Mapa

Mapa světa z roku 1689 (Amsterdam) Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy. Pokud se jedná o zobrazení na kouli, nazýváme ji glóbus.

Mapu můžeme označit za model reálného světa, v žádném případě není dokonalým obrazem naší reality. Nelze na ní nalézt vše, ale naopak může znázornit i jevy, které nejsme jinak schopni vnímat. +more Skutečnost může potlačit i zdůraznit. Souborně informace zaznamenané na mapách označujeme jako „prostorové informace“.

Slovo mapa je punského původu. Výraz mappa označoval kousek plátna, ubrousek.

Zkreslení

Na rozdíl od glóbu má každá mapa určité zkreslení. Toto zkreslení deformuje plochy, délky, úhly a tvary zemského povrchu. +more Zkreslení je tím větší, čím menší je měřítko mapy. Pomocí měřítka nelze z map malých měřítek přesně odečítat ani vzdálenosti ani úhly. Zkreslení nedosahují v celé ploše mapy stejných hodnot, ale mění se. Myšlené spojnice míst se stejným zkreslením se nazývají ekvideformáty.

Jako první, kdo dokázal přenášet obraz kulového tělesa Země na papír, byl Gerhard Mercator (Mercatorova projekce) v roce 1569. Tento objev výrazně zlepšil polohové informace obsažené v mapě, což umožnilo následně mořeplavcům obeplutí Země a přinesení jasného důkazu, že je Země kulatá.

Druhy zkreslení

# Délkové zkreslení: Je závislé na poloze bodu a na směru úsečky, která z něho vychází. Určuje se ve směru poledníkovém a rovnoběžkovém. +more # Plošné zkreslení: Je poměr plochy na mapě k jejímu obrazu na referenční ploše. # Úhlové zkreslení: Je rozdíl velikosti úhlu na zobrazovací ploše a jeho obrazu na referenční ploše.

Obsah map

Prvky tvořící obsah mapy lze členit podle jejich původu, charakteru a významu na: Příklad matematického prvku mapy - grafické měřítko

Matematické prvky

Tyto prvky tvoří konstrukční základ mapy. Patří sem: * kartografické zobrazení * geodetické podklady (bodové pole) * měřítko mapy * souřadnicové sítě * rám mapy * klad listů * kompozice (uspořádání) mapy +morejpg|náhled|Příklad_fyzickogeografických_prvků_v_mapě_-_schematická_geologická_mapa_Alpy'>Alp.

Fyzickogeografické prvky

vodstvo (oceány, moře, řeky, jezera, umělé vodní plochy, atd. ) * reliéf (výškopis, kóty, atd. +more) * vegetace (a její typy) * půdy * podložní horniny * další přírodní složky krajinné sféry ČR.

Socioekonomické prvky

sídla * komunikace (pozemní, námořní, letecké, atd. ) * socioekonomické jevy a objekty (průmyslové, zemědělské, správní, atd. +more) * hranice * jiné lidské výtvory.

Doplňkové a pomocné prvky

popis * legenda a vysvětlivky * tiráž * další doplňující informace

Dělení map

Mapy lze členit z mnoha hledisek (účel užití, způsob vzniku, vyjadřované skutečnosti, měřítka, územního rozsahu atd.).

Podle obsahu

Příklad topografické mapy +morejpg|náhled'>Mapa etnolingvistických skupin obyvatel Afghánistánu - příklad tematické mapy * topografické (místopisné, podrobné, zobrazující zejména geografickou realitu co nejpodrobněji) * všeobecně zeměpisné (zobrazují rozsáhlé geografické celky s vysokou mírou generalizace základních fyzickogeografických i socioekonomických prvků) * tematické (účelové, speciální, s přednostně vymezenou tematikou v rozsahu jednoho nebo skupiny obsahových prvků, ostatní prvky mohou být potlačeny nebo vynechány) * katastrální (zachycují katastr a pozemky).

Podle rozsahu zobrazeného území

mapy světa (planisféry, svět zobrazen na jednom listu) * mapy zemských polokoulí (hemisféry; západní, východní, severní, jižní polokoule) * mapy kontinentů, moří a oceánů * mapy států, jejich skupin či částí (regionů daných politickosprávním, hospodářským nebo fyzicko-geografickým vymezením)

Podle účelu

mapy pro státní správu a územní plánování (státní mapová díla, katastrální, technicko-hospodářské, politické) * mapy pro vědu, kulturu a osvětu (školní, turistické, hospodářské, politické) * mapy pro obranu státu (vojenské operační, taktické) * mapy pro výuku (příruční atlasové, nástěnné, politické, slepé) * mapy pro orientaci (turistické, vodácké, plány měst, automapy, pohledové mapy) * mapy pro propagační, reklamní a propagandistické účely (agitační, reklamní, propagační) * mapy pro sport (lyžařské, vodácké, pro orientační běh) * mapy pro zemědělství a lesnictví (lesnické, zemědělské, myslivecké, fytocenologické) * mapy pro vodní hospodářství a meteorologii (meteorologické, vodohospodářské) * mapy pro dopravu (silniční, železniční, letecké, cyklistické)

Podle měřítka

mapy malého měřítka (měřítko větší než 1:1 000 000, znázorňují obrovské území, jsou značně zkreslené - zkreslení působí hlavně zakřivení Země) * mapy středního měřítka (měřítka 1:200 000 až 1:1000 000) * mapy velkého měřítka (měřítka menší než 1:200 000, zobrazují pouze malá území, jsou minimálně zkreslené - zkreslení způsobuje hlavně členitý georeliéf)

Podle formy záznamu

mapy digitální (mapové prvky jsou vyjádřeny v digitální formě, rozčleněny do tematických vrstev a uloženy v paměti počítače) * mapy analogové (klasické „papírové“ ručně vyhotovené mapy) * mapové transparenty (diamapy, určené pro promítání) * mapy reliéfní (plastické mapy, s fyzickým vyjádřením výškové členitosti území) * tyflomapy (mapy pro nevidomé a slabozraké)

Podle způsobu vzniku

mapy původní (vzniklé na základě přímého a původního mapování, viz topografické mapy, též prvotním využitím leteckých a kosmických snímků, nebo prvotním zpracováním statistických údajů, viz tematické mapy) * mapy odvozené (zpracované na podkladě již existujících map nebo digitálních databází, zpravidla většího měřítka a podrobnějšího obsahu)

Podle časového hlediska

mapy statické (zobrazují předměty a jevy k určitému datu) * mapy dynamické (zachycují vývoj v čase, v časové řadě) * mapy genetické (vznik a vývoj jevu v čase i prostoru za určité údobí) * mapy retrospektivní (rekonstrukce stavu objektů v minulosti) * mapy prognostické (odhad vývoje jevu v budoucnosti)

podle vzniku lze definovat také

* mapy staré (stará mapová díla, vytvořená v minulosti)

* mapy historické (zpětně rekonstruovat stav území v určitém historickém období)

Mapová zobrazení

Mapové zobrazení neboli kartografická projekce je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu Země (či jiného nebeského tělesa) z trojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního elipsoidu či koule do roviny.

Falzifikace map

Protože experti v Sovětském svazu byli schopni na základě volně dostupných informací vytvořit jedny z nejpodrobnějších map světa, a protože jakákoliv mapa nese informace, která může být zneužita, začala se ve 30. letech 20. +more století provádět v Sovětském svazu falzifikace map. Na veřejně dostupných mapách bylo měněno téměř vše, od označení domů a jejich polohy na ulicích po polohu cest a vodních těles. Zkreslování map se v Sovětském svazu provádělo až do devadesátých let 20. století, kdy se začalo pracovat s leteckou a vesmírnou fotografií.

Přesné mapy měla k dispozici pouze armáda a tajné služby. Tyto mapy byly často podrobné do takové míry, kterou neznali ani obyvatelé dané oblasti, např. +more u silnic byla vyznačena šířka, materiál, podloží a kvalita, u mostů nosnost a stavební materiál, nebo na jaké palivo jsou kamna pastevců v horách.

Podobně se „upravovaly“ údaje v mapách i řadě dalších zemí, V současné době se mění často údaje na mapách digitálních, aby bylo možné prokázat jejich zneužití neoprávněným uživatelem.

Odkazy

Reference

Literatura

SEMOTANOVÁ, Eva: Mapy Čech, Moravy a Slezska v zrcadle staletí. Praha: Libri 2001.

Související články

Atlas * Glóbus * Kartografie * Mapové zobrazení * Mapová značka * Mapování * Mappa mundi * Fotogrammetrie * Katastr nemovitostí České republiky * Soubor digitálních map Prahy * Jednotná digitální mapa Prahy * Stavební plán * Územní plánování * Generalizace * Politická mapa * Seznam volně dostupných on-line map * Seznam zkratek na starých mapách

Externí odkazy

[url=https://geoportal.gov.cz]Národní geoportál INSPIRE[/url]

Kategorie:Kartografie Kategorie:Diagramy