Dvorní Žid

Technology

12 hours ago

Author

Dvorní Žid, případně dvorní faktor nebo dvorní agent apod. (německy Hoffaktor, Hofjude, Hofagent) byl v 17. a 18. století zejména na území Svaté říše římské a Habsburských státech obchodník, který se pohyboval v blízkosti panovníka a obstarával pro jeho dvůr zpravidla luxusní zboží, jindy zajišťoval armádní zásoby nebo finanční kapitál pro panovníka. Mnoho z těchto dvorních faktorů byli Židé, pro něž se vžil termín dvorní Židé. Někteří faktoři obsluhovali i několik panovnických dvorů současně.

Dějiny

Již na konci 8. století převzal obchodník Izák z Cách diplomatické mise císaře Karla Velikého. +more Ve středověku se zástavní činnosti a půjčování peněz na úrok věnovali především židovští obchodníci. Své zákazníky získávali ponejvíce prostřednictvím svých dovedností, zkušeností a širokosáhlých vztahů. Dalším důvodem bylo křesťanům zapovězené vybírání úroků, v roce 1179 znovu potvrzeného katolickou církví a novým zákazem lichvy v roce 1215. Kvůli rostoucím potřebám financování podnikání a politiky poskytovali v pozdním středověku úročené půjčky někteří křesťané (italské banky, např. banka Compagnia dei Bardi) a právě Židé.

U císařských dvorů ve střední Evropě

V roce 1582 císař Rudolf II. +more ve Vídni založil instituci dvorních Židů, kteří požívali některých výsad: byli například osvobozeni od městských a zemských daní, od mýtného a cel za své zboží. Spadali výhradně pod jurisdikci vrchního dvorního maršála, navíc byli osvobozen od nošení židovského označení a byli oprávněni pohybovat se u dvora. Od roku 1596 však museli tito svobodní Židé také platit zvláštní příspěvky na válečné účely.

Jakub Baševi, od roku 1616 představený pražské židovské obce, byl na podnět Albrechta z Valdštejna roku 1622 povýšen od Ferdinanda II. +more do šlechtického stavu s predikátem „z Treuenburka“ a společně s knížetem z Lichtenštejna byl pověřen ražbou v císařské mincovně. Také ve Vídni byla ražba peněz v roce 1624 převedena na vobodného Žida Izraele Wolfa Auerbacha a jeho konsorcium.

V roku 1543 byl Michael z Derenburgu ustanoven u dvora Hohenzollernů jako Braniborsku dvorní faktor. Kurfiřt Joachim II (1535-1571) jmenoval v roce 1556 Lippolda, původem z pražské židovské rodiny, za mistra mincovny v roce. +more Ten se tak stal prvním dvorním faktorem (v širším slova smyslu); mezi jeho úkoly patřila ražba mincí a péče o finance.

Dvorní Židé v Českém království

Mordechaj Maisel financoval císařský dvůr Rudolfa II. +more * Jakub Baševi z Trauenburka pomáhal financovat vojenské a stavební projekty Albrechta z Valdštejna. za pomoci znehodnocení měny. Baševi, Valdštejn ještě s dalšími finančníky, Hansem de Witte, Pavlem Michnou z Vacínova a Karlem z Lichtenštejna, kteří od 1. února 1622 společně tvořili mincovní konsorcium a spravovali císařskou mincovnu pro Dolní Rakousko, Čechy a Moravu. Ti svými finančními operacemi v císařství způsobili ohromnou inflaci, která v době probíhající třicetileté války vedla k hladomoru. Ke konci války již většinu předběžné financování válek zajišťovali dvorní faktoři. Jakub Baševi byl navíc za své zásluhy povýšen do šlechtického stavu a poté se psal Jakub Baševi Šmiles z Trauenburka (von Treuenburg). *Jáchym von Popper, obchodník textilem, bankéř a továrník * David Oppenheimer byl vysoce vzdělaný pražský rabín, který zdědil své bohatství a získal jej prostřednictvím manželství.

V Rakouském císařství

Jakob Koppel Fränkel (1600-1670), nejbohatší bankéř své doby * Samuel Oppenheimer byl jedním z nejbohatších bankéřů své doby * Samson Wertheimer také těžil z mnoha válek té doby. Ve Vídni bylo současně asi 100 dvorních faktorů. +more * Diego d'Aguilar (1699-1759) financoval výstavbu Schönbrunnského paláce. * Karl Abraham Wetzlar von Plankenstern se stal známý mjako “miliónový Žid”, byl povýšen do šlechtického stavu. * Isaak Arnstein (1682-1744) financoval císařský dvůr. * Nathan Adam von Arnstein a Fanny von Arnstein, bankovní rodina a centrum společnosti na vídeňském kongresu.