Cesko.wiki Dora Pejačević
Author
Albert FloresDora Pejačević (10. září 1885 Budapešť, Rakousko-Uhersko - 5. března 1923 Mnichov, Německo) byla chorvatská šlechtična a hudební skladatelka.
Život
Dora Pejačević vyrůstala ve městě Našice ve Slavonii. Jejím otcem byl chorvatský bán hrabě Teodor Pejačević, matka byla maďarská baronka Elisabeta-Lilla Vay de Vaya, vzdělaná a vynikající klavíristka a zpěvačka. +more Základní hudební vzdělání získala mladá Dora u varhaníka Károlyho Noszedy (1863-1944) v Budapešti. Ve vzdělání pokračovala v chorvatském hudebním spolku v Záhřebu, u Václava Humla se učila na housle, u Ćirila Junka hudební teorii a v soukromé záhřebské škole Dragutina Kaisera instrumentaci. Od roku 1909 brala soukromé hodiny v Drážďanech u Percyho Sherwooda (1866-1939), v Mnichově pak studovala kompozici u Waltera Courvoisiera a housle u Henri Petriho (1853-1914). V podstatě byla ale samouk, své náměty hledala ve výměně myšlenek s dalšími umělci. K okruhu jejích známých a přátel patřili Annette Kolb, Karl Kraus (autor časopisu Die Fackel - „Pochoděň“), Rainer Maria Rilke, jeho žena Clara Westhoff, česká mecenáška a šlechtična Sidonie Nádherná i klavíristka Alice Ripper (1889-. ). V deníku Dory Pejačević je zaznamenána četba mnoha děl, které probudily její zájem o filosofické a sociální otázky: jde o práce Arthura Schopenhauera, Sørena Kierkegaarda, Dostojevského, Ibsena, Nietzscheho, Oscara Wildea či Thomase Manna.
+morejpg|thumb'>Zámek Pejačević, sídlo ve městě Našice Sídlem rodiny v Chorvatsku byl zámek Pejačević ve městě Našice. Zde strávila celé své dětství, než se její rodina v roce 1903 přestěhovala do Záhřebu. V roce 1907 se do Našice vrátila ale o dva roky později studovala v Drážďanech. V roce 1911 přesídlila do Mnichova. Po vypuknutí první světové války v roce 1914 po celou dobu pomáhala jako zdravotní sestra v Našici a starala se o raněné vojáky. V této době také intenzivně komponovala. Z tohoto období pochází její nejlepší skladby.
Mezitím pobývala také v Budapešti, Praze, Vídni až do sňatku s rakouským důstojníkem Ottomarem Lumbem v roce 1921. Poté, až do své smrti v roce 1923, žila v Mnichově. +more Dora Pejačević zemřela na komplikace po těžkém porodu 5. března 1923 v Mnichově. Pohřbena je v rodinném sídle na zámku v Našici.
Chorvatský režisér Zvonimir Berković natočil v roce 2003 v produkci HRT jako svůj poslední celovečerní film biografický snímek Kontesa Dora, kde titulní roli ztvárnila chorvatská herečka Alma Prica.
Dílo
Její díla, z nichž bylo vydáno jen několik, byla veřejně provedena jak v rodné vlasti, tak i v dalších evropských zemích. Účinkujícími byli klavíristé Walther Bachmann, Svetislav Stančić a Alice Ripper; houslisté Joan Manén, Václav Huml a Zlatko Baloković; zpěvačka Ingeborg Danz; dirigovali Oskar Nedbal a Edwin Lindner. +more Její skladby hrála i tělesa jako Záhřebská nebo Drážďanská filharmonie, Wiener Tonkünstler-Orchester a „Chorvatské smyčcové kvarteto“.
Jako první žena v Chorvatsku psala orchestrální díla. Její pozdně romantická, velmi svérázná, harmonická a instrumentálně rafinovaná hudba je považována za reprezentativní hudbu období Fin de siècle. +more Někdy je její styl přirovnáván k hudbě Sergeja Rachmaninova. Dora Pejačević zanechala bohaté dílo, celkem jde o 58 prací, které ovšem nejsou často hrány.
Vokální skladby
Solo pjesme * Ein Lied, op. 11, 1900. +more (Paul Wilhelm) * Warum. , op. 13, 1901. (Dora Pejačević) * Ave Maria, op. 16 za glas, violinu i orgulje, 1903. * Sieben Lieder, op. 23, 1907. (W. Wickenburg-Almásy) * Zwei Lieder, op. 27, 1909. (W. Wickenburg-Almásy a Ernst Strauss) * Vier Lieder, op. 30, 1911. (Anna Ritter) * Verwandlung, op. 37a za glas, orgulje i violinu, 1915. (Karl Kraus) * Mädchengestalten, op. 42, 1916. (Rainer Maria Rilke) * An eine Falte, op. 46, 1918. (Karl Kraus) * Drei Gesänge, op. 53, 1920. (Friedrich Nietzsche) * Zwei Lieder, op. 55, 1920. (Karl Henckell a Ricarda Huch) * Tri dječje pjesme, op. 56, 1921. (Zmaj Jovan Jovanović) * Pjesme za glas i orkestar * Verwandlung, op. 37b, 1915. (Karl Kraus) * Liebeslied op. 39, 1915. (Rainer Maria Rilke) * Zwei Schmetterlingslieder, op. 52, 1920. (Karl Henckell).
Klavírní miniatury
* Berceuse, op. 2, 1897. +more * Gondellied, op. 4, 1898. ] * Chanson sans paroles, op. 5, 1898. * Papillon, op. 6, 1898. * Menuette, op. 7, 1898. * Impromptu, op. 9a, 1899. * Chanson sans paroles, op. 10, 1900. * Albumblatt, op. 12, 1901. * Trauermarsch, op. 14, 1902. * Sechs Phantasiestücke, op. 17, 1903. * Blumenleben, op. 19, 1904. -1905. * Berceuse, op. 20, 1906. * Valse de concert, op. 21, 1906. * Erinnerung, op. 24, 1908. * Walzer-Capricen, op. 28, 1910. * Vier Klavierstücke, op. 32a, 1912. * Impromptu, op. 32b, 1912. * Sonata u b-molu, op. 36, 1914. * Zwei Intermezzi, op. 38, 1915. * Zwei Klavierstücke, op. 44, 1918. * Blütenwirbel, op. 45, 1918. * Capriccio, op. 47, 1919. * Zwei Nocturnos, op. 50, 1918. , 1920. * Humoreske und Caprice, op. 54, 1920. * Sonata u As-duru, op. 57, 1921.
Komorní skladby
Reverie za violinu i glasovir, op. 3, 1897. +more * Canzonetta za violinu i glasovir, op. 8, 1899. * Impromptu za glasovirski kvartet, op. 9b, 1903. * Trio u D-duru za violinu, violončelo i glasovir, op. 15, 1902. * Menuett za violinu i glasovir, op. 18, 1904. * Romanze za violinu i glasovir, op. 22, 1907. * Kvartet u d-molu za violinu, violu, violončelo i glasovir, op. 25, 1908. * Sonata u D-duru za violinu i glasovir, op. 26, 1909. * Trio u C-duru za violinu, violončelo i glasovir, op. 29, 1910. * Gudački kvartet u F-duru, op. 31, 1911. * Elegie za violinu i glasovir, op. 34, 1913. * Sonata u e-molu za violončelo i glasovir, op. 35, 1913. * Kvintet u h-molu za 2 violine, violu, violončelo i glasovir, op. 40, 1915. - 1918. * Sonata u b-molu za violinu i glasovir, op. 43, Slavenska, 1917. * Méditation za violinu i glasovir, op. 51, 1919. * Gudački kvartet u C-duru, op. 58, 1922.
Orchestrální skladby
Koncert u g-molu za glasovir i orkestar, op. 33, 1913. +more * Simfonija u fis-molu za veliki orkestar, op. 41, 1916. - 1917. (rev. 1920. ) * Phantasie concertante u d-molu za glasovir i orkestar, op. 48, 1919. * Ouvertura u d-molu za veliki orkestar, op. 49, 1919.
Odkazy
Reference
Literatura
Zdravko Blažeković: . In: Ludwig Finscher (Hrsg. +more): Die Musik in Geschichte und Gegenwart (MGG). Bd. 13, Bärenreiter Verlag, 2005, Sp. 248-249. * Karl Kraus: Briefe an Sidonie Nádherny von Borutin. 1913-1936. Hrsg, von Friedrich Pfäfflin. München (Kösel Verlag) 1974 * KOS, Koraljka: Dora, Pejačević. Zagreb: Jugoslaven. akad. znanosti i umjetnosti, 1982. Jugoslaven. akad. znanosti i umjetnosti. Razred za muzičku umjetnost. * KOS, Koraljka: Dora Pejačević. Zagreb (Muzički informativni centar Koncertne direkcije Zagreb) 1987. ** První vydání : Zagreb (Jugoslavenska akademija znanosti i umjetnosti) 1982 ** Dvojjazyčné vydání /: Zabreb (Muzički informativni centar Koncertne direkcije Zagreb) 1998 * Elena Ostleitner (Hrsg. ): Die kroatische Komponistin Dora Pejačević (1885-1923). Kassel (Furore Verlag) 2001.
Externí odkazy
[url=https://portal. dnb. +morede/opac. htm. method=simpleSearch&query=124970346]Seznam děl[/url] v Deutsche Nationalbibliothek * [url=http://enciklopedija. lzmk. hr/clanak. aspx. id=30297]Dora Pejačević[/url], Lexikon Lexikografického Institutu „Miroslav Krleža“ * [url=http://www. matica. hr/vijenac/459/Zapadna%20Europa%20otkriva%20glazbu%20Dore%20Peja%C4%8Devi%C4%87/]Hudba Dory Pejačević[/url] (Matica hrvatska) * [url=https://web. archive. org/web/20160617065641/http://mic. hr/composer/dora/composer_articles/bio]Biografie[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20120206065913/http://www. mdc. hr/nasice/hr/d-pejacevic. html]Pamětní místnost Dory Pejačević, Našice[/url].
Kategorie:Skladatelé romantismu Kategorie:Skladatelé klasické hudby Kategorie:Skladatelé 20. +more století Kategorie:Chorvatští hudební skladatelé Kategorie:Hraběnky Kategorie:Chorvatští šlechtici Kategorie:Hudební skladatelky Kategorie:Obyvatelé Rakouska-Uherska Kategorie:Narození 1885 Kategorie:Narození 10. září Kategorie:Narození v Budapešti Kategorie:Úmrtí 1923 Kategorie:Úmrtí 5. března Kategorie:Úmrtí v Mnichově Kategorie:Zemřelé v souvislosti s porodem Kategorie:Ženy.