Dálnice Ljulin

Dálnice Ljulin ( - Avtomagistrala Ljulin) byla dálnice v západním Bulharsku. Nesla označení A6. Spojovala Sofijský okruh s dálnicí Struma a vedla po ní evropská silnice E79. V provozu byla v celé své délce 19 km od roku 2011 do konce roku 2018, kdy se podle rozhodnutí vlády ze dne 27. prosince 2018 stala součástí dálnice Struma a převzala její národní označení A3. Označení A6 pak pak získala dálnice A7 Evropa.

Jméno

Dálnice nesla jméno po pohoří Ljulin, přes něž vedla.

Trasa

+more9'>Trasa dálnice Dálnice začínala v nadmořské výšce 625 m a potom stoupala pohořím Ljulin až na svoje nejvyšší místo, zhruba na staničení km 6,4, kde dosáhla téměř 950 m n. m. , a následně tunelem Malo Bučino překonala rozvodí Iskăr - Struma. Odtud klesala, přičemž se na dlouhém úseku pohybovala ve výšce okolo 850 m. Končila na silničním uzlu Daskalovo ve výšce 742 m, kde plynule přešla v dálnici Struma na svém staničení km 19,135 ≡ km 287,365.

V celé své délce byla čtyřproudová se dvěma oddělenými jízdními směry a odstavným pruhem v každém z nich. Její návrhová rychlost byla 100, resp. 110 km/h podle složitosti terénu.

Historie výstavby

Výstavba dálnice byla zahájena poté, co Evropská komise schválila v prosinci 2004 spolufinancování stavby. Očekávané náklady byly 148,5 miliónu €, z nichž 111,4 miliónu pocházelo z unijních fondů. +more Trasa dálnice po sejmutí ornice v květnu 2010 (u sídliště Filipovci) V červnu 2005 byla vyhlášena veřejná soutěž na zhotovitele stavby a v listopadu byly nabídky otevřeny. Uchazečů bylo 21 a ceny se pohybovaly od 142 219 849 € do 221 260 044 €, přičemž nejvyšší nabídka byla od česko-slovenského sdružení MeDo Ljulin (Metrostav + Doprastav). Téhož měsíce byla vyhlášena veřejná soutěž na stavební dozor.

Smlouva o výstavbě byla uzavřena se sdružením tureckých firem Mapa - Cengiz 8. srpna 2006 za cenu 137,382 miliónu €. +more Vlastní práce byly zahájeny v lednu 2007 se lhůtou výstavby 3 roky. Když byly v červnu 2008 již provedeny práce v objemu 330 tisíc m³ výkopů, 152 tisíc m³ násypů, 10 tisíc m³ betonu, 1,1 tisíc tun výztuže a přes 2 tisíce metrů pilot, zdálo se, že by mohlo dojít ke zkrácení termínu, nicméně postupně bylo zřejmé, že uvedení do provozu 30. září 2010 nebude dodrženo. Aby se ulehčilo dopravě v trase Sofie - Pernik - dálnice Struma, byl 17. prosince částečně zprovozněn dálniční uzel Daskalovo, a to po dvou pruzích ve směru na Pernik a na Vladaju, jakož i propojení s dálnicí Struma. Dálnice byla zprovozněna 15. května 2011.

Celkové náklady dosáhly 185 miliónů € a jde o první bulharskou dálnici, která byla kompletně postavena.

Inženýrská díla

Na trase se nachází tři tunely o celkové délce 1 260 m, 26 mostů s celkovou délkou 6 km, 3 silniční uzly a opěrné zdi o délce přes 2 762 m.

Tunely

Malo Bučino

Jde o dvě tunelové trouby, každá o délce 450 m s průjezdnou šířkou 11,2 m.

Ljulin

Jde o dvě tunelové trouby, každá o délce 350 m s průjezdnou šířkou 12,3 m.

Golemo Bučino

Jde o dvě tunelové trouby, každá o délce 500 m s průjezdnou šířkou 12,5 m.

Mosty

Viadukt Ljulin

Jde o dva souběžné železobetonové mosty, každý o šířce 16 m, které ve výšce až 42 m překlenují horské údolí.

Odkazy

Poznámky

Reference

Externí odkazy

[url=http://alfarss. net/magistrala-liulin/]Dálnice Ljulin na portálu Novini[/url] * [url=http://www. +moreskyscrapercity. com/showthread. php. t=1185575]Diskuse na stránkách www. skyscrapercity. com s obrázky[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=0xMpLr7GopU]Video, průjezd celou dálnicí[/url].

Ljulin