Cumbre Vieja

Cumbre Vieja je rozsáhlý aktivní stratovulkán, nacházející se na kanárském ostrově La Palma. Zabírá celou jižní třetinu ostrova a je tvořen desítkami kráterů, dómů a parazitických kuželů (La Fajana, El Fraile, Tacande, Tahuya, San António, San Martín, San Juan, Llano del Blanco, Hoyo Negro, El Charco, Teneguía, atd.). Vulkán se táhne podél zlomové linie ve směru sever-jih a je původcem všech erupcí na ostrově za posledních 7 000 let. Je to nejaktivnější vulkán na Kanárských ostrovech. Mezi 19. zářím a 13. prosincem 2021 došlo k efuzivní erupci, která v rámci ostrova byla ta největší a nejdéle trvající za posledních 500 let.

Sopečná aktivita

Na základě studia geologických stop došlo k erupcím v rocích: 6050 př. n. +more l. , 4900 př. n. l. , 4050 př n. l. , 1320 př. n. l. , 360 př. n. l. a 900. Z historického pozorování se ví o erupcích v letech: 1480, 1585, 1646, 1677-1678, 1712, 1949, 1971 a 2021.

1949

Mezi 24. červnem a 30. +more červencem 1949 se otevřely trhliny na třech místech hřebenu Cumbre Vieja. V každém z nich probíhala sopečná činnost trochu různým stylem. Vznikly tak krátery Duraznero a Hoyo Negro, včetně trhliny Llano del Banco. Erupce, které byl udělen index VEI 2, vyvrhla během 47 dní 55 milionů m³ lávy.

1971

Od 26. října do 18. +more listopadu 1971 probíhala na jihu ostrova erupce strombolského typu. Na zemský povrch celkem vyteklo 43 milionů m³ roztavené horniny. Vznikl tak kužel Teneguía a dodnes zde z některých míst unikají sirné plyny. I síla této erupce se stanovila na VEI 2.

2021

19. +more září 2021 v 14:15 (UTC) došlo k erupci a definitivnímu ukončení období nečinnosti dlouhém 50 let. Započala na severozápadním svahu sopky poblíž zastavěné oblasti a efuzivní aktivita generovala lávový proud.

K 26. +more říjnu intenzivní sopečná činnost vyvrhla 215 milionů m³ roztavené horniny. Lávový proud zničil přes 2 100 domů (vesnice El Paraíso, La Laguna a Todoque) a 66 km pozemních komunikací, pohltil oblast o velikosti 9 km² a v místě zaústění do oceánu vytvořil lávovou deltu. Erupce taktéž produkovala mračna popela vysoká až 5 km. Následkem toho bylo 55 km² území pokryto vrstvou sopečné strusky a popela. Evakuace se dotkla více než 7 tisíc obyvatel.

Sopečná činnost ustala v polovině prosince 2021. Během 12 týdnů sopka vyvrhla 215 milionů krychlových metrů roztavené horniny, zničila 1650 budov, kolem 70 kilometrů silnic a asi 370 hektarů plantáží. +more O své domovy přišlo na 2 300 obyvatel ostrova.

File:LUN 8361. jpg|Erupce několik dní po svém začátku File:LUN 8254. +morejpg|Erupce několik dní po svém začátku File:La Palma lava flows into the sea (51564701938). jpg|Snímek proudu a lávové delty z 30. září File:Map of 2021 Cumbre Vieja eruption. png|Rozsah lávového pole k 23. listopadu File:Vulcano 2021-10-21 seen from El Paso. jpg|Mračno popela z 21. října.

Vyvrácené riziko vzniku megatsunami

Geologové Dr. Simon Day a Dr. +more Steven Neal Ward vydali v rocích 1999, 2001 a 2005 studie, pojednávající o možném masivním sesuvu západní části jižního cípu ostrova (v místě Cumbre Vieja). Délku nestabilní části vulkánu určili na 15 km. V případě kolapsu by masa hmoty (odhadovaný objem 150-500 km³ - tj. 1,5 bilionu tun hornin) nabrala rychlost až 360 km/h a v jednom kuse sjela do Atlantského oceánu. Vzniklo by megatsunami s počáteční výškou až 1 km, nicméně ta by ihned začala rychle klesat. Okolní kanárské ostrovy by zasáhly 400-600 m vysoké vlny zhruba za 10 minut. Následně by se šířily oceánem na všechny strany. Do hodiny by dorazily k pobřeží Afriky (50-100 m). Za 3-6 hodin k pobřeží Jižní Ameriky (15-20 m), Newfoundlandu (10 m), Španělska a Anglie (5-7 m). Po 8-9 hodinách by na východním pobřeží USA udeřily vlny s výškou 20-25 m.

V současné době je tato hypotéza však zpochybňována vědeckou komunitou. Během dvaceti let počítačové modelování tsunami značně pokročilo. +more K přesnějším simulacím přispěly také lepší znalosti o batymetrii oceánu, topografii ostrovů a pobřeží či přenosu energie mezi sesuvem a vodou. Ačkoliv počáteční výška sesuvem generovaného tsunami může být obrovská, s rostoucí vzdáleností velmi rychle klesá. I kdyby na nejčernější scénář Dr. Warda a Dr. Daye skutečně došlo, k pobřeží USA by dorazily vlny vysoké maximálně 2 m. Nicméně mapování oceánského dna v okolí Kanárských ostrovů přišlo na to, že ke kolapsům dochází, ale postupně nebo po částech. Geomorfologická analýza stability vulkánu ukazuje, že je strukturálně stabilní. Musel by výrazně narůst, než by vůbec bylo možné, že se zhroutí. Pokud by to nastalo, potenciální objem sesuvu by byl mnohem menší, než simulovala práce z roku 2001. Megatsunami zpochybňuje i nedostatek geologických důkazů v podobě charakteristických usazenin. Na východním pobřeží Severní a Jižní Ameriky však žádné takové usazeniny zjištěny nebyly. Sesuvy sopek na Kanárských ostrovech možné jsou, byť jde o vzácné události, vyskytují se v časovém horizontu stovek tisíc let. Rovněž by jim měly předcházet snadno detekovatelné známky nestability, v podobě nárůstu zemětřeseních a deformací zemského povrchu.

Galerie

File:La Palma in Canary Islands - satellite image ISS017-E-06820 lrg. jpg|Cumbre Vieja (vpravo) File:Crater del Hoyo Negro La Palma 20060606. +morejpg|Hoyo Negro, jedno z dějišť erupce z roku 1949 File:VolcanTeneguia. jpg|Sopečný kužel Teneguia byl místem erupce z roku 1971 File:LUN 8401. jpg|Erupce 2021 File:La Palma Landsat8 2021-26-09. jpg|Satelitní snímek erupce, pořízený 26. září 2021.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

.

Kategorie:Sopky Kanárských ostrovů Kategorie:Stratovulkány Kategorie:La Palma Kategorie:Aktivní sopky