Dorothy Thompsonová

Život

Dorothy Thompsonová se narodila v Lancasteru ve státě New York v roce 1893, jako jedno z dětí Petera a Margaret (Grierson) Thompsonových. Jejími sourozenci byli Peter Willard Thompson a Margaret Thompsonová. +more Matka zemřela když bylo Dorothy sedm let v dubnu April 1901 a tak musel otec, britský metodistický kazatel, vychovávat děti sám. Otec se znovu oženil, ale Dorothy se s jeho novou ženou Elizabeth Abbott Thompsonovou nesžila. V roce 1908 poslal otec Dorothy do Chicaga ke svým sestrám. Zde Dorothy dva roky navštěvovala „Lewisův institut“, poté pokračovala na Syracuse University. Zde studovala politiku a ekonomii, studium úspěšně zakončila s titulem bakaláře umění v roce 1914.

Kariéra

Dorothy Thompsonová v roce 1930 Thompsonová, na rozdíl od mnoha žen tehdejší doby vzdělaná, považovala za svou společenskou povinnost bojovat za volební právo žen ve Spojených státech. +more Krátce po promoci se přestěhovala do Buffalla a zapojila se do kampaně. Pracovala zde až do roku 1920, kdy odešla do Evropy, aby se věnovala své novinářské kariéře.

Zajímala se o rané sionistické hnutí. Zlom v její kariéře nastal po návštěvě Irska v roce 1920, kde jí poskytl interview Terence MacSwiney, jeden z hlavních vůdců Sinn Féin. +more Šlo o poslední interview, které MacSwiney poskytl před svým zatčením a smrtí. Slávu jí přinesl také rozhovor s císařovnou Zitou, manželkou císaře Karla I. V roce 1928 navštívila Dorothy Sovětský svaz, výsledkem byla kniha s názvem „Nové Rusko“ („The New Russia“), popisující kromě jiného také potlačování náboženství, cenzuru a všemocnou tajnou policii OGPU, která „stojí nad zákony“.

V meziválečném období pokračovala Thompsonová jako nezávislý korespondent pro noviny Philadelphia Public Ledger a The New York Evening Post ve Vídni. Zde se setkala s novináři jako byli John Gunther a G. +moreE. R. Gedye, s nimiž také spolupracovala. V roce 1924 byla povolána do Berlína, kde zažila období vzestupu nacistické strany. V krátké době se seznámila se známými umělci a intelektuály, včetně Ödöna von Horvátha, Thomase Manna, Bertolta Brechta, Stefana Zweiga a Fritz Kortnera. Brzy se stala blízkou přítelkyní Carla Zuckmayera. V Americe jí přinesly úspěch i známost interview s osobnostmi jako byli Gustav Stresemann, Aristide Briand, G. V. Čičerin či L. V. Trockij nebo Mustafa Kemal Atatürk. Exkluzivní rozhovory pořídila také se Sigmundem Freudem a Richardem Straussem.

V roce 1925 se stala vedoucí středoevropské pobočky filadelfských novin Public Ledger. Odtud odešla v roce 1927 a krátce nato ji list New York Post jmenoval šéfem své německé pobočky v Berlíně. +more Během pracovního pobytu v Mnichově se Thompsonová poprvé v roce 1931 setkala a hovořila s Hitlerem. Interiew s ním vedla také na jaře 1932 v hotelu Kaiserhof v Berlíně. Rozhovory byly základem pro její knihu I Saw Hitler. , v níž psala o nebezpečí vítězství nacismu v Německu. Kniha byla německými úřady považována za urážlivou, obsahovala totiž kromě jejího nelichotivého názoru na Hitlera také popis pronásledování lidí židovského původu nebo německých koncentračních táborů.

V roce 1933 žila Dorothy Thompsonová v lesbickém vztahu společně s německo-maďarskou spisovatelkou a sochařkou Christou Winsloe. 25. +more srpna 1934 musela Německo opustit do 24 hodin, byla vyhoštěna jako první novinář s americkým občanstvím. Christa Winsloe ji do Spojených států doprovázela. Od té doby Dorothy na Hitlera a jeho režim upozorňovala na veřejných přednáškách a v rozhlase. Přátelství s Eleanor Rooseveltovou mělo vliv na uzákonění naturalizace německých emigrantů jako byli Fritz Kortner, Thomas Mann či Carl Zuckmayer ve Spojených státech.

V roce 1939 ji časopis Time vyhodnotil jako druhou nejvlivnější ženu v Americe po Eleanor Rooseveltové. Ve třicátých letech 20. +more století byla jednou ze dvou rozhlasových politických komentátorek v USA. Druhou byla Kathryn Cravensová v CBS.

Dům Dorothy Thompsonové v New Yorku V roce 1936 začala Dorothy Thompsonová psát pro New York Tribune sloupek „On the Record“. +more Ten byl čten více než 10 miliony čtenářů a přebírán dalšími 170 novinami. V letech 1937 až 1961 psala také každý měsíc sloupky pro Ladies' Home Journal; její náměty zde byly vzdáleny politice, zaměřovala se na zahradničení, výchovu dětí, umění či další pro ženy zajímavá témata.

V roce 1938 v rozhlasovém pořadu na stanici NBC v pořadu sledovaném pěti miliony posluchačů vedla obrannou řeč na podporu německo-polského imigranta Herschela Grynzspana, který zavraždil úředníka německého velvyslanectví v Paříži, Ernsta vom Ratha. Tato událost byla nacisty propagandisticky využita jako záminka ke Křišťálové noci. +more Rozhlasové vysílání Thompsonové vedlo k vlně sympatií s mladým atentátníkem. Journalists' Defense Fund vybral na jeho podporu více než 40 000 dolarů, což umožnilo zajistit Grynzspanovi jako obhájce známého advokáta Vincenta de Moro-Giafferi.

Po zveřejnění Runcimanovy zprávy 28. září upozornila Dorothy Thompsonová na její vnitřní nekonzistenci, přičemž ji označila za „nelogickou“. +more Vyjádřila též podezření, že zpráva byla „zhotovena na objednávku tak, aby odpovídala dohodě“ dosažené mezi Hitlerem a Chamberlainem v Berchtesgadenu a že je „dílem propagandy“.

Dorothy Thompsonová dlouhodobě kritizovala americkou politiku izolacionismu a byla zastáncem liberálnější americké přistěhovalecké politiky. V srpnu 1939 kritizovala pakt Ribbentrop-Molotov, odsoudila invazi Rudé armády do východního Polska, která započala 17. +more září 1939. Byla i kritičkou stalinského Ruska. Během druhé světové války se její příspěvky téměř denně objevovaly v přibližně 150 novinách.

Po válce kritizovala Norimberské procesy: měla silné výhrady k tomu, že pouze jedna strana poskytuje zároveň soudce, žalobce i vykonavatele rozsudků.

V roce 1946 přednesla Dorothy Thompsonová před Radou bezpečnosti Organizace spojených národů proslov ve všech žen a matek celého světa. V něm obvinila +more_Truman'>Harry S. Trumana, Winstona Churchilla i Stalina ze lži, že „muži a synové (všech žen) padli, aby na světě zavládl věčný mír“. Tato řeč se stala základní ideou vzniku organizace World Organization of Mothers of all Nations (zkratka: W. O. M. A. N. , doslova „Světová organizace matek všech národů“), která vznikla v témže roce na podnět Dorothy Thompsonové v New Yorku.

V letech 1949 až 1952 byla místopředsedkyní „Amerického výboru pro vyšetřování katyňského masakru“ (American Committee for the Investigation of the Katyn Massacre), zde přehodnotila svůj názor z roku 1943, že šlo o „nacistický falzifikát“.

Osobní život

+more2'>Dorothy Thompsonová se Sinclairem Lewisem a synem v roce 1935 Thompsonová byla třikrát vdaná. Prvním manželem se v roce 1923 stal maďarský spisovatel Joseph Bard; pár se rozvedl v roce 1927. Druhým manželem se v roce 1928 stal spisovatel Sinclair Lewis, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1930. Manželé pro společný život zakoupili dům ve Vermontu. V roce 1930 se jim narodil syn Michael Lewis. K rozvodu došlo v roce 1942. Třetím manželem se stal v roce 1945 český umělec Maxim Kopf, s nímž žila Dorothy až do jeho smrti v roce 1958.

Dorothy Thompsonová zemřela 30. ledna 1961 na srdeční selhání ve věku 67 let v Lisabonu, kde byla navštívit rodinu svého syna Michaela. +more Pohřbena je na městském hřbitově v Barnardu ve Vermontu.

Dílo

;výběr * 1928: The New Russia (Holt) * 1932: I Saw Hitler. (Farrar and Rinehart) * 1938: Dorothy Thompson's Political Guide: A Study of American Liberalism and Its Relationship to Modern Totalitarian States (Stackpole) * 1938: Refugees: Anarchy or Organization. +more (Random House) * 1937: Concerning Vermont * 1939: Once on Christmas (Oxford University Press) * 1939: Let the Record Speak (Houghton Mifflin) * 1939: Christian Ethics and Western Civilization * 1941: A Call to Action, Ring of Freedom * 1941: Our Lives, Fortunes, and Sacred Honor * 1942: Listen Hans (Houghton Mifflin) * 1944: To Whom Does the Earth Belong. * 1945: I Speak Again as a Christian * 1946: Let the Promise Be Fulfilled: A Christian View of Palestine * 1948: The Truth About Communism * 1948: The Developments of Our Times * 1955: The Crisis of the West * 1957: The Courage to Be Happy (Houghton Mifflin).

Literatura

Martha Schad, Frauen gegen Hitler. Vergessene Widerstandskämpferinnen im Nationalsozialismus, München 2010 * Lynn D. +more Gordon: Why Dorothy Thompson Lost Her Job: Political Columnists and the Press Wars of the 1930s and 1940s, in: History of Education Quarterly, 34. Jahrgang, Nr. 3 (Herbst, 1994), S. 281-303. * Kerstin Feller: Dorothy Thompson. Eine Schlüsselfigur der Welt des Exils. In: John Spalek (Hrsg. ) (2002). Deutschsprachige Exilliteratur seit 1933. USA. (Bd. 3) Bern/Saur. * Susan Hertog: Dangerous Ambition: Rebecca West and Dorothy Thompson: New Women in Search of Love and Power. Ballantine, New York 2011. * Peter Kurth: American Cassandra: The Life of Dorothy Thompson, Little Brown & Co (1991), . * Marion K. Sanders: Dorothy Thompson: a Legend in Her Time. Houghton Mifflin, Boston 1973. * Vincent Sheean: Dorothy and Red, 1963 (Sheean über seine Freunde Dorothy Thompson und Sinclair Lewis). * Thomas Reuther: Stimmen zum "anderen Deutschland", in: ders. , Die ambivalente Normalisierung. Deutschlanddiskurs und Deutschlandbilder in den USA, 1941-1955. Stuttgart 2000. S. 152-155.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Narození 9. +more července Kategorie:Narození 1893 Kategorie:Narození v New Yorku (stát) Kategorie:Úmrtí 30. ledna Kategorie:Úmrtí 1961 Kategorie:Úmrtí v Lisabonu Kategorie:Americké spisovatelky 20. století Kategorie:Američtí novináři Kategorie:Ženy.