Klausová synagoga

Technology

12 hours ago

Author

Klausová synagoga je židovská synagoga v Praze na Novém Městě, která se nachází na adrese Dušní 10. Byla postavena v roce 1908 na místě starší modlitebny z 17. století. Synagoga je pojmenována po Heinrichu Kumránovi, známém také jako Chajim Klauss, který synagogu výrazně podpořil finančně. Klausová synagoga byla původně určena náboženským účelům, ale dnes slouží jako muzeum a výstavní prostor. Její architektura je ovlivněna secesním stylem a důraz je kladen na bohatou vnitřní výzdobu. V synagoze se nachází také knihovna, která je zaměřena na židovskou kulturu a historii. Během druhé světové války byla synagoga značně poškozena a v roce 1958 byla obnovena. V roce 1988 byla prohlášena kulturní památkou. Po sametové revoluci byla synagoga otevřena veřejnosti a stala se důležitým místem pro poznání židovské historie v Praze. Klausová synagoga je dnes významnou turistickou atrakcí a její expozice se zaměřuje na život židovské komunity v Praze, včetně období holokaustu a nacistické okupace. Zároveň slouží jako kulturní centrum pro pořádání koncertů, přednášek a dalších kulturních akcí.

{{Infobox - synagoga | název = Klausová synagoga | obrázek = Klausen Synagogue-front.jpg | popisek = Synagoga od východu | stát = Česko | obec = Praha | užívání = Součást Židovského muzea | sloh = baroko, rokoko | datum založení = 1689 | datum dokončení = 1694 | adresa = U Starého hřbitova, Staré Město, Praha | web = [url=http://www.jewishmuseum.cz/]Židovské muzeum v Praze[/url] | loc-map = { "type": "Feature", "geometry": { "type": "Point", "coordinates": [14.4172,50.0899] }, "properties": { "title": "synagoga", "marker-symbol": "religious-jewish", "marker-size": "small", "marker-color": "0050d0" } }

}} Klausová synagoga je dosud největší synagogou v prostoru bývalého pražského ghetta a zároveň jediný zdejší dochovaný příklad raně barokního slohu. V současné době ji spravuje Židovské muzeum v Praze.

Historie

Interiér Klausové synagogy

Počátky

Na místě, kde dnes stojí Klausová synagoga, nechal Mordechaj Maisel v 70. letech 16. +more století vystavět komplex dvou synagog a soukromé talmudické školy (zde vyučoval rabi Jehuda Leva ben Becalel). Od těchto „klaus“ (v jidiš klojz, z německého die Klaus, které pochází z latinského claustrum, což znamená „malou budovu“) získala také synagoga své jméno. Když klausy v roce 1689 padly za oběť velkému požáru ghetta, nechal představený jedné ze zničených synagog Šelomo Chališ Kohen postavit na místě klaus mezi léty 1689 a 1694 novou synagogu v raně barokním stylu. Dva roky po dokončení byla na náklady Samuela Oppenheima doplněna ještě o monumentální třístupňovou schránu na Tóru. V synagoze působili někteří významní rabíni, např. Eleazar Fleckeles.

Novodobá historie

V letech 1883-1884 byla Klausová synagoga upravena a obnovena architektem Bedřichem Münzbergerem (podílel se i na výzdobě Španělské synagogy). Během asanace pražského ghetta zůstala ušetřena, na rozdíl od Cikánovy, Velkodvorské a Nové synagogy, a stala se tak jedinou zdejší ukázkou raně barokní architektury.

Za druhé světové války se v Klausové synagoze nacházel sklad i expozice válečného Židovského ústředního muzea. Již rok po válce se zde návštěvníci Státního židovského muzea mohli seznámit se židovskými svátky a zvyky. +more V letech 1960, 1979-1981 a 1983 (aron ha-kodeš) byla budova opravována. Rok po poslední zmíněné rekonstrukci se v synagoze otevřela nová expozice židovských rukopisů a tisků.

Současnost

Neuplynulo však ani desetiletí a synagoga byla (mezi léty 1995 a 1996) znovu obnovována. Rok nato se expozice vrátila k původní tematice židovských svátků a zvyků. +more Návštěvník se zde může seznámit s náležitostmi synagogy a bohoslužby, která v ní probíhá, poznat židovské svátky a základní texty judaismu, Tóru a Talmud, včetně náčiní a ozdob, které hrají významnou roli při bohoslužebném zacházení s Tórou. Život židovské rodiny je zde představen ve své každodennosti i významných milnících: narození, obřízka, přechod k dospělosti, sňatek, atd. (závěru lidského života a instituci, která se jím zabývá, pohřebnímu bratrstvu, se věnuje navazující expozice v obřadní síni).

Odkazy

Externí odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

PAŘÍK, Arno, Dana CABANOVÁ a Petr KLIMENT, Pražské synagogy = Prague Synagogues = Prager Synagogen, 2. vyd. +more, Praha: Židovské muzeum v Praze, 2011, s. 74-83. * PAŘÍK, Arno "Pražským ghettem po stopách Maharala" in Putík, Alexandr (ed. ), Cesta životem: Rabi Jehuda Leva ben Becalel kol. 1525-1609, Praha: Academia a Židovské muzeum v Praze, s. 253-255.