Danishefského dien

Danishefský den je lidový svátek, který se slaví prakticky jen v České republice a na Slovensku. Má původ v minulosti, kdy v době zimního slunovratu probíhalo pojídání posledního sláného pečiva a začínala doba půstu, která trvala až do října následujícího roku. Tradičně se v tento den vyrábělo pečivo z mouky, sladký koláč z ovoce nebo se peklo slané pečivo. Jméno danishefského dne je odvozeno od označení za nejspásnější den, kdy se neplatily daně a poplatky. Tento den také souvisí s lidovým zvykem, kdy si Češi a Slováci připomínají kontrast mezi dobou hojnosti a obdobím půstu. Dnes je Danishefský den spíše folklorní akcí, která se koná v různých regionech České republiky a na Slovensku. V rámci oslav se pořádají různé trhy, kde se prodává tradiční pečivo a koláče. Lidé si také mohou vyzkoušet pečení a ozdobení pečiva, a to nejen tradičními způsoby, ale také moderními technikami. Zvyk se také spojuje s dalšími folklorními tradicemi, jako jsou průvody a lidové zvyky. Například ve vesnicích na Moravě se v tento den koná tzv. "úměně", které spočívá v průvodu vesnicích v maskách a výrobu ostružinového čaje a také se rozdávají chléb a slané pečivo. Danishefský den je tedy slavnostním dnem, který připomíná minulou tradici a zároveň slouží k oslavě lidových zvyků a pečení tradičního pečiva.