Kryštofovy Hamry

Kryštofovy Hamry jsou obec v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Žije v nich obyvatel. Vesnice se nachází v údolí Přísečnického potoka v nadmořské výšce 680 metrů. Okolní krajina byla osídlena již v patnáctém století, ale první zmínky o vesnici jsou až z roku 1720. Prvotní osídlení i počátky vesnice souvisí s těžbou a zpracováním železné rudy. V devatenáctém století bylo železářské podnikání částečně nahrazeno textilním průmyslem, ale všechny podniky zanikly po druhé světové válce v důsledku vysídlení Němců z Československa.

Součástí obce je území někdejšího města Přísečnice, které bylo v roce 1974 zbořeno a zatopeno stejnojmennou přehradou. Kryštofovy Hamry zahrnují katastrální území Černý Potok, Rusová, Přísečnice a Dolina. +more Obec se skládá ze čtyř částí obce: Kryštofovy Hamry, Černý Potok, Mezilesí a Rusová. V katastrálním území Kryštofovy Hamry stávala osada Hájovna.

Název

Název Hamr nebo Hamry je odvozen z výrazu ze střední horní němčiny pro kladivo, který se postupně začal používat k označení železáren (podle kladivového stroje). Přívlastek Kryštofovy pochází ze jména svatého Kryštofa, podle kterého byl hamr pojmenován. +more V historických listinách se jméno vyskytuje ve tvarech: hamr St. Christoph (1651), Christophshammer (1720 a 1787), Christophhammer (1846) nebo Christophhammer a Chrištofovy hamry (1854).

Historie

Nejstarší osídlení Kryštofových Hamrů je známé z počátku patnáctého století, kdy zde stával jeden z 26 hamrů v okolí Přísečnice, který zanikl během husitských válek. Další železářský hamr pojmenovaný po svatém Kryštofovi založil roku 1621 jáchymovský hejtman Kryštof Grad z Grünberku, který dostal v letech 1621-1625 přísečnické panství do zástavy. +more Podnik se skládal z vysoké pece, dvou kováren, mlýna, pily a rybníka. Později byla jedna z kováren přestavěna na měděný hamr a roku 1660 vznikla cihelna.

Domy na pravém břehu Přísečnice +morejpg|náhled|vlevo'>Průčelí kostela svatého Kryštofa.

První písemná zmínka o vesnici pochází až z roku 1720. Deset let poté je doložen hostinec s masným krámem a výstavba domu, kterou povolila správa panství. +more Původní hamr musel být vzhledem k velké spotřebě dřeva přestavěn na výrobnu kobaltové modři, kromě které se v ní vyráběl prášek používaný místo savého papíru.

V polovině osmnáctého století nastal v Kryštofových Hamrech rozmach podnikání. Vznikaly nové podniky, které se zabývaly výrobou lžic a hřebíků, dva zbrojířské hamry vyráběly bajonety, hlavně a nabijáky. +more Postavena byla drátovna. Vyráběly se také cvočky a od roku 1847 zápalková dřívka a špejle. Kromě toho lidé pracovali v lese při kácení dřeva, které se na jaře plavilo po Přísečnici do Saska. V domácnostech se paličkovaly krajky a muži si přivydělávali hraním na hudební nástroje v kapelách.

V okolí vesnice a na Jelení hoře se nacházely tři železnorudné doly. V dole Josef se štolou a několika šachtami se dobývala krevelová žíla, která poskytovala velmi dobře tavitelnou rudu. +more V období 1825-1830 se v dole vytěžilo 138 tun rudy. Těžba v dole Kryštof, který měl stejného majitele, byla menší. Třetí důl, Nové štěstí, je zmiňován pouze v letech 1799-1805 v souvislosti s neúspěšným průzkumem nekvalitní krevelové žíly. Posledním pokusem o těžbu surovin bylo otevření dolů Antonínova štola a Richterův cech. Měla se v nich těžit stříbrná a kobaltová ruda, ale spory mezi majiteli dolů vedly k rychlému ukončení těžby.

Přes množství drobných podniků nebyla hospodářská situace dobrá, a chudoba se ještě zvětšila po ukončení výroby kobaltové barvy v roce 1874. Ke zlepšení podmínek došlo až otevřením pobočky vejprtské firmy Pohl - pletárny, ve které našlo práci 120 žen. +more Později se v podniku navíjelo hedvábí na cívky. V letech 1891-1892 byl v nedalekém Jöhstadtu zahájen provoz Přísečnické dráhy. Díky ní se ve městě začal rozvíjet průmysl, který zaměstnával také obyvatele Kryštofových Hamrů. V letech 1923-1948 část lidí zaměstnávala také továrna na výrobu krajek a záclon Franze Schmidta, kterému patřila textilní továrna v Přísečnici.

Hrázděný dům v jižní části vesnice Dům čp. 63

Drobný průmysl přesto nedokázal nabídnout dostatek pracovních míst, a lidé proto pracovali v Sasku i v první polovině dvacátého století. Ze Saska naopak přijížděli návštěvníci, které lákala okolní příroda Krušných hor. +more Ve čtyřicátých letech dvacátého století ve vesnici fungovaly čtyři hostince, tři obchody s potravinami, tři pekaři, řezník, cukrárna, povoznictví, tři trafiky, obchod s uhlím, dva holiči, tři ševci a chomutovské svépomocné družstvo. Řemeslo provozovali také zedník, truhlář a klempíř. Vysídlení německého obyvatelstva po druhé světové válce způsobilo výrazný pokles počtu obyvatel, v jehož důsledku byla zavřena elektrárna v budově bývalé drátovny, továrna na krajky a záclony a roku 1953 také pila. Odliv obyvatel se zpomalil v období 1954-1966 v souvislosti se zřízením posádky pohraniční stráže. Přesto bylo v letech 1959-1960 zbořeno přibližně sedmdesát nevyužívaných domů.

K oživení vesnice přispělo vybudování vodního díla Přísečnice, ale i tak postupně převládl počet rekreačních objektů nad trvale obydlenými domy. Do roku 1999 ve vsi nebyl obchod a zásobování základními potřebami zajišťovala dvakrát týdně pojízdná prodejna. +more Po otevření hospody v ní bylo možné objednávat základní potraviny.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 674 obyvatel (z toho 328 mužů), z nichž byli čtyři Čechoslováci, 667 Němců a tři cizinci. Kromě tří evangelíků a dvou lidí bez vyznání byli římskými katolíky. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 789 obyvatel: dvanáct Čechoslováků, 764 Němců a třináct cizinců. Bylo mezi nimi šestnáct evangelíků, dva členové církve československé, 39 lidí bez vyznání a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.

Obecní správa

Kryštofovy Hamry leží v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Patří do obvodu obce s rozšířenou působností Kadaň a jejich pověřený obecní úřad je ve Vejprtech.

Po zrušení patrimoniální správy se Kryštofovy Hamry staly samostatnou obcí, která až do území reformy v roce 1960 patřila do okresu Kadaň (1869-1890, 1950) a do okresu Přísečnice (1900-1930). Až do svého zániku k obci patřila osada Hájovna. +more Poté Kryštofovy Hamry jako samostatná obec zanikly, a v letech 1961-1974 tvořily část města Přísečnice. Od 30. června 1974 se znovu staly obcí s částmi obce Černý Potok, Mezilesí, Rusová a Kotlina. Kotlina byla od 1. ledna 1979 převedena k Měděnci.

Obecní úřad sídlí v domě čp. 64, ve kterém byl v první polovině dvacátého století provozován hostinec U Kunzů.

Znak

V roce 2007 schválilo zastupitelstvo podobu obecního znaku. Předseda Poslanecké sněmovny udělil obci znak a vlajku dne 13. +more května 2008. Strom ve znaku obce symbolizuje úctu k zaniklému městečku Přísečnice. Pod stromem protéká voda, která symbolizuje obec Černý Potok. Jablko ve znaku symbolizuje kostel svatého Kryštofa a název obce. Zkřížená kladívka v pravé dolní části znaku jsou připomínkou hornické minulosti tohoto krušnohorského regionu.

Hospodářství

Část větrného parku Kryštofovy Hamry (pohled od bývalého dolu Měděnec)

V katastrálním území obce, na hřebenech Krušných hor v nadmořské výšce 800-850 m, zhruba v prostoru mezi železničními zastávkami Měděnec a Rusová na železniční trati Chomutov-Vejprty, se nachází Farma větrných elektráren Kryštofovy Hamry. Komplex patří německé společnosti Ecoenerg Windkraft GmbH a v roce 2008, kdy byl uveden do provozu, byl s počtem 21 turbín největším větrným parkem na území České republiky, přestože vítr s dostatečnou rychlostí vane na hřebeni hor jen několik dnů v roce. +more Celková výška elektráren dosahuje přibližně 119 metrů. Investiční náklady se v té době pohybovaly okolo 80 milionů korun na jednu elektrárnu. Jen za první rok zkušebního provozu vyrobil park 94 tisíc megawatthodin a elektřina se prodala za 246 miliónů korun a návratnost investice ve výši 1,46 miliardy korun se tak odhadovala na sedm let. V roce 2011 byla naplánována výstava dalších čtyř strojů v lokalitách Rusová a Dolina.

Doprava

Roku 1998 byl otevřen hraniční přechod pro pěší vzdálený asi dva kilometry od vesnice, odkud k němu vede žlutě značená turistická trasa.

Společnost

+morejpg|náhled'>Památkově chráněný hrázděný dům čp. 7 Socha Panny Marie u křižovatky silnic II/223 a II/224.

Školství

Škola byla v Kryštofových Hamrech již v roce 1770 a fungovala až do roku 1971. Školní budovu postavenou roku 1838 převzala v roce 1952 posádka pohraniční stráže, a vyučování potom probíhalo v jiném domě. +more V devadesátých letech dvacátého století byl areál bývalé pohraniční stráže upraven na výcvikové středisko Střední policejní školy ministerstva vnitra. V roce 2018 v něm působilo odloučené pracoviště Vyšší policejní školy a Střední policejní školy MV v Praze, zaměřené na výcvikovou a vzdělávací činnosti školy a dalších složek ministerstva vnitra a policie.

Kultura

Kulturní akce organizuje Sbor dobrovolných hasičů obce Kryštofovy Hamry. V roce 2009 byla ukončena oprava střechy na kostele svatého Kryštofa a rekonstrukce věžních hodin. +more V tomto roce byl také zaveden do obce Kryštofovy Hamry a Černý Potok internet.

Pamětihodnosti

U křižovatky silnic II/223 a II/224 stojí památkově chráněná socha Panny Marie z roku 1753. Původně stávala naproti hřbitovu v zaniklé Přísečnici. +more * Jedinou kulturní památkou přímo ve vesnici je dům čp. 7 postavený okolo roku 1800. Má zděné přízemí, hrázděné patro s bedněnými štíty a polovalbovou střechu. * Empírový kostel svatého Kryštofa byl postaven v letech 1829-1832. Na hlavním oltáři je obraz svatého Kryštofa z roku 1832 od malíře Josefa Führicha. * Poblíž kostela stojí pomník Julia Fučíka, obětem fašismu a padlým za druhé světové války z roku 1958.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Seznam větrných elektráren v Česku * Římskokatolická farnost Kryštofovy Hamry * Římskokatolická farnost Vejprty

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Obce v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Vodohospodářské sdružení obcí západních Čech Kategorie:SOKO - Sdružení obcí krušnohorské oblasti Kategorie:Svazek obcí Vejprtska Kategorie:Těžba železné rudy v Česku Kategorie:Těžba stříbra v Ústeckém kraji Kategorie:Těžba kobaltu v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Sídla na česko-německé státní hranici