Cesko.wiki Dějiny Ameriky
Author
Albert FloresMapa Ameriky z roku 1889 Dějiny Ameriky představují společné dějiny celého kontinentu a k němu náležících ostrovů; tedy Severní, Jižní Ameriky, včetně Střední Ameriky a Karibiku. Počátky lidského osídlení sahají do Doby ledové, kdy díky poklesu mořské hladiny lidé přešli z Asijského kontinentu do „Nového světa“.
_(20838006655).jpg|300px|náhled){kind=link}
Předkové dnešních Indiánů byli lovci a sběrači, kteří přišli do Severní Ameriky pravděpodobně přes Beringův pevninský most. Ten byl na konci doby ledové opět zatopen. +more Paleoindiáni lovili americkou megafaunu; mamuty, bizony a soby karibu. Američtí obyvatelé rozvinuli svoji kulturu a v některých oblastech Předkolumbovské Ameriky rozvinuli vlastní civilizace.
Vývoj těchto skupin lidí probíhal v izolaci až do příchodu Evropanů v 15. století, kdy se v důsledku Španělských vpádů zhroutila Aztécká a Incká říše. +more Španělé tak ovládli rozsáhlá území a spolu s portugalskou kolonizací dnešní Brazílie vytvořili dnešní Latinskou Ameriku. V Severní Americe zakládali své kolonie především Francouzi a Britové, kteří nakonec kontinent ovládli. V roce 1783 vyhlásily nezávislost Spojené státy americké.
_(20838006655).jpg)
Předkolumbovské dějiny
První osídlení
Heinricha Hardera (1858-1935), z roku 1920. +more Dějiny Ameriky začínají s příchodem prvních obyvatel z Asie, resp. možná i Oceánie, který se odehrál v několika vlnách. Kdy na půdě kontinentu stanuli první lidé, je ovšem předmětem sporů. Prakticky všichni akceptují existenci migrační vlny předků dnešních Indiánů probíhající okolo 13 500 let př. n. l. , avšak někteří vědci se domnívají, že nebyla první.
Nejradikálnější prameny předpokládají příchod lidí asi 40 000 let př. n. +more l. , jde ovšem o značně menšinový názor. Genetické výzkumy, jejichž výsledky byly zveřejněny v roce 2009, ukazují, že všichni Indiáni pocházejí z jediné vlny pravěkých lovců. Ta měla pravděpodobně jen zhruba 250 členů.
U Eskymáků se předpokládá příchod přes Sibiř a Aljašku mnohem později, snad okolo 600 let př. n. l.
Předkolumbovské návštěvy
Hanse Dahla (1849-1937) Předpokládá se, že v následných letech neměla americká část lidské populace až do Kolumbovy návštěvy žádný, resp. +more prakticky žádný významný styk se Starým světem. Výjimky představují ojedinělé návštěvy Vikingů a případně styky aljašských Eskymáků s obyvateli nejvýchodnějších výsp Asie.
* Za pravděpodobně prvního evropského objevitele Ameriky se považuje Leifr Eiríksson, který tak měl učinit kolem roku 1000. * V roce 2007 bylo na základě analýz DNA kuřecích kostí, nalezených na chilském poloostrově Arauco, prokázáno, že mezi lety 1321 a 1407 navštívili tuto oblast Polynésané. +more * Ojedinělý a důkazy postrádající názor, který představil Gavin Menzies, je ten, že Ameriku mohl kolem roku 1421 objevit čínský cestovatel a diplomat Čeng Che.
Civilizace předkolumbovské Ameriky
V předkolumbovském období vznikly v Americe tyto civilizace: * Mezoamerika ** Mexiko: Olmékové, Toltékové, Aztékové ** Poloostrov Yucatán: Mayové * Andy ** Pobřežní kultury: Caral, Paracas, Vicús, Virú, Salinar, Gallinazo, Lima, Nazca, Močikové, Lambayeque, Chincha, Čimúové, Chancay, Ruricancho ** Horské kultury: Chavín, Wankarani, Huarpa, Recuay, Pucará, Tiwanaku, Wari, Killke, Chiribaya, Chachapoyas, Inkové
Pokolumbovské dějiny
Roku 1492 přistál u břehů Ameriky italský mořeplavec Kryštof Kolumbus (Cristóbal Colón). Krátce poté španělští conquistadoři (dobyvatelé) Hernán Cortés a Francisco Pizarro vyvrátili říše Aztéků a Inků, jejichž území pak připadlo Španělsku. +more Španělé ustanovili na svých územích 4 místokrálovství, nikdy se jim však nepodařilo dobýt území Mapučů a dalších indiánských kmenů, jež obývaly část nynějšího středního Chile a oblasti ležící dál na jih.
Jižní Amerika byla roku 1494 podle smlouvy z Tordesillas rozdělena na španělskou a portugalskou část. Portugalcům připadla dnešní Brazílie, tehdy však ve značně menším měřítku. +more Kolem roku 1650 začala kolonizace východního pobřeží Severní Ameriky. To záhy vedlo k dlouhému konfliktu mezi Brity a Francouzi.
Sedmiletá válka (1754-1763) zasáhla i území Severní Ameriky, kde se nazývala francouzsko-indiánská válka. Na americkém kontinentě se v ní střetly Francie a Spojené království, obě podporované indiánskými spojenci. +more Jejím výsledkem bylo obsazení Nové Francie britskými jednotkami.
Novodobé dějiny
Kontrola evropských národů nad Jižní Amerikou od 1700 do současnosti. +more Nároky neindiánských národů na Severní Ameriku, 1750-1999. Politický vývoj Střední Ameriky a Karibiku od roku 1700. .
Prvním územím, které získalo nezávislost, byly Spojené státy americké roku 1783. Počínaje rokem 1791 pak vypukala osvobozenecká hnutí i v dalších zemích.
Země získavší nezávislost do roku 1826: Chile, Argentina, Paraguay, Uruguay, Bolívie, Brazílie, Peru, Spojené provincie Nové Granady (Kolumbie, Venezuela, Ekvádor, Panama, Trinidad a Tobago), Spojené provincie Střední Ameriky (Guatemala, Salvador, Honduras, Nikaragua, Kostarika) a Mexiko.
Expanze USA na západ vyvolala sérii konfliktů mezi osadníky a Indiány. Indiáni byli nakonec zatlačeni do rezervací. +more Roku 1861 se rozhořela Americká občanská válka, která byla vyvolána odlišným názorem na otroctví a především míru vlivu federální vlády. Skončila roku 1865 vítězstvím odpůrců otroctví.
Přibližně ve stejné době, kdy skončily indiánské války v Severní Americe, byli v Chile a Argentině po více než 300 letech bojů s bělochy definitivně poraženi Mapučové.
Na počátku 20. +more století se USA z poměrně zaostalé země velmi rychle transformovaly ve světovou velmoc. Z první války dokázaly vytěžit velký ekonomický profit a po pádu britské libry jako světové měny převzal dolar její místo. Do druhé války tak USA vstupovala jako velmoc, která sehrála jednu z klíčových rolí. Na konci 20. století po pádu Sovětského Svazu se pak staly vůdčí supervelmocí. Momentálně jsou největší vojenskou silou světa.
Jižní a Střední Amerika prodělaly několik pohraničních konfliktů a staly se bojištěm studené války (viz kubánská krize). Dále se zvyšuje propast mezi chudými a bohatými. +more Roku 2002 vyhlásila Argentina státní bankrot.