Dauphinéské Alpy
Author
Albert FloresDauphinéské Alpy patří po masivu Mont Blanc k nejvýznamnějším horským skupinám Alp ve Francii. Představují rozlehlý horský prostor vysokých štítů, ledovců, jezer a alpských luk. Název pochází od historického území a provincie Dauphiné, odvozeného od zvláštního šlechtického titulu dauphin („delfín“). Na starších mapách většinou termín Dauphine nenajdeme. Oblast bývá nazývána Masiv Pelvoux nebo Masiv Ecrins. Dauphinéské Alpy patří k nejdivočejším horským systémům Alp. Díky značné strmosti, velkému převýšení, silnému zalednění a visutými ledovci působí dojmem nedostupnosti.
Členění
Dauphinéské Alpy se rozkládají na ploše 5300 km². Pohoří můžeme rozdělit na severní část Masiv du Soreiller, centrální oblast Ecrins a jižní část Créte de Dourmillouse s nejvyšším vrcholem Pic du Bonvoisin (3 560 m). +more Jižní části již nemají tak výrazný vysokohorský charakter a nenalézají se zde žádné ledovce.
K nejznámějším vrcholům Dauphinéských Alp patří nejjižnější Alpská čtyřtisícovka Barre des Écrins (4 102 m), která je zároveň nejvyšší horou pohoří. Dále La Meije a Mont Pelvoux. +more Ne severu území vynikají nápadné věže Les Aiguilles d´Arves a masiv Grandes Rousses s nejvyšší horou Pic de l´Etendard (3 238 m), který je vůbec nejzápadnější zaledněnou alpskou oblastí. Tyto hory již někdy nebývají řazeny k pohoří Dauphiné, neboť severní ohraničení vede podél řeky Romanche.
Vrcholy
px vtop| * Barre des Écrins 4 102 m * La Meije 3 987 m * L’Ailefroide 3 954 m * Mont Pelvoux 3 946 m * Pic Sans Nom 3 915 m * Pic Gaspard 3 880 m * La Rateau 3 809 m * Grande Ruine 3 765 m * Pic Coolidge 3 756 m * Les Bans 3 670 m * Sommet des Rouies 3 634 m * Montagne des Agneaux 3 660 m * Aiguille du Plat de la Selle 3 596 m * Pic Bonvoisin 3 560 m * Aiguilles d'Arves 3 514 m * Pic Bayle 3 465 m * Pic d'Olan 3 564 m * Roche de la Muzelle 3 459 m * Sirac 3 438 m * Pic de la Pyramide 3 382 m * Pic Felix Neff 3 222 m * Vieux Chaillol 3 163 m * Tete de Vautisse 3 162 m * Grand Pinier 3 120 m * Pic de Parieres 3 050 m * Mourre Froid 2 996 m * Grand Pic de Belledonne 2 977 m * Rocherblanc 2 931 m * Taillefer 2 861 m * Tete de l'Obiou 2 793 m * Pic du Frene 2 810 m * Grand Ferrand 2 761 m * Pic de Bure 2 712 m |
---|
Turismus
Briancon Turisticky je pohoří dobře zpřístupněno. +more Hustá síť značených stezek vede i do značných výšek. Do pohoří zasahují čtyři velká údolí : Vénéon, Valloise, Valgaudemar a Valjouffrey. V severní části hor jsou známá lyžařská střediska l´Alpe-d´Huez a Les Deux-Alpes. Za návštěvu stojí město Briançon na východním okraji (pozoruhodný svým opevněním, jako atrakcí). Briançon je nejvýše položeným městem v Evropě. Na řece Durance a Ubaye je největší alpská přehradní nádrž Lac de Serre-Ponçon (30 km²). Turistům slouží celkem 32 horských chat, patřících většinou spolku C. A. F. Kempy nalezneme v místech La Berarde, Vallouise, Villar-Loubiere, Les Faures, Venosc a další.
Ochrana přírody
V roce 1973 byl na poměrně rozlehlém území vyhlášen Národní park Ecrins o rozloze 91 740 ha. Důvodem byla ochrana alpské flory, fauny a výrazného vysokohorského reliéfu s množstvím jezer. +more Můžeme zde narazit na kamzíky, sviště, zajíce, orly skalní apod. Na území parku platí přísná pravidla, volné táboření je zakázáno. Správa národního parku sídlí v Gapu.
Literatura
Šlégl, Jiří a kol. Světová pohoří: přehledové i podrobné mapy, turistické trasy, alpinismus, sport, fauna a flóra, podnebí. +more Evropa. Vyd. 2. V Praze: Knižní klub, 2002. 176 s. . * Petr, Ivo. Francouzské Alpy: turistika, treking, cykloturistika: 44 túr - od Ženevského jezera po Středozemní moře. 1. vyd. Ostrava: Mirago, 1999. 141 s. Průvodce po evropských horách; 1. .
Kategorie:Pohoří ve Francii Kategorie:Pohoří v Alpách Kategorie:Západní Alpy