Debar

Debar (v makedonské cyrilici Дебар, albánsky Dibër, turecky Debre) je město v Jihozápadním regionu v Severní Makedonii. V roce 2002 tu žilo 14 561 obyvatel.

Geografická poloha

Město se nachází na západním okraji země, na Debarském poli, v blízkosti Debarského jezera, u hranice s Albánií. Nejbližšími dalšími městy jsou Struga, která je vzdálená 52 km jižně, a Gostivar, která se nachází 71 km severně. +more Hlavní město Severní Makedonie Skopje se nachází 131 km severovýchodním směrem. Debar je vzdálen od albánské metropole Tirany 62 km. Nadmořská výška Debaru činí 625 m n. m. Město obklopují vrcholy Bajrak a Stogovo, které dosahují nadmořské výšky až přes dva tisíce metrů.

Debarem protéká několik vodních toků, například Vakufska Reka, Banski Potok, Cincaroska Reka a řada menších. Voda z těchto řek proudí do řeky Crni Drim, která směřuje nedaleko za městem Debarem do Albánie.

Podnebí v Debaru je přechodné mezi kontinentálním hornatým a středomořským, které značně ovlivňuje nedaleké je výsledkem silného klimatického vlivu Jaderského moře. Zimy v Debaru se vyznačují velkým množstvím sněhu, léta bývají horká a suchá.

Dějiny

První písemný dokument, který připomíná existenci města, byla ptolemaiova mapa, vypracovaná v polovině 2. století př. +more n. l. V ní je město poznamenáno pod názvem Deborus.

Normanské vojsko obsadilo Debar v roce 1107. V období od +more_století'>13. století do století čtrnáctého měnilo město často své vládce. Zájem o něj měly Epirus, Druhé bulharské carství a středověký srbský stát. Nakonec se město stalo součástí Osmanské říše.

V 15. +more století došlo v blízkosti Debaru do několika střetů mezi albánským vojevůdcem Skanderbegem a tureckým vojskem. Ve dvou bitvách (1444 a 1446) byli Turci poraženi.

Ve století devatenáctém došlo k vzpouře místního obyvatelstva proti turecké moci. +more Navštívil jej také francouzský cestovatel a geolog Ami Boué, který zde poznamenal, že se v Debaru nachází 64 řemeslných dílen a žije tu 4 200 obyvatel. Po nějakou dobu byl Debar součástí Skadarského vilájetu, potom v letech 1877 až 1912 byl administrativně součástí správní jednotky v Bitole. Turci označovali Debar jako tzv. Horní Debar a jako Dolní Debar potom město Peshkopi v dnešní Albánii, které se nachází níže po toku řeky Drin.

Řada místních Albánců se aktivně účastnila činností Prizrenské ligy v závěru 19. století.

V roce 1913 bylo město připojeno k srbskému království v souvislosti s výsledky První balkánské války. Tím se Debar, s značným počtem albánského a muslimského obyvatelstva stal pohraničním městem Srbska. +more Řada místních nesla situaci nelibě a ve městě došlo k nepokojům. Následně bylo město obsazeno albánskou armádou, tu však srbské vojsko nedlouho poté vyhnalo. Od roku 1918 byl Debar součástí Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, později Jugoslávie. Součástí Severní Makedonie je od roku 1991.

Obyvatelstvo

Debar patří k menším makedonským městům; je jedním z mála měst, kde Makedonci nepředstavují většinu. Tři čtvrtiny obyvatel Debaru jsou albánské národnosti. +more Druhou nejpočetnější národností ve městě jsou Turci.

Významné osobnosti

Z Debaru pocházely tyto známé osobnosti:

* Gjon Kastrioti, otec Skanderbega, albánského středověkého hrdiny * Nexhat Agolli, politik a člen ASNOMu * Eqrem Basha, spisovatel * Abdurraman Dibra, albánský politik * Fiqri Dine, bývalý albánský premiér * Akif Erdemgil, důstojník turecké armády * Moisi Golemi, generál Skanderbegovy armády * Sherif Lengu, spoluzakladatel moderní Albánie * Haki Stërmilli, spisovatel * Myfti Vehbi Dibra, spoluzakladatel moderní Albánie * Bashkim Paçuku, operní zpěvák

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Opština Debar Kategorie:Jihozápadní region (Severní Makedonie) Kategorie:Města v Severní Makedonii