Dolnorýnsko-vestfálský kraj

Mapa Dolnorýnsko-vestfálského kraje Dolnorýnsko-vestfálský kraj nebo jen Vestfálský kraj, (německy Niederrheinisch-Westfälischer Reichskreis, latinsky Circulus Westphalicus sive Germaniae Inferioris, anglicky Lower Rhenish and Westphalian circle) byl jedním z deseti krajů Svaté říše římské. Existoval v letech 1500-1806, tedy po celou dobu existence krajského zřízení v říši, ovšem po míru v Lunéville ztratil kraj většinu svého území. Kraj zaujímal oblast severozápadního Německa a od reformace platil za kraj konfesionálně smíšený.

Členové kraje

Některé stavy jsou uváděny duplicitně či triplicitně podle toho, jak se v průběhu let měnilo jejich pořadí. Léna krajských stavů odstoupená říší Francii po míru v Lunéville r. +more 1801 jsou označena kurzívou.

Vysvětlivky: K - členské panství s knížecím statusem; V - člen, kterému náležel virilní hlas v knížecí radě říšského sněmu

Lavice knížat

25px Biskupství Cambrai K, V (od r. +more 1559 arcibiskupství, r. 1679 pohlceno Francií) * 25px Lutyšské biskupství K, V * 25px Mindenské biskupství K, V (r. 1648 sekularizováno a připadlo Braniborsku) * 25px Münsterské biskupství K, V * 25px Osnabrücké biskupství K, V * 25px Paderbornské biskupství K, V * 25px Utrechtské biskupství K, V (členem jen krátce, již roku 1528 připojeno k Habsburskému Nizozemí) * 25px Corveyské biskupství K, V (biskupstvím od r. 1783, předtím zasedalo mezi kláštery za Stavelotem) * 25px Verdenské biskupství K, V (roku 1648 sekularizováno a připadlo Švédsku) * 25px Spojená benediktinská opatství Stavelot a Malmédy K, V (od r. 1576) * 25px Benediktinské opatství Corvey K, V (v l. 1582-1783, pak povýšeno na biskupství) * 25px Spojená vévodství Jülich a Berg K, V (do roku 1609 v personální unii s Klévskem, dále součást Vévodství Falc-Neuburg) * 25px Klévské vévodství K, V (do roku 1609 v personální unii s Jülišskem a Bergem, poté součást Braniborska) * 25px Geldernské vévodství K, V (od roku 1548 bylo součástí Burgundského kraje) * 25px Mindenské knížectví K, V (jako sekulární knížectví členem od r. 1648, patřilo Braniborsku) * 25px Verdenské knížectví K, V (jako sekulární knížectví členem od r. 1648, do r. 1720 patřilo Švédsku, do r. 1731 Dánsku a dále Hannoversku) * 25px Nasavsko-dillenburské hrabství V (mezi knížaty od roku 1664) * 25px Východofríské hrabství V (mezi knížaty od roku 1667) * 25px Knížectví Moers K, V (mezi knížaty od r. 1707, součást Pruska) * 25px Hrabství Wied (pod vládou rodu Wiedů) ** 25px Dolní hrabství Wied (Wied-Neuwied) V (do r. 1784 mezi hrabaty) ** 25px Horní Hrabství Wied V (do r. 1791 mezi hrabaty).

Lavice prelátů

25px Benediktinské opatství Corvey K, V (do r. +more 1582, pak mezi knížaty) * 25px Opatství benediktinek Kornelimünster K * 25px Spojená benediktinská opatství Stavelot a Malmédy K, V (do r. 1576, pak mezi knížaty) * 25px Opatství benediktinů ve Werdenu K * 25px Konvent světských kanovnic v Essenu K * 25px Konvent světských kanovnic v Herfordu K * 25px Konvent světských kanovnic v Thornu K * 25px Benediktinské opatství v Echternachu.

Lavice hrabat a pánů

Původní hrabství a panství

25px Hrabství Bentheim * +moresvg'>25px Hrabství Manderscheid (roku 1546 mediatizováno habsburským Lucemburskem) * 25px Hrabství Bronckhorst (držel místní rod pánů/hrabat, ten r. 1719 vymřel a členství hrabství v kraji bylo zrušeno) * 25px Panství Diepholz (od r. 1530 hrabství, od r. 1585 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství) * 25px Hrabství Hoya (od r. 1582 součást Brunšvicko-lüneburského vévodství) * 25px Panství Lippe (od r. 1529 hrabství) * 25px Hrabství Moers (od r. 1541 personální unie s Klévskem, od r. 1600 v držení nizozemských místodržících z rodu Oranžských, od r. 1707 mezi knížaty a součást Pruska) * 25px Nasavsko-dillenburské hrabství (od r. 1664 mezi knížaty) * 25px Hrabství Oldenburg a Delmenhorst (od r. 1774 vévodství) * 25px Hrabství Východní Frísko (od r. 1667 mezi knížaty) * 25px Hrabství Wied (v držbě rodu Wiedů) ** 25px Dolní hrabství Wied (Wied-Neuwied) (od r. 1784 mezi knížaty) ** 25px Horní Hrabství Wied (od r. 1791 mezi knížaty) * 25px Hrabství Pyrmont * 25px Hrabství Rietberg (hrabaty byli fríští náčelníci z rodu Omken, od r. 1581 sekundogenitura hrabat Cirksenů, r. 1699 sňatkem přešlo na hrabata/knížata z Kounic) * 25px Panství Reichenstein (léno Wiedů, od r. 1698 plně bezprostřední a předáno pánům/hrabatům Nesselrode) * 25px Panství Reifferscheid * 25px Hrabství Sayn (od r. 1636 po vymření místního rodu rozděleno) ** Hrabství Sayn-Hachenburg ** Hrabství Sayn-Altenkirchen * 25px Hrabství Schaumburg (roku 1640 rozděleno včetně hlasu) ** Hrabství Schaumburg-Lippe ** Hesenské Schaumbursko (součást Hesenska-Kasselska) * 25px Hrabství Spiegelberg * 25px Hrabství Steinfurt (v držbě rodu Bentheimů) * 25px Hrabství Tecklenburg (držela hrabata ze Schwerinu, od r. 1557 hrabata z Bentheimu, od r. 1696 hrabata ze Solmsu, od r. 1707 součást Pruska) * 25px Panství/Hrabství Winnenburg a Beilstein (původně léno trevírského kurfiřtství, propůjčené hrabatům von Winneneburg und Beilstein, r. 1652 uděleno v léno Metternichům, r. 1679 povýšeno na hrabství a konec lenní závislosti na Trevíru).

Hrabství a panství přistoupivší do r. 1792

Mnohá panství a hrabství přistoupivší po založení kraje, dosáhla říšské bezprostřednosti až v 17. nebo 18. století, což zpozdilo jejich přijetí mezi krajské stavy.

* 25px Panství Anholt (patřilo pánům/hrabatům van Bronckhorst-Battenburg, od r. +more 1649 knížatům ze Salmu) * 25px Spojená hrabství Blanckenheim a Geroldstein (v držbě hrabat z Manderscheidu, r. 1780 přešlo sňatkem na Šternberky) * 25px Panství Gemen (Gehmen) (bezprostřední od r. 1700, v držbě hrabat Limburg-Styrum, od r. 1801 svobodných pánů Boyneburg-Bömelberg) * 25px Panství Gimborn a Neustadt (mezi krajskými stavy od r. 1682, patřilo Schwarzenbergům a od r. 1782 hrabatům von Wallmoden) * 25px Hrabství Gronsveld (hrabstvím od r. 1586, v držbě hrabat van Bronckhorst, od r. 1719 hrabat von Toerring-Jettenbach) * 25px Hrabství Hallermund (nebylo bezprostřední, pod vládou Hannoverska, hlas na krajském sněmu měl od r. 1709 hrabě Platen) * 25px Hrabství Holzappel (též Holzapfel, v kraji od r. 1643, patřilo císařskému polnímu maršálkovi Petru Melanderovi von Holzappel, od r. 1653 Nasavským, od r. 1676 anhaltským Askáncům) * 25px Hrabství Kerpen a Lommersum (bezprostřední od r. 1786, v držbě hrabat Schaesbergů) * 25px Panství Myllendonk (bezprostřední od r. 1700, v držení hrabat Osteinů) * 25px Panství Rekem (Reckheim) (přistoupilo se získáním bezprostřednosti r. 1620, od r. 1623 hrabstvím) * 25px Hrabství Schleiden (v držbě hrabat van der Mark) * 25px Panství Wickrath (v držbě rytířů/pánů/hrabat z Quadu) * 25px Hrabství Wittem (bezprostřední od r. 1689, v držbě pánů/hrabat Plettenbergů) * 25px Hrabství Lingen (panství nizozemských místodržících, princů oranžských, od r. 1702 součást Pruska) * 25px Hrabství Ravensberg (od r. 1614 součást Braniborska-Pruska) * 25px Hrabství Hoorn (od r. 1614, patřilo lutyšským biskupům).

Lavice krajských měst

25px Cáchy * +moresvg'>25px Cambrai (od r. 1679, tj. od Nijmegenského míru součást Francie a konec příslušnosti ke kraji) * 25px Dortmund * 25px Kolín * 25px Duisburg * 25px Herford * 25px Verden * 25px Brakel * 25px Düren * 25px Lemgo * 25px Soest * 25px Warburg * 25px Wesel.

Odkazy

Externí odkazy

[url=http://grmrulers. altervista. +moreorg/Circles. html]Seznam členů a stavů Říšských krajů (anglicky)[/url] * [url=https://de. wikisource. org/wiki/Hernach_volgend_die_zehen_Kray%C3%9F]Říšská matrika z r. 1532 na Wikizdrojích (německy)[/url] * [url=http://hoeckmann. de/geschichte/nrwhist. htm]Mapy států v kraji k r. 1789[/url].

Literatura

DOTZAUER, Winfried: Die deutschen Reichskreise in der Verfassung des alten Reiches und ihr Eigenleben. 1500-1806. +more Wissenschaftliche Buchgesellschaft, Darmstadt 1989, [url=https://books. google. de/books. id=nivgmctAVyAC&pg=PA58&lpg=PA58&dq=1554+Reichskreis&source=web&ots=0LxyKuNcCs&sig=w_9Nz_ru7fbPnEprQbN6kCumLp8&hl=de&sa=X&oi=book_result&ct=result#v=onepage&q=1554%20Reichskreis&f=false]částečně dostupný online[/url].

Kategorie:Říšský kraj Kategorie:Vzniklo 1500 Kategorie:Zaniklo 1806 Kategorie:Dějiny Dolního Saska Kategorie:Dějiny Belgie