Cesko.wiki Druhá čečenská válka
Author
Albert FloresDruhá čečenská válka se odehrávala v letech 1999 až 2009 mezi Ruskou federací a čečenskými separatisty. Konflikt začal poté, co čečenské povstalecké síly zaútočily na ruskou základnu ve městě Bučači. Ruská armáda reagovala rychlým a silným útokem proti čečenským separatistům s cílem obnovit kontrolu nad regionem. Během války byla vedena t značná měrou asymetrickým způsobem, s čečenskými povstalci používajícími taktiku guerillového boje a ruská armáda odpovídající násilnými represemi vůči civilnímu obyvatelstvu. V důsledku toho byly porušovány lidská práva a docházelo k bezpráví na obou stranách. Válka měla devastující dopady na čečenský region, s tisíci civilními oběťmi a rozsáhlými škodami na infrastruktuře. Navzdory pokračujícím bojům a represím se čečenské separatistické hnutí v zásadě podařilo udržet se relativně silným a vytrvalým. Ruská armáda oficiálně oznámila konec bojů v roce 2009, ale některé nízko-intenzivní ozbrojené střety a teroristické činy nadále pokračují dodnes. V čečenské společnosti je válka stále významnou tématem a její dědictví je cítit v politice, společnosti a ekonomice regionu.
Druhá čečenská válka, v pozdější fázi známa jako válka v severním Kavkazu, byla zahájena Ruskou federací 8. srpna 1999, kdy ruské síly z velké části znovu ovládly separatistický region Čečenska.
Příčiny a průběh války
Masový hrob v Čečensku +morejpg|náhled|upright|vlevo'>Mrtví policisté z útoku na konvoj permské pořádkové policie u Džani-Vedena Jako jeden z nejzávažnějších důvodů pro vojenský zásah v Čečně byl označen tranzit kaspické ropy přes čečenské území, ačkoli Rusko tento důvod opakovaně odmítlo. V létě 1994 účastníci zasedání v Istanbulu posuzovali variantu trasy ropovodu Baku-Groznyj-Novorossijsk, hned nato pronesl prezident Boris Jelcin, že "čečenský problém musí být vyřešen do prosince". Nestalo se tak ani do prosince, ani později.
Oficiálním ruským popudem k válce byla invaze do Dagestánu provedená Islámskou mezinárodní brigádou a bombové útoky na ruské obytné domy, při kterých zahynulo přes 300 lidí, a za které Rusko vinilo čečenské separatisty.
Kampaň z velké míry zvrátila výsledek první čečenské války, ve které nabyl region de facto nezávislosti jako Čečenská republika Ičkeria. Válka přivábila velký počet bojovníku džihádu ze zahraničí, kteří se 10. +more srpna 1999 dokonce pokusili v obsazené části Dagestánu a vyhlásit "nezávislý Islámský stát Dagestán".
Během počáteční kampaně čelila ruská armáda a proruské čečenské polovojenské organizace separatistům v otevřeném boji. V únoru 2000 po zimním obléhání nakonec dobyly Groznyj. +more Rusko nastolilo přímou vládu nad Čečenskem v květnu 2000 a jmenovalo promoskevskou vládu. Po totální ofenzívě způsobovali čečenští partyzáni dále těžké ztráty ruským silám a stáli proti ruské politické moci v Čečensku po několik dalších let. Povstalci zaútočili také na ruské civilisty. Tyto teroristické útoky, stejně jako rozsáhlé porušování lidských práv teroristů ruskými silami, vyvolaly silnou jednostrannou kritiku ze strany západních a muslimských zemí. Teprve po událostech 11. září 2001 se začalo západní mínění od podpory radikálních islamistů odvracet.
Rozsáhlé boje byly nahrazeny partyzánskou válkou a bombovými útoky na vojáky federace a síly regionální vlády. Násilí se často odehrávalo i v sousedních regionech.
Terorismus
Po prvním ruském vojenském zásahu (1994-1996) zavládl v zemi chaos, po kterém následoval vzestup islámského radikalismu.
Mezi známější teroristické útoky spáchané čečenskými separatisty patří přepadení moskevského divadla na Dubrovce čečenským ozbrojeným komandem během představení muzikálu Nord-Ost a útok ingušských a čečenských teroristů na školu ve městě Beslan.
Anna Politkovská 28. dubna 2003 v ruském týdeníku Novaja Gazeta (vlastnil jej Alexandr Lebeděv) odhalila, že jeden údajně mrtvý člen čečenského komanda z Dubrovky „přežil“, a nyní pracuje pod jinou identitou v Putinově tiskovém oddělení (šlo o bývalého představitele čečenské vlády v Jordánsku, viz záhadný " jordánský" přítel Basajeva velitel Chattáb, jenž byl na podzim 2002 údajně otráven). +more Politkovská tvrdila, že mezi teroristy byli agenti ruských tajných služeb. Podle ní šlo o „řízený teroristický útok“, o jehož přípravě věděly tajné služby i vedení země. K odpovědnosti za útok se týden po tragédii přihlásil čečenský polní velitel Šamil Basajev.
Ruský podnikatel a svého času vlivná osobnost z okolí ruského prezidenta Jelcina Boris Berezovskij obvinil agenty ruské Federální bezpečnostní služby ze spáchání tří teroristických útoků na obytné domy v Moskvě a Volgodoňsku v roce 1999, jejichž následkem zahynulo přes tři sta osob.
Pochybnosti jsou také o čečenském útoku na Moskevské letiště Domodědovo.
Důsledky a hodnocení války
Přesný počet obětí není znám. Ve druhé čečenské válce bylo zabito přes 60 000 bojovníků a civilistů. +more Odhady civilních obětí se značně liší. Podle promoskevské čečenské vlády zemřelo nebo se pohřešovalo ve dvou válkách 160 000 bojovníků a civilistů, včetně 30 000-40 000 Čečenců a asi 100 000 Rusů; zatímco vůdce separatistů Aslan Maschadov opakovaně tvrdil, že v důsledku těchto dvou konfliktů zemřelo asi 200 000 etnických Čečenců. Stejně jako v případě vojenských ztrát nelze tato tvrzení nezávisle ověřit. Podle sčítání ruské lidskoprávní skupiny Memorial z roku 2007 zemřelo nebo zmizelo od roku 1999 až 25 000 civilistů. Například Amnesty International v roce 2007 odhadovala počet obětí na 25 000 jen při útoku na město Groznyj v roce 1999, zatímco dalších 5 000 lidí bylo pohřešováno. Celkový počet obětí dvou ruských intervencí v první čečenské válce a druhé čečenské válce se odhaduje na 300 000 lidí z celkového počtu 1 milionu obyvatel. Společnost rusko-čečenského přátelství stanovila svůj odhad celkového počtu obětí ve dvou válkách na přibližně 150 000 až 200 000 civilistů.
Podle názoru některých politologů nese za kontroverzní plošné kobercové bombardování civilních sídlišť přímou politickou zodpovědnost Vladimir Putin.
Odkazy
Reference
Související články
První čečenská válka * Masakr v obci Samaški v Čečensku * Masakr v obci Sernovodsk v Čečensku * Masakr v obci Novyje Aldy v Čečensku * Ostřelování Grozného balistickými raketami * Masakr utečeneckého konvoje v Grozném 1999 * Bombardování Katyr-Jurtu
Externí odkazy
[url=http://imgur. com/gallery/P4W7H]Fotografie z válkou poničeného Grozného[/url] * [url=https://northcaucasusland. +morewordpress. com/tag/chechen-insurgency/]Soubor videozáznamů z války[/url] * [url=http://www. sinagl. cz/images/stories/CHECHNYA%20the%20final%20solution%204%20MB. pdf]Publikace Chechnya The Final Solution[/url] * [url=http://www. watchdog. cz/cz]Prague Watchdog - internetový server věnovaný konfliktu v Čečensku[/url] * [url=http://www. palba. cz/viewtopic. php. t=1344]Rusko-Čečenský konflikt - Historické pozadí[/url] * [url=http://www. rozhlas. cz/cro6/stop/_zprava/116521]Rozhovor v ČRo 6 s Jaromírem Štětinou, Petrou Procházkovou a Liborem Dvořákem[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20061013182940/http://www. navychod. cz/. req=article&id=300]Historie čečensko-ruských vztahů (článek v časopisu Navýchod)[/url].
Kategorie:Dějiny Čečenska Kategorie:Války Ruska Kategorie:Války 20. +more století Kategorie:Války 21. století Kategorie:Separatismus v Rusku Kategorie:Válečné zločiny Ruské federace Kategorie:Masakry v Čečensku Kategorie:Konflikty roku 1999 Kategorie:Postsovětské konflikty.