Cesko.wiki Sefer Tora
Author
Albert FloresSefer Tora je svatý židovský spis, který je považován za nejposvátnější součást synagogy a celé židovské víry. Tento spis je zároveň nejvýznamnější z pěti knih Tóry, nazývaných Tóra nebo Pentateuch. Sefer Tora je napsán na daleko přes 300 pergamenových svitcích, které jsou opisovány ručně a důkladně zdobeny. Jedná se o ručně psaný a ilustrovaný text hebrejštiny, který obsahuje Tóru a další spisy jako například Neviim a Ketuvim. Spis je také těžce chráněn a uchováván, aby byl stále ve své nejčistší podobě. Používání a uctívání Tóry je pro židovskou komunitu velkou ctí a důležitostí, a to nejenom při slavnostních obřadech, ale i během každodenních modliteb. Sefer Tora je symbolem spojení židovského lidu s Bohem a připomíná jim jejich věčný vztah ke svatému zákonu.
Svitek Tóry Sefer Tora ( dosl. „kniha (svitek) zákona“) je v současnosti standardní označení pro pergamenový svitek s textem Tóry používaný k liturgickému čtení při bohoslužbách. Sefer Tora se těší v judaismu mimořádné úctě a má status posvátného předmětu.
Původ
Podle tradice zapsal Mojžíš veškerá Boží přikázání do Knihy zákona (ספר תורה). Jeden svitek byl uschován v Arše úmluvy, po jednom svitku pak dostal každý z dvanácti izraelských kmenů. +more Osud těchto svitků není až na výjimky dále zmiňován, konkrétně se Kniha zákona vynořuje opět až v 2. knize královské 22,8, kde je popisována jako kniha nalezená v jeruzalémském Chrámu. Podle některých biblistů se mohlo jednat o knihu Deuteronomium. V Nehemjášovi 8, 1 je popisována ceremonie, při které Ezdráš přináší před shromážděný lid „knihu Mojžíšova zákona“ a veřejně z ní předčítá. Z této praxe je odvozováno dnešní synagogální čtení z Tóry.
Vzhled
Svitek Tóry a ukazovátko jad Text Tóry je napsán ručně kvalifikovaným písařem (sofer) inkoustem na pergamen, vyrobený z kůže košer zvířete poraženého rituálně správným způsobem. +more Rozměry a rozsazení textu a jednotlivých slov je pevně stanoveno, stejně jako písmo, kterým je text psán (tzv. Stam). Stejná pravidla se vztahují i na tfilin a mezuzu. Svitek je upevněn na dvou dřevěných tyčích (עצי חיים acej chajim, dosl. „stromy života“). Pokud je svitek smotán, bývá někdy omotán povijanem ( vimpl), který je podobný povijanu pro novorozeňata. Tento zvyk je obvyklý především u aškenázských židů. Smotaný svitek je přikrytý pláštíkem ( me'il), který je často bohatě vyšíván a kromě náboženských motivů (jako koruna Tóry, desatero apod. ) obsahuje i jméno osoby, která jej vyrobila nebo která jeho výrobu sponzorovala. Přes horní držadla je pak zavěšen stříbrný štít ( chošen), připomínající štít, který nosil velekněz v Chrámu, a ukazovátko ( jad, dosl. „ruka“), které při čtení používá předčítající, aby se svitku nedotkl prsty. Na horní držadla jsou pak nasazeny stříbrné nástavce ( rimonim, dosl. „granátová jablka“) nebo koruna (כתר keter). Nástavce jsou opatřeny zvonečky, které se rozezní, kdykoli je Tóra nesena v synagoze kolem bimy a věřící tak i v případě, kdy je synagoga zcela zaplněna, slyší, kde se Tora právě nachází a otáčeí se směrem k ní (podle některých minhagů je nevhodné otáčet se k Tóře zády).
Užívání
Sefer Tora se užívá k liturgickému čtení během bohoslužeb v synagoze. Svitek nesmí být nijak fyzicky poškozen a všechna písmenka musí být rovněž jasně čitelná, jinak svitek není možné užívat. +more Pokud není zrovna čten, je uchováván v aronu ha-kodeš v synagoze.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
Literatura
Kategorie:Židovské náboženské předměty Kategorie:Hebrejská slova a fráze Kategorie:Čtení z Tóry