Maiselova radnice

Historie

Prvně je jako „Rathaus židovský“ zmiňována již v pramenech z první půlky 16. +more století, není však známo, kde se nacházela. Na místě dnešní budovy se nacházel zřejmě věžovitý objekt neznámého určení s pětidílnou žebrovou klenbou, který byl zřejmě vystaven v souvislosti se stavbou Staronové synagogy a který se v suterénu radnice částečně zachoval.

Budova Maiselovy radnice původně pochází z roku 1577, kdy byla spolu s Vysokou synagogou dokončena v renesančním slohu. Její stavba byla financována tehdejším primasem židovského ghetta, Mordechajem Maiselem.

První větší raně barokní přestavba proběhla po požáru Židovského města v roce 1689. Dnešní vnější rokokoková podoba pochází z období po dalším ničivém požáru Židovského města v roce 1754. +more Tehdy došlo ke stavebnímu sjednocení se sousední, již dříve přikoupenou budovou.

Během Pražské asanace nakonec nedošlo ke zbourání radnice a Vysoké synagogy a byla získána uvolněná sousední parcela v rozšířené Maiselovy ulici (dříve Rabínské). Nová část radnice byla přistavěna r. +more 1908 stavitelem Matějem Blechou.

Popis

Nejmladší část radnice (1908) v Maiselově Nejstarším objektem komplexu je tzv. +more Maiselova radnice, známá jako Židovská radnice. Jedná se o třípodlažní nárožní budovu na rohu ulic Červené a Maiselovy, s rokokovou fasádou, zakončenou věžičkou s římskými a hebrejskými hodinami. Jádro stavby je však starší, renesanční.

Východní část komplexu tvoří samostatná budova Vysoké synagogy, s průčelím do ulice Červená (naproti Staronové synagóze), jež však je vnitřně s prostorami radnice spojena. Do začátku +more_století'>20. století existovala při východní straně bloku úzká středověká slepá ulička V kolnách, jejíž zbytky se částečně dochovaly na dvoře objektu (nepřístupné), na rohu se pak dochoval barokní patník, částečně přikrytý hmotou vedlejší stavby.

Nejnovější část celé budovy Židovské radnice z roku 1908 se otevírá fasádou do ulice Maiselovy směrem k severozápadu a její historizující neorokoková podoba se přizpůsobuje vzhledu starší historické budovy.

Hodiny

Hodiny jdoucí „pozpátku“ Na radnici jsou hodiny, které mají kromě běžných ciferníků na věžičce ještě jeden s hebrejskými číslicemi, jehož ručičky se pohybují opačným směrem. +more Jde o záměrně vyjádřenou podobnost se Staroměstským orlojem, vyjadřující městský patriotismus pražských Židů.

Hodiny jsou poháněny původním ručně natahovaným hodinovým strojem z roku 1764, z doby poslední přestavby radnice po požáru. Židovské hodiny jdoucí pozpátku jsou známé i díky Apollinairově Pásmu.

Současnost

V současnosti je radnice sídlem židovské obce a Federace židovských obcí. Nachází se zde také sídlo vrchního pražského a zemského rabína. +more V representačním prostoru v přízemí nové části funguje již téměř sto let košer restaurace, ve velkém zasedacím sále v patře do r. 1918 fungoval rabínský soud bejt din. Celý komplex radnice slouží dodnes jako kulturní centrum pro společné oslavy svátků, svateb, bar micva a jiných společenských událostí pražské židovské obce. Společně s Vysokou synagogou je chráněna jako kulturní památka.

Odkazy

Reference

Literatura

Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. Academia, Praha 1996. S. 566-568

Externí odkazy

[url=http://www.turistika.cz/mista/zidovska-radnice]Turistika.cz - Židovská radnice[/url] * [url=http://stovezata.praha.eu/zidovska-radnice.html]Praha stověžatá - Židovská radnice[/url]

Kategorie:Radnice v Praze Kategorie:Židovské radnice Kategorie:Kulturní památky v Josefově (Praha) Kategorie:Stavby v Josefově (Praha) Kategorie:Postaveno 1577