Důl Petr a Pavel

Důl Petr a Pavel byl černouhelný hlubinný důl v Michálkovicích, patřil společnosti Kamenouhelných dolů Severní dráhy Ferdinandovy.

Historie

Vznik dolu

Pro zvýšení těžby byla roku 1858 založena společností Severní dráhy Ferdinandovy v důlním poli v Michálkovicích jáma Petr, ve vzdálenosti 355 m na severozápad od jámy Michael a 20 m od ní výdušná jáma Pavel. Pojmenování jam se odvozuje od svátků Petra a Pavla, který připadl na den založení jam +more_červen'>29. června 1858. Jáma Petr byla do roku 1913 jámou těžní a do roku 1923 jámou úvodní. Jámou výdušnou zůstala jáma Pavel až do její likvidace v roce 1994. V roce 1913 došlo k převedení těžby na důl Michael a důl Petr a Pavel se stal pomocným závodem. Od roku 1925 bylo soustředěno fárání mužstva na důl Michal.

Povrchové spojení jámy Petr s dolem Michal zabezpečovala štola, s napojením na úzkorozchodnou železnici v areálu dolu Michal, po převedení těžby na důl Michal. Štola byla zaústěna do jámového stvolu v hloubce 14,7 m pod úrovni ohlubně jámy Petr, byla dlouhá 67 m, vyzděná na betonovém páse, s rovným betonovým stropem, částečně ražená a částečně vystavěna na volném prostranství a zasypána vytěženou hlušinou dolu Petr a Pavel. +more Profil štoly byl obdélníkový 3,4 x 3, 0 m. Ke konci 2. sv. války ve štole byl zřízen protiletadlový úkryt s ošetřovnou. Po válce byl částečně využíván jako kryt pro zaměstnance dolu Petr Cingr a blízké ZOO a jako sklad civilní obrany (CO). Vzhledem k velké vlhkosti byl materiál CO přemístěn do jiných skladů a zde zůstaly jen prázdné místnosti s lavicemi. Nakonec byl vchod do štoly zazděn a znepřístupněn.

Důl Petr a Pavel byl součástí dolu Michal ve vlastnictví SDF až do roku 1945. Od +more_leden'>1. ledna 1946 se stal, jako pomocný závod dolu Petr Cingr, součástí národního podniku Ostravsko-karvinské doly v Ostravě. V rámci útlumu těžby uhlí v OKR došlo na dole Petr Cingr k zastavení těžby dne 30. června 1993.

Současný stav

V roce 1993 bylo ukončeno vyplnění štoly plaveným popílkem a v roce 1994 ukončen zásyp jam Petr a Pavel popílko-cementovou směsí.

Důl Petr a Pavel byl 30. +more listopadu 1993 prohlášen kulturní památkou, avšak při dalším hodnocení neudržitelného množství technických památek v OKR, bylo 11. ledna 1996 prohlášení zrušeno. Zachována je budova strojovny těžního stroje jámy Petr, ostatní povrchové objekty byly zbourány, jámy v roce 1994 zabezpečeny betonovým poklopem a území asanováno.

Strojní a technické zařízení

Strojovna

Těžní věž byla původně dřevěná pyramidová přestavěna pravděpodobně v roce 1880 na věž ocelovou o výšce 13,2 m s lanovnicí4 000 mm. Již v roce 1864 byla jáma Petr vybavena parním těžním strojem o výkonu 54 HP. +more V roce 1880 byl instalován dvouválcový parní těžní stroj o výkonu 100 HP. Byl vyroben ve Strojírnách hraběte Salma v Blansku. Ve 20. letech 20. století byl převeden na pohon stlačeným vzduchem (4 atm. ) a sloužil až do roku 1966. Bubny těžního stroje měly průměr 4400 mm a šířku 710 mm, lano mělo průměr 31 mm, dvě těžní klece se dvěma etážemi pro dva vozíky vedle sebou na etáž. Rychlost jízdy 12 m/s pro těžbu. Výška těžní věže od ohlubně po střed lanovnic 14,1 m, průměr lanovnic 3700 mm. Těžní věž byla příhradová vzpěrová vyrobená ve Strojírnách hraběte Salma v Blansku. Původní těžní stroj byl upraven na jednobubnový s elektrickým pohonem (1966), na těžní věži byla jedna lanovnice.

Jáma Pavel byla ihned po založení jámou výdušnou a sloužila pro odvodnění. V roce 1864 bylo na jámě v provozu parní důlní tahadlové čerpadlo s ležatým válcem o výkonu 100 HP a zároveň se zařízením pro fárání mužstva.

Větrání dolu

Větrání dolu bylo přirozené. Přirozená cirkulace vzduchu byla možná, protože michálkovické jámy byly v podzemí propojeny. +more Jáma Petr byla až do roku 1923 jámou úvodní. Jáma Pavel výdušnou, která byla v roce 1882 vybavena ventilátorem soustavy Rittinger o výkonu 5,2 m³/s výdušných větrů. V roce 1898 byla vybavena 2 větrníky s výkonem 2500 m3/min. a druhý, záložní, měl výkon spolu s větrní věží 1140 m³/min. 3. března 1923 byla jáma Petr přebudována na jámu větrní. Byla vybavena ventilátorem soustavy Diennedahl o výkonu 40-70 m³/s a záložním ventilátorem o stejném výkonu soustavy Capell z roku 1922, vyrobeno ve Vítkovických železárnách. Pohon ventilátorů byl už elektrický motory firmy A. E. G. Union, Berlín (121 kW) a Siemens-Schuckert, Vídeň (záložní 125 kW). Jáma Pavel fungovala jako paralelní větrní jáma. Ventilátor Capell byl v roce 1942 přemístěn na jámu Oskar v Heřmanicích) a na jeho místo byl instalován ventilátor soustavy Dinnendahl. Strojovna ventilátorů jámy Petr byla z režného cihlového zdiva.

Čerpání důlní vody

V roce 1862 bylo instalováno parní důlní tahadlové čerpadlo s ležatým válcem o výkonu 100 HP. V roce 1882 bylo instalováno parní důlní tahadlové čerpadlo přímo účinné s kataraktovým rozvodem o výkonu 150 HP. +more Přítok důlní byl vody 100 l/min, takže toto čerpadlo pracovalo v noci jen několik hodin. V roce 1898 v podzemí byla 2 čerpadla s výkonem 300 HP a 350 HP a 2 pomocná čerpadla s výkonem 20 HP a 25 HP. Po roce 1913 bylo čerpání důlní vody v režii dolu Michal.

Ostatní

V roce 1898 byly na povrchu jámy Petr v provozu 3 kompresory, které zásobovaly důlní sítě stlačeným vzduchem. Po roce 1913 byla vzduchová soustava napojena na kompresorovnu dolu Michal. +more Potrubí se stlačeným vzduchem o průmětu 500 mm vedlo spojovací štolou zaústěnou do jámového stvolu jámy Petr.

Důl byl připojen na Báňskou dráhu odbočkou u dolu Michal.

Těžba uhlí

Hloubení jam bylo zahájeno v roce 1858, po překonání 90 m nadloží byl dosažen produktivní karbon. Těžba uhlí byla zahájena v roce 1866.

Těžní jáma Petr měla v roce 1882 hloubku 212,3 m. V roce 1898 byla jáma hluboká 398 m. V roce 1928 měla konečnou hloubku 504,5 m

Jáma Pavel měla v roce 1882 hloubku 212,3 m, v roce 1898 byla hluboká 395 m, v roce 1928 měla hloubku 408,4 m a byla dále prohloubena na konečnou hloubku 470 m.

Dobývaly se sloje jakloveckých vrstev ostravského souvrství. V roce 1868 bylo vytěženo spolu s dolem Michael 90 958 tun uhlí, v roce 1885 už 100 054 tun uhlí, v roce 1891 celkem 201 359 tun a v roce 1915 celkem 195 000 tun uhlí. +more Uhlí bylo těženo ve slojích průměrné mocnosti 50-200 cm, v 17 slojích, metodou piliřování nebo stěnováním se základkou nebo na zával z hloubky 500 m.

Údaje o dole

Údaje dle

Ubytování

Pro ubytování havířů společnost SDCF postavila kolonii Peterská nebo také Kolonie U Pumpy. Výstavba probíhala od roku 1884. +more Stála zde i kasárna (1852) pro ubytování havířů. Kolonie navazovala na severu a západu na Josefskou kolonii, východně na Starou kolonii (U jámy Michal). V Peterské kolonii bylo víc než osmdesát domů. V roce 1921 bylo v kolonii 60 obytných budov a 10 budov občanské vybavenosti a závodních servisních domů. V roce 1941 bylo dokončeno deset třípodlažních domů a 12 domů do konce 2. světové války. Vlivem důlní činnosti musela být řada domů zbourána. V roce 2012 zde bylo na 76 domů.

Vedle zděné kolonie (severně) byla na přelomu 40. a 50. let 20. století postavena kolonie tzv. finských domků, nachází se na katastru Slezské Ostravy.

Galerie

Soubor:Jáma Petr 2012 náhrobek. JPG|Informační tabule. +more Soubor:Jáma Pavel 2012 označní. JPG|Jáma Pavel, za ní jáma Petr a budova strojovny jámy Petr. Soubor:Jáma Pavel 2012 náhrobek. JPG|Informační tabule. Soubor:Důl Michal štola. jpg| Portál štoly ústící do jámy Petr. Soubor:Důl Michal štola inf. tabule. jpg|Důl Michal štola inf. tabule Soubor:Kasárna 25 Čs. armády 32 (1852). JPG|Dům na Čs. armády 25/32 byl postaven v roce 1852 a sloužil jako ubytovna (kasárna) pro havíře.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Kolektiv autorů. Uhelné hornictví v ostravsko-karviném revíru, Ostrava: Anagram, 2003

Související články

Důl Michal * Doly Severní dráhy Ferdinandovy

Externí odkazy

[url=http://podzemi.solvayovylomy.cz/histhor/lokality/okr/55.htm]Historie hornictví[/url] * [url=http://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-petr-a-pavel-v-ostrave-michalkovicich/]Zdař Bůh[/url]

Petr Petr Kategorie:Stavby v Michálkovicích