Cesko.wiki Židé v Praze
Author
Albert FloresŽidé v Praze jsou doloženi od 10. století, jejich sídliště byla soustředěna do několika míst a od 13. do 18. století omezena na oblast Židovského města, pozdější čtvrti Josefova. Činnost dnešní komunity, značně redukované asimilací a zejména holokaustem, se soustředí v Židovské obci a okolo Židovského muzea a je organizována v rámci Pražské židovské obce.
Židé v Praze významně přispěli k místnímu kulturnímu bohatství, jmenovat lze například Staronovou synagogu ze 13. století, rozvoj kultury a vzdělanosti okolo doby +more'>rudolfinské reprezentované Pražským Maharalem (rabbi Löw) a okruh německy píšících spisovatelů (Prager Kreis) počátku 20. století v čele s Franzem Kafkou. Židovská populace v Praze zároveň patří mezi nejstarší a nejznámější ve Střední Evropě a středověké ghetto v Praze bylo střediskem židovského mysticismu.
Dějiny
Nejstarší dějiny
První židé se v Praze usadili v několika tehdejších vesnicích. Jedna z židovských osad v Praze se nacházela v někdejší Podskalí pod Vyšehradem. +more Ta byla mezi lety 1096-1098 zničena při nájezdu první křižácké výpravy.
Další sídlo pak bylo v podhradí Pražského hradu, kde existovala Nejstarší synagoga v Praze, která zanikla zřejmě roku 1142 při požáru. Další židovská osada se nacházela nedaleko dnešního Staroměstského náměstí. +more Poslední osada, o které existují zmínky, byla v okolí dnešního náměstí Republiky, jak ukázal archeologický průzkum v roce 2006.
Pozdní středověk
Staronová synagoga Od roku 1215, kdy Čtvrtý lateránský koncil označil židy za viníky smrti Ježíše Krista, byli vykázáni do ghetta. +more Pražské židovské ghetto (něm. Judenstadt) existovalo zhruba od téhož roku.
Zdejší nejstarší židovský svatostánek, "Stará škola" ze 13. +more století, byla několikrát zničena a opravována, nakonec však byla roku 1867 stržena a o rok později nahrazena novou, dnešní Španělskou synagogou. Připomínka názvu Staré školy se pak zachovala alespoň v původním názvu "Velké" neboli "Nové školy" a ulici „U staré školy“. Poté vznikly další synagogy, jako středověká Staronová synagoga Altneuschul postavená roku 1270 v gotickém slohu, jedna z nejstarších dosud využívaných v Evropě. Je však možné, že název „staronová“ vznikl zkomolením hebrejského výrazu „al tenai“ do německého altneu (staronový).
V roce 1389 za panování krále Václava IV. +more (1378-1419) došlo v Praze k velkému pogromu, který je znám jako „Krvavé Velikonoce“. Tehdy byl zavražděn i otec Avigdora Kary, jehož náhrobní kámen je nejstarším dochovaným na Starém židovském hřbitově. Ten byl založen v roce 1439 na nevelkém pozemku mezi Pinkasovou a Klausovou synagogou. Patří k nejstarším v Evropě, (nejstarší, z 11. století se nachází v německém Wormsu). Během více než čtyř set let zde bylo pochována asi 200 000 osob. Kvůli omezené kapacitě byly další hroby kladeny na sebe, a to až ve dvanácti vrstvách. Patrně nejznámější tumba patří rabimu Löwovi, narozenému v roce 1525, jenž zemřel roku 1609, jemuž je přisuzováno stvoření Golema, umělého člověka z hlíny. Poslední pohřeb se zde konal roku 1787. Starý židovský hřbitov se paradoxně dochoval zřejmě díky rozhodnutí nacistů. Jiné židovské hřbitovy byly nacisty byly zničeny a náhrobky použity jako cvičné terče, Hitler však nařídil, aby byl pražský hřbitov zachován jako součást muzea, poté co budou všichni Židé zlikvidováni.
Novověk
Období renesance
Stará radnice v pražské Židovské čtvrti. +more 16. století znamenalo počátek židovské renesance v Praze. Po roce 1501 došlo k hospodářskému rozmachu díky otevřené ekonomické atmosféře v Českém království. V letech 1522-1541 se populace ghetta téměř zdvojnásobila díky přílivu Židů vyhnaných z Moravy, německých zemí (Svaté říše římské), Rakous a Španěl. Plocha ghetta se zvětšila díky zákonu umožňujícímu Židům stavět domy na pozemcích v sousedství ghetta. Ghetto získalo vlastní radnici s malou zvoničkou sloužící ke svolávání zasedání. Židé dokonce získali právo na vyvěšení vlastní zástavy. Život v ghettu vzkvétal v mnoha ohledech, bylo zde množství různých myslitelů té doby, jako matematici, astronomové, geografové, historii, filosofové a umělci. V období renesance byly vystavěny čtyři největší pražské synagogy. Pinkasova synagoga byla vystavěna v renesančním slohu a pražským Židům sloužila od roku 1479. Synagoga se ovšem nacházela v záplavové zóně, což způsobovalo častá poškození.
V Habsburské monarchii
Pinkasova synagoga ve večerních hodinách Během panování prvních habsburských králů, bylo židovské obyvatelstvo dvakrát vyháněno, a to v letech 1542 a 1561. +more Pokaždé, když se vrátili však byl jejich rozmach ještě větší. Naopak roky 1564-1612 v době panování dalších Habsburků Maxmiliána II. a Rudolfa II. pro pražské Židy představovaly “zlatou éru”. V roce 1591 císař Rudolf II. povolil stavbu Maiselovy synagogy ve stejnojmenné ulici, pojmenované po velkém pražském mecenáši Mordechaji Maiselovi, jenž věnoval prostředky na výstavbu tohoto chrámu. Synagoga v průběhu let utrpěla několik požárů.
Další synagoga - Klausová - byla postavena roku 1694, rovněž na pozemku darovaném Mordechajem Maiselem, v barokním slohu. A konečně Vysoká synagoga stojí vedle židovské radnice. +more Svůj název dostala proto, že se se nachází ve druhém poschodí. Tato synagoga sloužila radě starších. Na počátku 18. století tvořili Židé asi čtvrtinu pražské populace. Tehdy v Praze žilo Židů více, než kdekoli jinde ve světě. Tato “zlatá éra” skončila s nástupem Marie Terezie na trůn a opětovným vypuzením Židů.
Josefinské reformy
Zásadní změnu postavení židů směrem k občanské rovnoprávnosti znamenaly reformy Josefa II. z roku 1781, shrnuté roku 1797 v Systemálním patentu.
Nová ústava z roku 1848 přinesla Židům stejná práva, jaká měli i většinoví obyvatelé, to ještě potvrdila ústava z roku 1867. Po polovině +more_století'>19. století se většina bohatých Židů vystěhovala a do bývalého ghetta, které se roku 1850 stalo 5. městskou částí Prahy jako Josefov, se postupně nastěhovala lůza. Hygienické podmínky byly otřesné, proto byl roku 1893 vydán asanační zákon a většina budov v Josefově byla stržena. Zůstalo jen 6 synagog (Staronová, Pinkasova, Maiselova, Španělská, Vysoká a Klausová), Maiselova radnice a Starý židovský hřbitov. Zničení Nové, Cikánovy a Velkodvorské synagogy bylo impulsem pro vznik Židovského muzea v Praze roku 1906.
Standardy pražských Židů
Přibližná podoba praporu pražského ghetta +moreJPG|náhled'>Znak pražského židovského města V roce 1357 udělil Karel IV. pražským Židům právo užívat vlastní zástavu a znak. Červený prapor nesoucí žlutou Davidovu hvězdu (Magen David), která je zřejmě první použití tohoto symbolu reprezentujícího židovskou komunitu.
V roce 1648 udělil císař Ferdinand III. +more židovské obci válečnou zástavu pro pomoc v boji proti Švédům během třicetileté války.
Prapor se žlutou Davidovou hvězdou v červením poli je v současnosti symbolem židovské komunity a staré židovské čtvrti - Josefova.
Pražské synagogy
Nejstarší synagoga v Praze (zaniklá) * Stará škola (zaniklá) * Staronová synagoga * Pinkasova synagoga * Maiselova synagoga * Egerova synagoga (zaniklá) * Španělská synagoga * Vysoká synagoga * Stará Klausová synagoga (zaniklá) * Klausová synagoga * Nová synagoga (zaniklá) * Cikánova synagoga (zaniklá) * Velkodvorská synagoga (zaniklá) * Popperova synagoga (zaniklá) * Vinohradská synagoga (zaniklá) * Jeruzalémská synagoga (zvaná Jubilejní) * Stará synagoga v Libni (zaniklá) * Nová synagoga v Libni (využívána sporadicky) * Smíchovská synagoga (archiv) * Michelská synagoga (v užívání Církve husitské) * Synagoga v Uhříněvsi (neslouží původnímu účelu) * Košířská synagoga (zaniklá, přestavěná na byty) * Karlínská synagoga (v užívání Církve husitské) * Bubenská synagoga
Odkazy
Reference
Související články
Židé v Česku * Židé v Protektorátu Čechy a Morava
Externí odkazy
[url=http://www. beneden. +morecom/chanukah/]Oslavy svátku Chanuka v Praze, židovskou komunitou v Praze[/url] * [url=http://www. amazon. com/Jewish-Stories-Prague-History-Legend/dp/1438230052/Jewish]Příběhy staré Prahy, Židovská Praha v dějinách a legendách[/url] * [url=http://www. kehilaprag. cz/index. php. lang=en]Webové stránky pražské židovské obce[/url].