housle, viola, violoncello, violon, dvě flétny, dva hoboje, fagot, čtyři lesní rohy, čtyři trubky, dva bubny, theorba, loutna, cembalo.

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=https://www.youtube.com/watch?v=HsN0Z6zOT_E]Costanza e Fortezza na youtube.com[/url] *

Kategorie:Opery Johanna Josepha Fuxe Kategorie:Opery v italštině Kategorie:Opery z roku 1723 Kategorie:Opery poprvé uvedené v Praze