Diogenův syndrom

Nepořádek v japonském obydlí Diogenův syndrom je porucha charakterizovaná extrémním sebezanedbáváním, patologickou nepořádností (špinavou domácností, „bordelářstvím“), sociální izolovaností, apatií, nutkavým kompulzivním hromaděním (věcí či zvířat) a nedostatkem ohledu k postoji druhých. Postižení může také zahrnovat příznaky katatonie. Podstatou syndromu je většinou obsedantně kompulzivní porucha.

Ergonomie odlišuje v kancelářské a manažerské práci přístup „messy“ a „pořádkumilovný” („filers” a „pilers“, plniči/hromadiči a třídiči) a tvrdí, že „messy“ přístup je do určité míry nejen přijatelný, ale i efektivní.

V roce 2017 začali vědci veřejně upozorňovat, že minimálně v některých případech jde u chorobného hromadění zvířat o odlišnou diagnózu.

Původ názvu

Úchylka byla poprvé uznána a nazvána jako Diogenův syndrom Clarkem a kol. v roce 1966. +more Termín byl zaveden v roce 1975 anglickými lékaři a později doporučen i autory německými. Název je odvozen od starořeckého filosofa a radikálního zastánce kynismu jménem Díogenés ze Sinópé, který údajně žil v důsledné skromnosti (která vyplývala z jeho filozofického přesvědčení) v sudu v oblasti Atén. On předměty nehromadil a nežil v izolaci, ale naopak denně vyhledával diskuzi a lidskou společnost, nejčastěji na agoře. Proto je tento eponym považován za chybný.

Diogenův syndrom je od 70. let 20. +more století uznáván ve větší míře jako mediální fenomén populárních médií než pojem lékařské literatury. Primární popis tohoto syndromu se teprve koncem 20. století objevuje v geriatrii a psychiatrii.

Další názvy

Na počátku 21. století jsou v zahraničí užívány jako synonymum i termíny jiné: Syndrom zaneřáděného domu, syndrom stařecké zanedbanosti, stařecké zhroucení, Pljuškinův syndrom (po postavě z Gogolova románu Mrtvé duše), zavalení smetím, kompulzivní hromadění, syndrom křečkování odpadků aj. +more (syllogomanie, anglicky Diogenes syndrome, Messie-Syndrome, Compulsive hoarding, Hoarding of Possessions and Animals, obsessive-compulsive disorder, senior self-neglect, senile breakdown, Plyushkin's Syndrome, social breakdown and senile squalor syndrome; člověka s touto poruchou nazýváme v angličtině Messies Person, zkráceně „messi“, „messies“ či "messy" /nepořádný, patologicky nepořádný/, v odborném slangu „archivář“).

Příznaky diagnostické

Hromaděné věci mohou znemožnit normální užívaní obydlí. +morePodle psychologů je základním problémem (a příznakem) hromadění a následná neschopnost vyhodit cokoliv, co si jednou přinese domů - patologické hromadění odpadků, resp. patologické sběratelství („archivářství“, „křečkování“). „Obyčejné bordelářství vzniká na základě postupného odkládání používaných věcí a jejich neuklízení. Hromadič zanáší své obydlí a pozemky nepotřebnými věcmi a odpadky pod heslem, že by se to někdy mohlo hodit. Nikdy se však o nahromaděné věci nestará, jen se jimi obklopuje. Vše, včetně majitele, chátrá. “ * osamělost * negativismus (např. odmítání pomoci, přátelství, komunikace. ) * absence studu (např. i za způsobený nepořádek) * patologická nepořádnost * patologický nedostatek hygieny či schopnosti pečovat o svůj zevnějšek * patologická neschopnost pečovat o svou životosprávu, výživu či léčbu * Postižený nebere ohledy na své okolí, do určitého momentu ignoruje kritiku * dílčí nebo celková sociální izolovanost (sociální stažení a osamělá existence; např. osamělé bydlení, nedostatek přátel, nezaměstnanost), sociální odcizení se * odmítání pomoci * neschopnost věci ukládat organizovaně (ne vždy) * ukládání věcí postupně brání v užívání jednotlivých funkcí bytu * nakonec brání i pohybu (zůstávají jen volné cestičky; ne vždy) * podrážděnost až agresivita (zejména při silném nátlaku; ne vždy) * syndrom senilní demence nebo Alzheimerovy nemoci (ne vždy) * nutkavost, obsedantně-kompulsivní porucha * katatonie (ne vždy) * různé tělesné problémy, zejména z malnutrice (ne vždy) * nedostatek ohledu postiženého k přáním druhých, včetně toho, aby problém nebo jeho důsledky řešil * V případě nátlaku postižený reaguje neadekvátně a propadá zoufalství. Tehdy už pochopitelně nejde jen o neškodnou výstřednost, ale o mentální poruchu, která se řeší léky i psychoterapií.

Příznaky přidružené (ne zcela typické)

Krom hromadění věci alespoň nějaké byť často sporné hodnoty, se často projevuje syndrom i vznikem hromad naprosto bezcenného odpadu.

* nadměrné nebo nedostatečné sebeprosazování * snílkovství, sklon k neplodnému fantazírování, zanedbaní filozofové * někdy jsou přítomné příznaky mesiášského komplexu * někdy jsou přítomné příznaky schizofrenie * někdy jsou přítomné příznaky paranoie * někdy jsou přítomné příznaky deprese * noční kutilství * poruchy spánku (přerušovaný, krátký, nadměrný) * skrblictví, lakota, škudlilství * sklon k pečovatelství a mecenášství * mánie (např. grafomanie) * sexuální úchylky (např. +more nutkavé seznamování se) * úzkost * podezíravost, vztahovačnost * oslabení vůle * apatie * nerozhodnost * nervozita, sklon k neurózám * tvůrčí talent, schopnost hledat nová řešení.

Příčiny a souvislosti

Diogenův syndrom vzniká jako reakce na zoufalství a nemožnost najít své místo v cizím světě. Tehdy si člověk kolem sebe začíná vytvářet svůj vlastní svět z dostupného harampádí a odpadů životní činnosti jiných, úspěšnějších lidí, resp. +more vlastních lepších chvilek. * Dlouhodobý stres (stresová reakce při specifických osobnostních rysech) * „Velmi často se jedná o následek duševního traumatu, po němž člověk nedokáže vést spořádaný život. Viditelným odrazem je pak nepořádek v jeho obydlí, umocněný hromaděním haraburdí. To má nezřídka představovat jakýsi ochranný val před okolním nepřátelským světem. “ * Příčinou mohou být raná rodičovská zavržení, zejména neschopnost matky uspokojit citové potřeby dítěte; nedostatek projevené lásky a povzbuzování v dětství („studený odchov“), nedostatečná haptická komunikace, výchova pomocí bití, křiku, ponižování apod. * Diogenův syndrom někdy vzniká jako doprovodný syndrom stařecké demence nebo Alzheimerovy nemoci a může být doprovázen dalšími nutkavými projevy. * „Spouštěčem velmi často bývá osamělost, úzkost, stárnutí nebo pocit ohrožení. Věci jsou jim náhradou za nedostatečný pocit bezpečí a lásky. Jejich chátrání postihuje tělesnou i duševní schránku, nestarají se o hygienu, vzhled ani o své obydlí. Tito lidé potřebují odbornou pomoc, protože sami se z této bezvýchodné situace dostat nedokážou. “ * Spouštěčem může být u chlapců puberta - zvýšená tvorba mužského pohlavního hormonu testosteronu, resp. neschopnost se s touto změnou vyrovnat * Vysoká hladina testosteronu může příznaky zhoršovat * „Za rizikové faktory objevení se Diogenova syndromu ve stáří se považuje deprese, organicita a osobnostní abnormita zahrnující sociální stažení a osamělou existenci. " * Vědci jsou přesvědčeni, že základem této poruchy je úzkost nebo deprese, při níž každá činnost je problémem, vyžadujícím úsilí, jež je nad síly postiženého. * Manický charakter, neschopnost ukládat věci uspořádaně a nerozhodnost (porucha v rozhodování) - tyto příznaky by mohly hovořit o škodách (především vývojových poruchách) na prefrontální oblasti mozku. (Zatímco organizované ukládání při chorobném sběratelství může svědčit o jiných příčinách. ) * Problém může být zesilován i poruchou různých vnitřních orgánů (nemoci jater, sleziny, ledvin), dlouhodobými infekcemi (borelióza), zácpou, poruchami metabolismu, poklesem životní energie, stářím aj. * Syndrom může mít souvislost např. i s grafomanií či sexuálními úchylkami (nutkavé seznamování se aj. ) * Přítomnost syndromu nemusí nutně znamenat nízkou inteligenci, tu mají postižení naopak nezřídka vysokou. * Přítomnost syndromu nemusí nutně znamenat bídu nebo že člověk pochází z chudých poměrů a sociálně problémového prostředí. * Extrémní hromadění málo cenných věcí a zvířat v domácnostech je u nás vnímáno především jako problém hygienický, požární nebo ochrany zvířat. Hromadění má však vztah k řadě duševních poruch a k řešení podobných situací by odborníci mohli pomoci.

Léčba

Tato mentální porucha se řeší léky i psychoterapií, pokud možno ve spolupráci s rodinou postiženého. Léčba v nemocnici či ústavu dává kontroverzní nebo často i neuspokojivé výsledky.

Jestliže je Diogenův syndrom cestou od společnosti k sobě samému, pak tím nejlepším způsobem prevence je podpora procesu opačného. «Muzeum neužitečných výrobků a smetí», ve kterém žijí osoby postižené Diogenovým syndromem, vytváří však kolem nich neproniknutelnou bariéru, za kterou žádný život nemůže proniknout. +more Abychom jim pomohli, musíme se pokusit změnit jejich orientaci od znevažování vztahů s lidmi směrem k uznání jejich důležitosti, od zklamání z možností, které jim svět nabídl, k hodnotě vlastního bytí, od nekončící revize minulosti a chystání se na budoucnost (co kdyby se tohle jeho smetí najednou hodilo k záchraně celého světa. ) k přítomnosti a současnému bytí.

Historické příklady

Co se týká nepořádku na pracovním stole, byl známým hříšníkem americký vynálezce Benjamin Franklin, který si ovšem cenil systematičnosti a pořádku a jeho mottem bylo: "Ať má každá věc své místo" * Zastáncem teorie "organizovaného nepořádku" je i český vynálezce a akademik Armin Delong

Výskyt v kultuře

Postava Pljuškina z Gogolova satirického románu Mrtvé duše * Po krk v odpadcích (2010-2014) - americká televizní dokumentární reality show * Britain's Biggest Hoarders (2012) - britský televizní dokument * Sběrači (2009) - americká televizní dokumentární reality show

Odkazy

Reference

Související články

Obsedantně kompulzivní porucha

Externí odkazy

Kategorie:Abnormální psychologie Kategorie:Syndromy Kategorie:Syndromy nazvané po osobách