Džamál Chášukdží

Technology

12 hours ago

Author

Džamál Chášukdží (někdy Džamál Chášakdží, جمال أحمد حمزة خاشقجي Ǧamāl Aḥmad Ḥamza H̱āšuqǧī, známý též jako Jamal Ahmad Khashoggi; 13. října 1958, Medína, Saúdská Arábie - 2. října 2018 Istanbul, Turecko) byl saúdskoarabský žurnalista, kritik politiky korunního prince Mohameda bin Salmána i účasti země ve válce v Jemenu. Od roku 2017 působil v exilu ve Spojených státech. V říjnu 2018 byl zavražděn na saúdském generálním konzulátě v Istanbulu.

Život

Původ a novinářská činnost

Chášukdží pocházel ze známé a mocné saúdskoarabské rodiny. Byl vnukem Mohameda Chášukdžího, tureckého lékaře, který si vzal za ženu Saúdskou Arabku a stal se osobním lékařem zakladatele a prvního krále země Abd al-Azíze ibn Saúda. +more Byl také synovcem Adnana Chášukdžího, mimořádně bohatého obchodníka se zbraněmi, známého mj. účastí v aféře Írán-Contras. Jeho bratrancem byl Dodi Al-Fayed, který byl přítelem britské princezny Diany a v roce 1997 s ní zahynul při automobilové nehodě v Paříži.

Chášukdží zahájil svou novinářskou kariéru prací pro anglicky psaný list Saudi Gazette. Dále pracoval pro několik arabských novin a prosadil se jako zahraniční korespondent píšící zprávy z Afghánistánu, Alžíru, Súdánu a Středního východu. +more V této době se setkal s Usámou bin Ládinem, který bojoval proti Sovětům v Afghánistánu. Chášukdžímu poskytl bin Ládin několik rozhovorů. Tehdy s ním Chášukdží sympatizoval, po bin Ládinově příklonu k mezinárodnímu terorismu se s ním však názorově rozešel.

V letech 1999 až 2003 byl Chášukdží zástupcem šéfredaktora listu Arab News, hlavního anglicky psaného deníku v Saúdské Arábii. Krátce poté a znovu v letech 2007-2010 vedl saúdskoarabský deník Al Watan, z nějž byl vyhozen za „posouvání hranic debaty uvnitř saúdské společnosti“, jak uvedl na své osobní stránce. +more V roce 2010 se stal ředitelem nového zpravodajského kanálu Al-Arab v Bahrajnu. Kanál byl vypnut 11 hodin po svém spuštění, protože Chášukdží publikoval rozhovor se zástupcem ší'itské většiny v tomto státě.

Kritika saúdského režimu a exil

Chášukdží kritizoval wahhábismus, přísnou formu islámu, která je vyznávána v Saúdské Arábii, a také politiku saúdskoarabského režimu a korunního prince Mohameda bin Salmána, například zatýkání lidskoprávních aktivistů a kritiků vládnoucí rodiny, saúdskou blokádu Kataru, saúdskou vojenskou intervenci v Jemenu nebo diplomatické konflikty s Kanadou a Libanonem. Předmětem jeho kritiky byly také izraelské osady, které Izrael buduje na okupovaných palestinských územích. +more Podle listu The New York Times se Chášukdží pokoušel bojovat také proti oficiální saúdskoarabské twitterové kampani, kterou vládnoucí dynastie spustila proti svým exilovým kritikům.

Od roku 2017 pobýval z obav o svou bezpečnost ve Virginii ve Spojených státech a přispíval do amerického deníku The Washington Post. Od začátku roku 2018 navštěvoval stále více Turecko, kde se několikrát setkal i s prezidentem Erdoğanem, jehož přívržencem se stal. +more V Istanbulu se seznámil s doktorandkou jménem Hatice Cengiz, s níž se chtěl po rozvodu oženit, a proto dvakrát navštívil saúdskoarabský generální konzulát v Istanbulu - nejprve 28. září a poté 2. října 2018, kdy tam byl zavražděn. Následně vznikla kolem případu jeho zmizení mezinárodní krize, kvůli níž mj. navštívil americký ministr zahraničí Mike Pompeo jak Rijád, tak Ankaru.

Vražda a mezinárodní reakce

Krátce po Chášukdžího zmizení dne 2. října 2018 zveřejnily turecká policie a úřady svůj názor, že Chášukdží byl na saúdském generálním konzulátu v Istanbulu při „výslechu“ členy královské gardy a saúdské tajné služby umučen, jeho tělo bylo následně rozčtvrceno a rozpuštěno v kyselině. +more Za tímto účelem přiletěla téhož dne ráno z Rijádu do Istanbulu skupina patnácti mužů, včetně vojáků, příslušníků tajných služeb a forenzního patologa, který podle těchto zpráv po Chášukdžího brutálním mučení (včetně uříznutí prstů na rukou) a uškrcení, jež mělo trvat sedm minut, jeho tělo rozřezal speciální pilkou. Následně mělo být Chášukdžího mrtvé tělo rozpuštěno v kyselině. Skupina mužů se ještě tentýž večer vrátila do Rijádu. Po vynuceném svolení saúdských úřadů s prohlídkou generálního konzulátu hledala turecká policie následně stopy po činu přímo na něm a také začala hledat Chášukdžího pozůstatky v Bělehradském lese na předměstí Istanbulu a na pobřežní farmě u Marmarského moře.

Saúdská Arábie vraždu nejdříve popřela a tvrdila, že Chášukdží z jejího konzulátu odešel. Jeho zabití přiznala po více než dvou týdnech, ačkoli při té příležitosti neuvedla, co se stalo s jeho tělem. +more Posléze tamější prokuratura oznámila zatčení osmnácti podezřelých osob a ministr zahraničí dokonce vyjádřil nad činem politování. Přibližně tři týdny po vraždě ji odsoudil i samotný korunní princ Mohamed bin Salmán a saúdskoarabský generální prokurátor uznal, že byla předem naplánovaná.

Americký republikánský senátor Rand Paul již v reakci na zmizení Chášukdžího vyzval k zastavení prodeje amerických zbraní do Saúdské Arábie, která je blízkým spojencem Spojených států. Americký prezident Donald Trump se k činu postavil zdrženlivě, zatímco německá kancléřka Angela Merkelová ohlásila reakci v podobě pozastavení dodávek zbraní do Saúdské Arábie. +more Další evropské země (Spojené království, Francie, Španělsko a Česká republika) navzdory Chášukdžího vraždě a válce v Jemenu pokračují ve vývozu zbraní do Saúdské Arábie. Některé evropské státy (Spojené království, Francie a Nizozemsko) společně s USA odřekly účast svých ministrů na investiční konferenci v Rijádu, jež se konala koncem října 2018.