Dánská královská rodina

princezna IsabellaFaerských ostrovech

Členy dánské královské rodiny jsou všichni členové vládnoucí dynastie v Dánském království, kterým náleží titul princ nebo princezna dánská. Jako u jiných evropských monarchií je někdy nesnadné přesně určit, kdo je a kdo není členem národní královské rodiny z důvodu absence striktní právní či formální definice. +more Dětem panovníka a dědice trůnu se přiznává oslovení Jeho nebo Její královská Výsost, zatímco ostatním členům dynastie se říká Jeho/Její Výsost. Královna má oslovení Její Veličenstvo.

Královna a její děti náležejí do glücksburské dynastie, jedné z větví oldenburského rodu. Děti +more'>královny a mužská linie potomků jsou agnatickými členy rodu de Laborde de Monpezat.

Dánská královská rodina má v Dánsku pozoruhodně vysokou podporu, která se pohybuje mezi 82% a 92%.

Hlavní členové

Dánskou královskou rodinu tvoří: * Královna * Korunní princ a korunní princezna (syn královny a snacha) ** Princ Christian (syn korunního prince) ** Princezna Isabella (dcera korunního prince) ** Princ Vicnent (syn korunního prince) ** Princezna Josefína (dcera korunního prince) * Princ Joachim a princezna Marie (syn a snacha královny) ** Princ Nikolai (starší syn prince Joachima) ** Princ Felix (prostřední syn prince Joachima) ** Princ Henrik (syn prince Joachima a princezny Marie) ** Princezna Athena (dcera prince Joachima a princezny Marie) * Princezna vdova ze Sayn-Wittgenstein-Berleburgu (sestra královny) * Královna Anna-Marie Řecká (sestra královny)

Členové širší královské rodiny

Řecká královská rodina

Hlavní článek: Řecká královská rodina

Většina členů sesazené řecké královské rodiny je držitelem titulu princ nebo princezna z Řecka a Dánska s oslovením Jeho nebo Její Výsost, podle královského vládního řádu z roku 1774 a také jako patrilineární potomci Jiřího I. +more Řeckého, který jako syn budoucího dánského krále Kristiána IX. , byl (a zůstal) „princem dánským“ před svým nástupem na řecký trůn v roce 1863. Do roku 1953 jeho dynastičtí potomci v mužské linii zůstali v dánském pořadí na trůn. Žádný dánský akt však nezrušil použití knížecího titulu pro tyto potomky, ani pro ty, kteří žili v roce 1953, ani pro ty, kteří se narodili později nebo kteří se od té doby přiženili do dynastie.

* JV král Konstantin II. +more Řecký, princ dánský ** Princezna Alexie Řecká a Dánská (dcera krále Konstantina a královny Anny Marie) ** Pavel, řecký korunní princ, princ dánský (syn krále Konstantina a královny Anny Marie) ** Korunní princezna Marie-Chantal Řecká, princezna dánská (manželka prince Pavla) *** Marie-Olympie Řecká a Dánská (dcera korunního prince a princezny) *** Konstantin Alexios Řecký a Dánský (syn korunního prince a princezny) *** Achileas-Andreas Řecký a Dánský (syn korunního prince a princezny) *** Odysseas-Kimon Řecký a Dánský (syn korunního prince a princezny) *** Aristides-Stavros Řecký a Dánský (syn korunního prince a princezny) ** Nikolaos Řecký a Dánský (syn krále Konstantina a královny Anny Marie) ** Tatiana Řecká a Dánská (manželka prince Nikolaa) ** Teodora Řecká a Dánská (dcera krále Konstantina a královny Anny Marie) ** Philipos Řecký a Dánský (syn krále Konstantina a královny Anny Marie) * Irena Řecká a Dánská (mladší sestra krále Konstantina) * Michal Řecký a Dánský (bratranec krále Konstantina).

Existují tři členové řecké královské rodiny, o kterých není známo, že nesou titul dánského prince nebo princezny s oslovením Jeho nebo Její Výsost.

* Marina, choť prince Michala z Řecka a Dánska ** Princezna Alexandra, paní Mirzayantzová ** Vévodkyně z Apulie

Následující manželky dnešních královských panovníků, se narodily s tituly prince nebo princezny Řecka a Dánska, i když nejsou potomky krále Konstantina a královny Anny-Marie:

* Španělská královna Sofie (sestra krále Konstantina a švagrová královny Anny-Marie)

Norská královská rodina

Hlavní článek: Norská královská rodina

Norská královská rodina pochází z legitimní mužské linie odvíjející se od Frederika VIII. +more, pradědečka královny Markéty II. Haakon VII. , který se narodil jako princ Karel Dánský jako mladší syn Frederika VIII. , byl, stejně jako jeho strýc, Jiří I. Řecký, pozván, aby vládl nad jiným národem. Stejně jako u potomků řecké větve, členové norské linie již nemají dědická práva na dánskou korunu, ale na rozdíl od řeckých dynastů přestali po vstupu na norský trůn v roce 1905 používat dánské královské tituly.

Hraběté a hraběnky z Rosenborgu

Dánská knížata, která se ožení bez souhlasu dánského panovníka, ztrácejí svá dynastická práva, včetně královského titulu. Bývalým dynastům, kteří nejsou členy dánské královské rodiny, se obvykle uděluje dědičný titul „hrabě z Rosenborgu“. +more Oni, jejich manželky nebo manželé a jejich legitimní potomci z mužské linie jsou:.

* Hrabě Ingolf a hraběnka Sussie z Rosenborgu (starší syn dánského prince Knuda a jeho manželky) * Hraběnka Josephine z Rosenborgu (dcera mladšího syna dánského prince Knuda, hraběte Christiana z Rosenborgu) * Hraběnka Camilla z Rosenborgu (dcera mladšího syna dánského prince Knuda, hraběte Christiana z Rosenborgu) * Hraběnka Feodora z Rosenborgu (dcera mladšího syna dánského prince Knuda, hraběte Christiana z Rosenborgu) * Hrabě Ulrik a hraběnka Judi z Rosenborgu (syn mladšího syna dánského prince Haralda, hraběte Olufa z Rosenborgu a jeho manželky) ** Hrabě Filip z Rosenborgu (syn hraběte Ulrika) ** Hraběnka Katharina z Rosenborgu (dcera hraběte Ulrika) * Hraběnka Charlotte z Rosenborgu (dcera mladšího syna dánského prince Haralda, hraběte Olufa z Rosenborgu) * Hrabě Axel a hraběnka Jutta z Rosenborgu (syn mladšího syna dánského prince Axela, hraběte Flemminga Valdemara z Rosenborgu a jeho manželky) ** Hrabě Carl Johan z Rosenborgu (syn hraběte Axela) ** Hrabě Alexander z Rosenborgu (syn hraběte Axela) ** Hraběnka Julie z Rosenborgu (dcera hraběte Axela) ** Hraběnka Désirée z Rosenborgu (dcera hraběte Axela) * Hrabě Birger a hraběnka Lynne z Rosenborgu (syn mladšího syna dánského prince Axela, hraběte Flemminga Valdemara z Rosenborgu a jeho manželky) ** Hraběnka Benedikte z Rosenborgu (dcera hraběte Birgera) * Hrabě Karel Johan a hraběnka Lisa Jeanne z Rosenborgu (syn mladšího syna dánského prince Axela, hraběte Flemminga Valdemara z Rosenborgu a jeho manželky) ** Hraběnka Caroline z Rosenborgu (dcera hraběte Karla Johana) ** Hraběnka Josefine z Rosenborgu (dcera hraběte Karla Johana) * Hraběnka Désirée z Rosenborgu (dcera mladšího syna dánského prince Axela, hraběte Flemminga Valdemara z Rosenborgu) * Hraběnka Karin z Rosenborgu (vdova po hraběti Christianovi z Rosenborgu, synovi třetího syna dánského prince Valdemara, hraběte Erika z Rosenborgu) ** Hrabě Valdemar z Rosenborgu (syn hraběte Christiana) *** Hrabě Nicolai z Rosenborgu (syn hraběte Valdemara) *** Hraběnka Marie z Rosenborgu (dcera hraběte Valdemara) ** Hraběnka Marina z Rosenborgu (dcera hraběte Christiana)

Následnictví

Korunní princ Frederik Dánský Dánsko má od roku 2009 stejné právo primogenitury pro mužské i ženské následníky trůnu. +more Dánský akt následnictví přijatý 27. března 1953 umožňuje nástup na trůn pouze těm potomkům krále Kristiána X. a jeho ženy Alexandriny Meklenbursko-Zvěřínské, kteří splnili schválené podmínky uzavřené před sňatkem.

Panovník pozbývá svého nároku na trůn, pokud se ožení/vdá bez svolení panovníka potvrzeným Státní radou. Potomci narození nesezdaným nebo bývalým panovníkům, kteří se oženili bez královského souhlasu, jsou stejně jako jejich potomci vyloučeni z následnictví. +more Dále, po schválení sňatku může panovník uložit podmínky, které musejí být splněny, má-li jeho potomek získat následnické právo. Část II, odstavec 9 dánské [url=https://web. archive. org/web/20070220100043/http://www. oefre. unibe. ch/law/icl/da00000_. html]ústavy z 5. června 1953[/url] stanovuje, že parlament zvolí krále a určí novou linii následnictví, v případě situace, kdy by nebylo volitelných potomků krále Kristiána X. a královny Alexandriny.

Dánský panovník musí být členem Dánské národní církve, nebo evangelicko-luteránské církve dánské (Dánská ústava, II,6). Národní církev je podle zákona Dánská národní církev, ačkoli panovník není její hlavou (jako je tomu například ve Spojeném království, kde nejvyšším představitelem anglikánské církve je panovník Spojeného království, v současnosti král +more_Britský'>Karel III. ) (úst. , I,4)).

Titulatura

Dánská královská standarta. +more Dánští panovníci mají dlouho historii královských a šlechtických. Historicky dánští monarchové rovněž užívali titulu 'král Vendů' a 'král Gothů'. Po svém nástupu na trůn roku 1972 královna Markéta II. se vzdala všech titulů vyjma titulu 'Královna dánská'. Dánský panovník/panovnice a jeho choť jsou titulováni 'Vaše Veličenstvo', zatímco princové a princezny Jeho nebo Její královská Výsost (Hans nebo Hendes Kongelige Højhed), nebo pouze Jeho či Její Výsost (Hans nebo Hendes Højhed).

* Erik Pomořanský: z milosti Boží, král dánský, švédský a norský, wendský a gothský, vévoda pomořanský. * +more_Bavorský'>Kryštof Bavorský: z milosti Boží, král dánský, švédský a norský, wendský a gothský, hrabě rýnsko-falcký, vévoda bavorský. * Úplný titul dánských panovníků od Kristiána I. po Kristiána II. byl: z milosti Boží, král dánský, švédský a norský, wendský a gothský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský a ditmaršenský, hrabě oldenburský a delmenhorstský. * Úplný titul dánských panovníků od Frederika I. po Kristiána VII. zněl: z milosti Boží, král dánský a norský, wendský a gothský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský a ditmaršenský, hrabě oldenburský a delmenhorstský. * Oldenburský byl povýšen na vévodství během vlády Kristiána VII. a podle toho byl změněn i titul: z milosti Boží, král dánský, švédský a norský, wendský a gothský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský, dithmarschenský a oldenburský. Tento titul používal ještě jeho syn, Frederik VI. , jenž později ztratil titul norského krále po uzavření kielské smlouvy roku 1814. * Frederik VI. Získal roku 1814-1815 kontrolu nad Rujanou, což mu umožnilo užívat titul: z milosti Boží, král dánský, wendský a gothský, kníže rujanský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský, dithmarschenský a oldenburský. * Roku 1815 se Frederik VI. Vzdal Rujany ve prospěch pruského krále a na oplátku získal Vévodství lauenburské od britsko-hanoverského krále a získal titul: z milosti Boží, král dánský, wendský a gothský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský, dithmarschenský, lauenburský a oldenburský. Tohoto titulu užíval do roku 1918 když byl Island pozvednut na nezávislý stát v unii s Dánskem. * Úplný titul Kristiána X. v letech 1918 až 1944 byl: z milosti Boží, král dánský, islandský, wendský a gothský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský, dithmarschenský, lauenburský a oldenburský. * Úplný titul Kristiána X. po roce 1944, kdy byla dánsko-islandská unie rozpuštěna, zněl: z milosti Boží, král dánský, wendský a gothský, vévoda šlesvický, holštýnský, stormarnský, dithmarschenský, lauenburský a oldenburský. Tentýž titul užíval jeho syn, Frederik IX. , až do své smrti roku 1972 * Když na dánský trůn nastoupila roku 1972 současná královna Markéta II. , vzdala se všech tradičních titulů dánských panovníků a ponechala si pouze titul: z milosti Boží, královna dánská.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Evropské královské rodiny Kategorie:Grónsko Kategorie:Faerské ostrovy Kategorie:Dánská monarchie