Dragonáda

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Draž, lidově nazývaný také Dragonáda, bylo území v severozápadní části Maroka, které bylo v 15. a 20. století pod správou Portugalska. Oblast byla známá především díky svému strategickému významu v obchodním styku mezi Evropou a západní Afrikou. Portugalské osady v Draži sloužily jako přístavní místa pro jejich obchodní lodě a také jako základna pro námořní expedice do dalších afrických zemí. Portugalská přítomnost v Draži však byla často napadána muslimskými kmeny a oblast zažívala bouřlivé období násilí a nátlaku. V roce 1769 bylo území nakonec dobyto Marokem a dražská pevnost byla zničena. Dnes se na území bývalého Draže nachází marocká oblast Sidi Kankúsi.

Satirická protestantská kresba, znázorňující dragouna-misionáře, nutícího protestanta k podpisu konfesní listinu Dragonáda je označení součásti státní politiky Francie, kterou zavedl král Ludvík XIV. v roce 1681. Jednalo se o (mnohdy násilné) přesvědčování rodin protestantů (zejména hugenotů) k přestoupení na katolickou víru prováděné dragouny.

Historické pozadí

Edikt nantský měl především ukončit dlouhotrvající náboženské války ve Francii. Jindřich IV. +more měl k vydání ediktu i osobní důvody; sám byl totiž původním náboženstvím protestant. Poprvé se zřekl své víry po bartolomějské noci, kdy byl Karlem IX. držen v Louvru. V roce 1576 Jindřich, tehdy ještě král navarrský, uprchl z Paříže a vrátil se k protestantské víře. V roce 1584 se stal po smrti králova bratra Františka, vévody z Alençonu, oficiálním dědicem francouzského trůnu a o deset let později, 27. února 1594, byl korunován králem Francie, jejíž trůn se uprázdnil zavražděním Jindřicha III. Aby mohl být korunován, rozhodl se opět změnit víru na katolickou a proslul výrokem „Paříž stojí za mši“. Edikt nantský pak po čtyřech letech skutečně nastolil mír a přispěl k upevnění jednoty Francie.

Odvolání nantského ediktu a jeho důsledky

Na základě ediktu z Fontainebleau nařídil Ludvík XIV. bourání hugenotských kostelů (templů), stejně tak zavření protestantských škol.

Odvolání nantského ediktu vedlo k rozsáhlé emigraci hugenotů (zejména do Anglie, Nizozemska, Švýcarska, Braniborska a do zámoří), což poškodilo francouzské hospodářství; do Francie se například kvůli Ediktu z Fontainebleau nemohl vrátit vynálezce Denis Papin. Odhaduje se, že do exilu odešla asi čtvrtina francouzských hugenotů. +more Ti, kteří zůstali, byli podrobeni tvrdým perzekucím. Podstatná část zůstala v pasivní rezistenci vůči tlaku na přijetí katolické víry. Za vlády Ludvíka XV. perzekuce postupně zeslábly.