Dolina (Kryštofovy Hamry)

Dolina je bývalá vesnice v okrese Chomutov v Ústeckém kraji, která zanikla v sedmdesátých letech dvacátého století z důvodů výstavby vodní nádrže Přísečnice.

Název

Název vesnice byl odvozen ze zdrobněliny nějakého osobního jména jako je Tierolf, Tyrof, Dierolf apod. Postupným sbližováním s podobnými názvy blízkých vesnic vznikl německý tvar V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: mápostúpiti Thierlsdorffa puol (1431), in Tyerlsdorffie (1446), w Tierzsdorffu (1543), Durnsdorff (1608), Dürrnsdorf a Dernsdorf (1787) nebo Dörnsdorf a Dürnsdorf (1846). +more Český název Dolina je odvozen z polohy vesnice a byl stanoven vyhláškou až v roce 1949.

Historie

V polovině čtrnáctého století stávaly v místě vesnice hamr a železářská huť. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1431 a nachází se ve smlouvě, kterou si bratři Aleš a Vilém ze Šumburka rozdělili perštejnské panství. +more V roce 1446 Aleš prodal část Přísečnice včetně poloviny Doliny Lobkovicům. Dolina od té doby patřila k přísečnickému velkostatku až do zrušení poddanství. Roku 1553 ve vsi žilo 24 usedlíků, jejichž usedlosti mívaly pozemky s rozlohou okolo deseti hektarů. Jeden ze sedláků vlastnil huť na zpracování mědi.

Události třicetileté války Dolinu zasáhly především po roce 1631, kdy krajinou procházely armády bojujících stran a vojáci drancovali v širokém okolí. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žilo 24 chalupníků a dva zahradníci. +more Vesničané měli celkem 21 potahů a chovali 55 krav, 44 jalovic, dvě prasata a 24 koz. Jeden z chalupníků pracoval jako kovář, jiný vyráběl šindele a dva se živili jako formani, z nichž jeden měl zároveň hospodu.

V oblasti mezi Dolinou a Mezilesím a na hranici pozemků příslušejících k Dolině a Rusové bývaly stříbrné doly, které prosperovaly až do počátku sedmnáctého století. Ještě v roce 1622 byla na Hamerním vrchu postavena tavicí pec. +more Dolování však přerušila třicetiletá válka a zájem o ně se obnovil až na začátku osmnáctého století. Staré doly musely být nejprve odvodněny, ale jejich další provoz byl poměrně úspěšný. V dole Marie Kirchenbau se stříbro těžilo ještě v roce 1771, ale do konce osmnáctého století byl uzavřen i ten.

Vzhledem k vysoké nadmořské výšce představovalo zemědělství u Doliny jen doplněk hospodářství, ale i tak lidé pěstovali brambory, oves, zelí, len a žito. K jejich robotním povinnostem patřilo kosení panské louky, sušení sena nebo služba nadháněčů při panských honech. +more S úpadkem dolovaní si obyvatelé Doliny museli hledat nové zdroje obživy. Stala se jimi domácí výroba pozamentů a drobného pleteného zboží, podomní obchod a povoznictví. Lidé také zakládali kapely, které odcházely hrát do alpských zemí, k Jadeskému moři a někteří jejich členové se dostali až do střední Asie nebo Jižní Ameriky.

Novodobé dějiny

V západní části katastrálního území se nachází Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry

Obtížné živobytí zhoršovaly další průchody armád, ke kterým docházelo v letech 1757, 1762 a 1813. K většímu rozvoji vesnice došlo až ve druhé polovině devatenáctého století. +more Postupně vznikla řada nových staveb: škola (1876), chudobinec (1893-1894) a nový hřbitov (1895). Dopravní spojení zlepšila zastávka na trati Chomutov-Vejprty, ale železnice zároveň snížila význam povozníků. Lepší zásobování pitnou vodou umožnil vodovod z roku 1906 a vodní nádrž vybudovaná na Přísečnici, u které vznikla malá vodní elektrárna využívaná k zavlažování.

V roce 1914 v Dolině stálo pět hostinců, fungovalo třináct obchodů, dvě řeznictví, odbočka zemědělsko-lesnického svazu pro soudní okresy Přísečnice a Vejprty, spolková spořitelna obcí Dolina a Kotlina, vzájemný pojišťovací spolek proti požárům a výrobna stávkového zboží. Živnosti provozovala řada řemeslníků a obchodníků, kteří se zabývali především pozamenty a krajkami. +more Společenský život mimo jiné organizovalo jedenáct spolků, ke kterým patřil i sbor dobrovolných hasičů.

Počet obyvatel Doliny se začal snižovat už po první světové válce, ale k velkému poklesu došlo až vysídlením Němců, v jehož důsledku se vesnice téměř vylidnila. Počet obyvatel poklesl přibližně na desetinu předválečného stavu a dále se snižoval. +more Přesto bylo v roce 1948 založeno pastevní družstvo převedené o rok později na jednotné zemědělské družstvo. To však už v roce 1954 zaniklo a jeho majetek převzaly státní statky. Vodovod v té době nedostačoval, a zásobování vodou se ještě zhoršilo, když na něj byly napojeny i stáje.

K demolicím nevyužívaných domů došlo už na začátku padesátých let dvacátého století. Po rozhodnutí o výstavbě vodní nádrže Přísečnice se vesnice ocitla v 1. +more ochranném pásmu, a byla zbořena.

Přírodní poměry

Vesnicí protékal Hamerský potok

Dolina stávala ve stejnojmenném katastrálním území s rozlohou 5,22 km². Nachází se v Krušných horách, konkrétně v jejich okrsku Přísečnická hornatina tvořeném starohorními a prvohorními svory, pararulami a ortorulami krušnohorského krystalinika. +more Nadmořská výška území se pohybuje přibližně v rozmezí 730-850 metrů. Nejnižší bod se nachází u severní hranice u soutoku Přísečnice s Hamerským potokem. Z půdních typů převažuje podzol kambický, který se vyvinul na svahovinách rul, ale v jižní části území se okolo železniční trati vyskytuje také pseudoglej modální.

V rámci Quittovy klasifikace podnebí leží většina katastrálního území v chladné oblasti CH6, která východně od silnice II/223 přechází do chladné oblasti CH7. Pro oblast CH6 jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14-15 °C v červenci. +more Roční úhrn srážek dosahuje 1000-1200 milimetrů, sníh zde leží 120-140 dní v roce. Mrazových dnů bývá 140-160, zatímco letních dnů jen 10-30. Oblast CH7 je mírně teplejší a sušší.

Na Přísečnici bývala vodní nádrž s rozlohou 1,215 hektaru a objemem 16 000 m³. Vypuštěna byla roku 1994, protože se v ní ukládaly sedimenty kontaminované těžkými kovy z Dolu Měděnec.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 843 obyvatel (z toho 460 mužů), kteří byli kromě dvou Čechoslováků a sedmnácti cizinců německé národnosti. S výjimkou dvou evangelíků a jednoho příslušníka nezjišťovaných církví všichni patřili k římskokatolické církvi. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 841 obyvatel: třináct Čechoslováků, 812 Němců a šestnáct cizinců. Kromě pěti evangelíků a sedmi lidí bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.

Obecní správa

Po zrušení patrimoniální správy se Dolina roku 1850 stala samostatnou obcí, ke které patřila osada Mezilesí. Po druhé světové válce vesnici spravovala až do 8. +more května 1950 místní správní komise. Roku 1960 se Dolina stala částí obce Přísečnice. Její katastrální území bylo 1. července 1974 připojeno ke Kryštofovým Hamrům a vesnice k 1. lednu 1979 úředně zanikla. V letech 1949-1960 k obci patřila také osada Venkov.

Školství

Dolinská obecná škola mívala na začátku dvacátého století čtyři třídy a pobočku v Mezilesí, která však fungovala jen v zimě. Další vzdělávání umožňovala zemědělská pokračovací škola a od roku 1907 také krajkářská škola, která měla ve školním roce 1912-1913 96 žákyň. +more Česká škola byla otevřena od 1. září 1927 a navštěvovaly ji také děti z Kotliny, Venkova a do roku 1929 i z Měděnce. Během druhé světové války byla uzavřena a k novému otevření došlo až 1. září 1948. U školy tehdy byly zřízeny i dětské jesle.

Pamětihodnosti

Podél silnice nedaleko obnoveného pomníku obětem první světové války stával pozdně barokní kostel svatého Františka Serafinského z roku 1763 (nebo 1764). Kromě něj ve vesnici bývala u cesty do Mezilesí ještě hřbitovní kaple. +more Jednou z dochovaných památek je pomník obětem první světové války.

Odkazy

Reference

Související články

Římskokatolická farnost Přísečnice

Externí odkazy

[url=http://zanikleobce.cz/index.php?obec=11]Dolina na stránkách Zaniklé obce a objekty po roce 1945[/url]

Kategorie:Zaniklá sídla v okrese Chomutov Kategorie:Zaniklá sídla v Krušných horách Kategorie:Katastrální území v Ústeckém kraji Kategorie:Těžba stříbra v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Přísečnice Kategorie:Kryštofovy Hamry