Cesko.wiki Mezuza
Author
Albert FloresSchránka na mezuzu Mezuza ( „rám dveří, veřej, zárubeň“, v množném čísle mezuzot) je malá schránka obsahující svinutý pergamen s dvěma pasážemi z Tóry - a . Umísťuje se na rám dveří v židovských domech, bytech a obchodech vlastněných židy za účelem naplnění jednoho z 613 přikázání Tóry v judaismu.
Slovo mezuza může mít jeden z následujících významů: # Zárubeň dveří. # Svitek pergamenu s výše zmíněným textem v hebrejštině. +more # V běžné mluvě se takto říká i krabičce, v níž je obvykle tento pergamen uložen, a která bývá přesněji označována slovem , bajit (doslova: domeček). Účelem schránky je svitek ochraňovat, pergamen však může být umístěn na zárubni přímo. Schránka neobsahující příslušný svitek mezuzy nesplňuje zmíněné náboženské přikázání. Na přední straně schránky je obvykle napsáno hebrejské písmeno šin (ש) nebo - Šadaj, hebrejsky „Všemohoucí“, ovšem toto jméno může znamenat i zkratku Šomer daltot Jisra'el - Strážce dveří Izraele. Umělecky zpracované mezuzy jsou častými svatebními dary nebo dárky při zvláštních příležitostech.
Svitek
Svitek, nejdůležitější součást mezuzy a esence samotné micvy, je podroben obdobným předpisům, jako svitek Tóry nebo svitky uložené v Tfilin. Pergamen musí být vyroben z kůže košer zvířete zabitého košer způsobem. +more Text je napsán kvalifikovaným písařem (soferem) v kvadrátním hebrejském písmu, brkem a inkoustem vyrobeným z nesyntetických látek, tradičně ve dvaceti dvou řadách (podle počtu písmen hebrejské abecedy).
Připevnění mezuzy
Připevnění mezuzy na dveřní rámy podléhá halachickým pravidlům. Mezuza by měla být připevněná na pravé straně dveří (z pohledu člověka, který stojí venku před dveřmi), ve spodní části horní třetiny dveří (v případě vysokých dveří zhruba v úrovni ramen). +more Podrobně pravidla popisuje Šulchan aruch. Vzhledem k tomu, že všechny židovské domácnosti mají mezuzu na dveřích, jedná se o jeden z tradičních poznávacích znaků v judaismu. V aškenázském prostředí je zvykem naklánět mezuzu horním koncem směrem do bytu. Schránku je možné upevnit hřebíky, šroubky, lepidlem nebo oboustrannou lepicí páskou. Je třeba dbát, aby nedošlo k porušení svitku pergamenu uvnitř schránky a tím k jeho zneplatnění.
Před vlastním připevněním se recituje požehnání, jehož překlad zní:
Po tom, co je pronesena modlitba, se mezuza připevní. Pokud se instaluje více mezuz, modlitba se pronáší pouze jednou.
Ortodoxní Židé připevňují mezuzy na všechny dveře svých domů s výjimkou malých prostor a místností, kde by umístění mezuzy bylo považováno za neuctivé (koupelny, toalety). V Izraeli jsou mezuzy připevňovány i na veřejné budovy a na brány. +more Velké mezuzy je možné najít např. na branách do jeruzalémského Starého města. Současné mezuzy byly na brány upevněny až poté, co nad Starým městem získal během šestidenní války v roce 1967 kontrolu Izrael. V letech 1948-1967 totiž byly mezuzy, stejně jako další symboly židovské přítomnosti ve Starém městě, zničeny.
Původ mezuzy
Nejstarší důkaz plnění tohoto přikázání nacházíme v období Druhého Chrámu. Pergamen mezuzy s pasážemi z a o rozměrech 6,5×16 cm byl nalezen v Kumránu. +more Samaritáni dělali mezuzot z kamenů, které připevňovali do překladů dveří, na které ryli desatero. Podobnou praxi přejaly i některé skupiny karaitů, kteří rovněž nepřipevňují mezuzu, ale pouze dvě prázdné desky ve tvaru desek Desatera.
Ve středověku se vlivem kabaly stále více objevovaly tendence k textu mezuzy přidávat různé symboly jako např. Davidovu hvězdu. +more Tato praxe se setkala s velkým nesouhlasem u Maimonida, který píše, že „tito blázni, kteří nezískají podíl na budoucím světě, změnili plnění Božího přikázání na amulet“. Maimonidův názor se ujal a tyto přídavky byly z mezuz odstraněny. Přesto máme důkazy již z talmudického období, že mezuza byla brána někdy jako amulet. Jako amulet s údajnou nadpřirozenou mocí ji chápali i někteří křesťanští panovníci, kteří nechávali na brány měst přitloukat mezuzy, neboť věřili v jejich zázračnou moc proti zlým silám.
Díky Maimonidovi tak mezuza dodnes obsahuje pouze dvě výše zmíněné biblické pasáže. Přesné zákony ohledně mezuzy ještě upřesnili v průběhu +more_století'>13. a 14. století Ašer ben Jechiel (Roš), jeho syn Ja'akov ben Ašer v díle Arba'a turim a nakonec Josef Karo v Šulchan aruchu.
Text svitku
košer pergamenu Text obsažený ve svitku mezuzy zní v českém ekumenickém překladu takto:
Kontrola svitku
Starší svitek je velmi křehký a snadno se poškodí, písmena se mohou snadno smazat, porušit nebo zničit. Svitek s porušeným nebo chybějícím písmenem není platný. +more Halacha říká, že každý svitek musí být dvakrát za sedm let zkontrolován soferem, který se ujistí, zda svitek není poškozen, případně zjedná nápravu.