Dragonette (opereta)

Dragonette (jméno či spíše přezdívka hlavní hrdinky, přibližně „dragounečka“, „dívka od dragounů“) je opereta (opérette-bouffe) o jednom dějství francouzského skladatele Jacquese Offenbacha z roku 1857. Autory libreta byli Eugène-Gaston Mestépès a Adolphe Jaime mladší. Dragonette měla premiéru 30. března 1857 v pařížském divadle Théâtre des Bouffes-Parisiens, jehož byl Offenbach ředitelem.

Vznik, charakteristika a historie

Po bláznivé grotesce Rytíř Chrupželezo aneb Poslední z paladinů, která měla v Offenbachově divadle premiéru v únoru 1857, následovalo opět umírněnější dílo - podle slov Offenbachova životopisce Jeana-Clauda Yona „snad aby odčinilo výstřednosti Chrupželeza“. Libreto napsali Adolphe Jaime mladší (vl. +more jm. Louis-Adolphe Gem, 1825-1901), spoluautor Chrupželeza, a Eugène Mestépès (1818-1875), který byl v té době sekretářem Bouffes-Parisiens a pro Offenbacha již napsal Čarovné housle a Tři ďáblovy polibky; oba byli i později plodnými autory operetních libret. Vojenský a vlastenecký námět (děj operety se odehrává za revolučních válek roku 1796 poblíž Rýna) vyhovoval náladě francouzské společnosti po vítězné krymské válce a vojenské prostředí je tentokrát vyobrazeno s většími sympatiemi než v jiných Offenbachových dílech z doby druhého císařství. Hlavní dějová linie spíše sentimentální; komický prvek přinášejí vedlejší postavy, především postava vojenské kuchařky jako rôle travesti. Zajímavým prvkem je komická lekce tradičního francouzského bojového umění - boje s holí - které bylo v Offenbachově době dosud populární. Jedním z důvodů, proč byla opereta napsána, bylo sloužit pro debut teprve patnáctileté Coralie Guffroy (pro divadlo se psala „Coraly“, po sňatku známá pod jménem Coralie Geoffroy) v titulní roli.

Dragonette má jediné dějiště a jen velmi prostý, spíše naznačený děj; spíše než skutečné hudebně-dramatické dílo je to „malý vojenský obrázek“ (J. -C. +more Yon). Dobová kritika vytušila vzor pro tuto operetu v Donizettiho Dceři pluku; Jules Levy psal: „Monsieur Offenbach, který uvedl nedávno svého Roberta ďábla [míněna fantastická opereta Tři ďáblovy polibky], chtěl mít svou Dceru pluku. “ Opereta ostatně končí „rataplanem“ s pokřikem „Vive la France“ podobně jako Dcera pluku („Salut à la France“). V kontextu Offenbachova díla je Dragonette také předzvěstí posledního velkého úspěchu, kterého se skladatel dožil, opéry comique Dcera plukovního tambora z roku 1879.

Původní inscenace Bouffes-Parisiennes byla osobním úspěchem debutantky a valčík z Dragonette se stal populární taneční melodií, ale opereta samotná nezaznamenala žádný větší ohlas u publika ani u kritiky. Velkého úspěchu toto vlastenecké dílko dosáhlo paradoxně mimo Francii, na prvním zájezdu souboru Bouffes-Parisiens do Londýna v květnu a červnu 1857. +more Tam divadlo představilo většinu svého repertoáru a právě Dragonette (spolu se Dvěma slepci) zaujala nejvíce. Dne 17. června 1857 dokonce divadlo uspořádalo zvláštní představení v rezidenci francouzské královny Marie Amálie Orleans House ve Twickenhamu u Londýna; zpěv „Vive la France“ prý královně vehnal slzy do očí. (Jacques Offenbach současně prostřednictvím svých známých ujišťoval dvůr Napoleona III. , že představení pro sesazenou královnu nebylo na újmu jeho loajalitě vládnoucímu režimu. ) Až po skladatelově smrti ji 9. září 1883 uvedlo kodaňské divadlo Dagmarteatret; dosáhla 11 repríz.

Jinak Dragonette za hranice Francie nepronikla a i ve své vlasti patří mezi velmi málo uváděná díla Jacquese Offenbacha. Jednou z nedávných výjimek je inscenace na festivalu v Étretatu 2014. +more Pod společným tématem „Offenbach a vojáci“ zde byla uvedena spolu s další málo hranou operetou Fleuretta aneb Švadlenka a trubač (1872) v roce 100. výročí začátku první světové války; tato inscenace společnosti La Péniche Opéra se hrála rovněž v Théâtre Impérial de Compiègne a v pařížském divadle Vingtième Théâtre. V prosinci 2016 připravila inscenaci Dragonette - v kombinaci s Offenbachovou jednoaktovkou Rytíř Chrupželezo aneb Poslední z paladinů - Státní opera Stara Zagora; uvedla ji také na zájezdech v Sofii, Plovdivu a Gorne Orjachovici.

Opereta má předehru a sedm zpěvních čísel.

Osoby a první obsazení

Děj operety

Coralie Guffroy, první představitelka Dragonette (U břehu Rýna roku 1796) Tábor francouzské 32. +more polobrigády se ocitl v obležení. Voják Tityre, civilním povoláním vesnický houslista a učitel tance, se snaží ladit své housle, což je za hluku panujícího ve vojenském táboře obtížné. Starý seržant Lambert se v něm snaží vzbudit vlasteneckou kuráž, ale Pikarďan Tityre je jen vlažným Francouzem a v každé=m případě je pacifistou - nejraději by si s nepřáteli podal ruce a nechal všechny v klidu vrátit se do svých domovů (č. 1 komické kuplety kuplety Les ennemis sont mes amis). Tato slova však nejsou příhodná v situaci, kdy je tábor obklíčen a nikomu se nepodařilo navázat kontakt s hlavním vojem, aby poslal posily. Je zakázáno vzdalovat se z tábora a každé překročení linie hlídek je považování za dezerci.

Přichází kuchařka, madame Adelaïde Schabraqueová, nabízí oběma mužům kořalku (schnik) a koketuje s Tityrem, kterému učarovala. Lambert zanotuje vojenskou pijáckou píseň (č. +more 2 pijácká píseň Le troupier-z'en campagne). Seržant Lambert se před patnácti lety ujal sirotků-dvojčat Juliena a Dragonette, kteří jej všude provázejí, ale jak mu sděluje madame Schabraqueová, Julien dnes ráno chyběl při ranním nástupu. lambert si z toho nic nedělá, ale vzápětí mu přinesou rozkaz od jeho plukovníka. Podle něj je Julien od půlnoci pohřešován a při nástupu pět minut po poledni - což je za slabou půlhodinku - má být před mužstvem prohlášen za zběha. Seržant je zděšen.

S veselou přichází Julienova sestra Dragonette a zpívá si o svém dětství stráveném na francouzských bojištích (č. 3 kuplety Allons, prends ton verre). +more Tityre a Schabraqueová se diskrétně vzdálí, aby mohl Lambert své schovance vysvětlit situaci. Když se dívka dozví, že její bratr má být obviněn z dezerce, tvrdí seržantovi, že se Julien neztratil a že mu ho hned přivede.

Tityre a Schabraqueová se vracejí - vydali se sice romanticky na fialky, přinášejí však plný koš hub na polévku… Madame není jen vojenskou kuchařskou, ale i mistryní v zápase s holí a uděluje Tityrovi dlouho slibovanou lekci svého bojového umění (č. 4 duet buffo Du maintien et de la grâce). +more Cvičení je dosti namáhavé, a když je z něj Tityre příliš unaven, zahraje svému idolu k tanci valčík (č. 4a valčík pro housle). Lambert je přesvědčen, že Julien dezertoval. Přichází však Dragonette, která využila své podoby s bratrem a oblékla si jeho uniformu. Vydává se teď přede všemi za Juliena (č. 4a valčík pro housle a ansámbl Tout est perdu car Dragonette).

Jenže Tityre brzy pojme podezření, když uvidí na „Julienově“ ruce Dragonettin prsten. Odvádí kuchařku, aby jí sdělil své pochyby: Dragonette-Julien a seržant Lambert zatím hovoří o vojenském životě a Lambert vzpomíná na den, kdy byl povýšen na kaprála (č. +more 5 duet Vous aviez quarante ans). Dragonette se přitom snaží různými způsoby zmocnit se plukovníkova rozkazu, ale marně. Tityrovi se mezitím stále nepodařilo o svém podezření přesvědčit madame Schabraqueovou. Hudebník se proto nabízí, že půjde vyhledat Dragonette, prý aby se mohla přivítat s bratrem - ve skutečnosti tím chce její převlečení odhalit. „Julien“ se mu v tom snaží zabránit tím, že mu zakáže dvořit se nadále kuchařce, naopak sám vyznává madame Schabraqueové lásku a daruje jí zmíněný prsten. Kuchařka je mladíkovým vyznáním polichocena, seržant Lambert překvapen a ani Tityre se nyní neodvažuje zanechat svou milou potenciálnímu sokovi a jít hledat Dragonette, byť ho k tomu všichni vybízejí.

V drobné potyčce však Dragonettě spadne vojenská čepice a její podvod vyjde najevo. Dívka přiznává, že se snažila lží chránit svého bratra (č. +more 6 kuplety Oui, j'ai menti). Ten se prý pokusil přijít nepřátelským územím a slíbil, že pokud přitom nezahyne, vrátí se dnes v poledne s posilami. Je právě poledne a zvuk Julienovy píšťaly ohlašuje příchod posil - mise mladého odvážlivce se zdařila. Všichni se radují, že je Julien živ a zdráv, a provolávají slávu Francii (č. 7 finále Écoutez. Écoutez. ).

Reference

Externí odkazy

(partitura a klavírní výtah) * [url=http://www.offenbach-edition.de/DE/Media/Libretti.asp]Libreto ve francouzštině[/url]

Kategorie:Opery a operety Jacquese Offenbacha Kategorie:Operety Kategorie:Opery ve francouzštině Kategorie:Opery z roku 1857 Kategorie:Opery poprvé uvedené v Paříži