Mezilesí (Kryštofovy Hamry)

Mezilesí ( je osada, část obce Kryštofovy Hamry v okrese Chomutov. Nachází se asi pět kilometrů jihozápadně Kryštofových Hamrů.

Název

Původní německý název je pravděpodobně silně zkomolenou variantou výrazu Arpuse Wassermelone, a v tom případě by šlo o příjmení nějakého usedlíka. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Orpes, Orpis, Orpus (1787) a Orpus (1846). +more Alternativním vysvětlením původu jména je jeho odvození z latinského slova , tj. město. Novodobý název Mezilesí u Přísečnice byl zvolen podle odlehlé polohy místa v lesích a stanoven vyhláškou v roce 1949.

Historie

Dějiny osady jsou těsně spjaty se zdejšími železnorudnými doly a hamry na zpracování rudy. Ty v přísečnickém okolí stávaly už v polovině čtrnáctého století a patřily pánům ze Šumburka. +more Nejstarší doly jsou však písemně doloženy až ze druhé poloviny šestnáctého století. Po roce 1660 zde také fungoval vápencový lom, ze kterého se vytěžená surovina dodávala do cihelny v Kryštofových Hamrech. O čtyři roky později v Mezilesí vznikla i vápenka. Přibližně ze stejné doby pochází také zmínky o těžbě stříbra.

Osada vznikla až v osmnáctém století a první písemná zmínka o ní pochází z roku 1712. Počet domů vzrostl ze šesti v roce 1787 na dvanáct v roce 1846, kdy zde žilo 87 obyvatel. +more Osada byla malá, ale vzhledem k její odlehlosti si její obyvatelé na počátku dvacátého století založili sbor dobrovolných hasičů a zřídili jednotřídní školu, která byla pobočkou školy v Dolině. Docházka dětí do Doliny totiž bývala v zimě často zcela nemožná.

Ačkoliv se okolí osady nehodilo k zemědělství, lidé se mu přesto věnovali. Vypěstované plodiny byly důležité zejména v obdobích nedostatku, ke kterým patřila velká hospodářská krize ve třicátých letech dvacátého století. +more Ve vsi byl pouze jeden obchod a dva hostince, které bývaly od jara do podzimu vyhledávaným turistickým cílem.

Po druhé světové válce klesl počet obyvatel Mezilesí přibližně na šestinu předválečného počtu a dále klesal. Na počátku šedesátých let byla vesnice téměř bez obyvatel a změnila se v malou rekreační osadu.

Hornictví

Doly v Mezilesí dobývaly ložiska magnetitu uložená na skarnové čočce. Prvním písemně doloženým dolem je Dorota (1577, 1644) a roku 1688 jsou zmiňovány další doly: Gabriela, Slečna, Sedm bratří a Marie pomocná. +more V letech 1789-1791 byl uveden do provozu důl Pomoc boží. V polovině osmnáctého století mezileské doly produkovaly okolo 1500 tun rudy ročně (téměř polovinu produkce všech dolů na Chomutovsku). Většina získané rudy se zpracovávala v železárnách v Perštejně, Kovářské, Gabrielině Huti a Kalku. Menší část se odvážela do Saska. Po zániku okolních železáren, které nebyly schopné konkurovat větším podnikům v Kladně a Ostravě, zdejší těžba postupně zeslábla, a nakonec zcela ustala.

Doly byly odvodňovány přísečnickou dědičnou štolou Dům rakouský, ze které k Mezilesí vedla odbočka zvaná Lederburská čelba. Po skončení sedmileté války potřebovala habsburská monarchie posílit hospodářskou základnu země, a proto byla štola udržována na náklady státu.

Největším z uvedených dolů byla Dorota, která v období 1794-1846 produkovala přes tisíc tun magnetitu ročně. Ostatní doly fungovaly s různě dlouhými přestávkami, a přestože dosahovaly větších hloubek, byla jejich produktivita výrazně nižší. +more Posledním podnikem severně od Mezilesí býval důl Fischer s několika šachtami, kterými se z hloubek až 55 metrů dobýval magnetit. Během devatenáctého století poskytoval 200-1100 tun rudy ročně. Po roce 1880 byl jen udržován a znovuotevření se dočkal na počátku dvacátého století. Tehdy v něm pracovalo několik desítek horníků. Definitivně uzavřen byl v roce 1913. Ve druhé polovině dvacátého století se v měděneckém dole pokusně těžilo blízké ložisko Václav a z odvalu dolu Fischer bylo získáno 15 000 tun železné rudy. Kromě železné rudy se u Mezilesí dobývaly také vzácné kovy (bismut).

Přírodní poměry

Mezilesí stojí v katastrálním území Dolina s rozlohou 5,21 km². Nachází se v Krušných horách, konkrétně v jejich okrsku Přísečnická hornatina, tvořeném starohorními a prvohorními svory, pararulami a ortorulami krušnohorského krystalinika. +more Nadmořská výška se pohybuje okolo 780 metrů. Z půdních typů se v okolí osady vyskytuje pouze podzol kambický, který se vyvinul na svahovinách rul.

V rámci Quittovy klasifikace podnebí leží osada i okolní krajina v chladné oblasti CH6, pro kterou jsou typické průměrné teploty −4 až −5 °C v lednu a 14-15 °C v červenci. Roční úhrn srážek dosahuje 1000-1200 milimetrů, sníh zde leží 120-140 dní v roce. +more Mrazových dnů bývá 140-160, zatímco letních dnů jen 10-30. Území odvodňuje potok Přísečnice a jeho drobné přítoky.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 83 obyvatel (z toho 35 mužů), z nichž byl jeden Čechoslovák, 78 Němců a čtyři cizinci. Všichni byli římskými katolíky. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 96 obyvatel: 94 Němců a dva cizince, kteří se hlásili k římskokatolické církvi.

Obecní správa

Mezilesí nikdy nebylo samostatnou obcí. Po zrušení patrimoniální správy bývalo osadou Doliny, spolu s níž patřilo do okresu Kadaň. +more V období od 1. října 1906 do 31. prosince 1942 však existoval okres Přísečnice, jehož součástí bývala i Dolina s Mezilesím. Od roku 1960 bylo Mezilesí částí obce Přísečnice a po jejím zrušení 30. června 1974 bylo připojeno jako část obce ke Kryštofovým Hamrům.

Doprava

Do Mezilesí vedou pouze místní komunikace z Kovářské, které odbočují ze silnic III/21911 a III/2239. Nejbližší železniční zastávky jsou Měděnec zastávka a Kovářská městys na trati Chomutov-Vejprty, na které jezdí pouze víkendové vlaky od jara do podzimu. +more Západní okraj osady míjí žlutě značená turistická trasa z Vejprt k bývalému Dolu Měděnec (rozcestí U Šachty), kde se napojuje na modře značenou trasu z Kovářské do Měděnce.

Osobnosti

V Mezilesí se narodil právník a spisovatel Ferdinand Stamm (1813-1880). V letech 1848-1849 zastával funkci poslance Říšského sněmu za Chomutov.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=54]Mezilesí[/url] na webu Zaniklé obce a objekty po roce 1945

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Těžba stříbra v Česku Kategorie:Těžba železné rudy v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Kryštofovy Hamry