Eduard Hölzel

Eduard Joseph Hölzel (8. října 1817 Praha - 21. prosince 1885 Salcburk) byl rakouský knihkupec a nakladatel. Založil nakladatelství Verlag Ed. Hölzel, které je činné dodnes (stav k roku 2022).

Život

Narodil se v rodině pražského kupce a obchodníka železářským zbožím Johanna Thomase Hölzela (1788-1840) a matky Tekly (1798-. ). +more Otec se zajímal rovněž o hudbu a výtvarné umění. Pro svého přítele Aloise Senefeldera zpracovával litografické šablony.

Matka mu zemřela, když mu bylo šest let. Otec se ořenil podruhé s Teklou Srbovou, dcerou z bohaté pivovarnické rodiny. S ní měl Johan Thomas Hölzel dalších pět dětí:

* Heinrich (nar. 1827), rovněž se vyučil knihkupcem * Ernst (nar 1830) * Marie, operní pěvkyně * Emma, druhá manželka Romualda Promberga staršího

Po maturitě na gymnáziu odešel do Prahy, kde se učil po čtyři roky v knihkupectví Borrosch & André. Následně se vydal na zkušenou a pracoval v knihkupectvích v Lipsku, Mohuči, Augsburgu, Würzburgu, ve Vídni a v Brně.

Byl vzdělaný muž se širokou škálou zájmů.

V roce 1844 přesídlil do Olomouce, kde založil knihkupectví. Zde se oženil dne 26. +more února 1848 s tehdy dvacetiletou Hedwigou Niemannovou (26. 10. 1827-1881), dcerou penzionovaného c. a k. důstojníka (Hauptmann) Heinricha Niemanna. Měli spolu devět dětí, z nichž jen několik přežilo dětství. Jedním z nich byl pozdější malíř Adolf Hölzel (1853-1934).

Od roku 1871 sídlilo jeho nakladatelství ve Vídni. Poslední rok svého života prožil jako vdovec v Salcburku, kde také zemřel. +more Pohřben byl ve Vídni.

Vydavatel

Činnost v Olomouci a dalších místech

Dne 13. září 1844 bylo oznámeno otevření "sortimentní knihkupectví" pod názvem Obchod s knihami, uměním a hudebninami Eduard Hölzel. +more Obchod byl otevřen dne 15. října 1844 na Horním náměstí č. 8. Finanční či jinou podporu mu v úvodu jeho činnosti poskytla knihkupectví Johanna Christopha Arnolda (Arnoldische Buchhandlung) z Lipska, Friedricha Jaspera z Vídně a knihkupectví Borrosch & André z Prahy. Díky svým znalostem oboru a podnikatelskému talentu začalo knihkupectví přes počáteční těžkosti vzkvétat. Mezi zákazníky patřiy osobnosti arcibiskupské kapituly, příslušníci moravské šlechty, bohatí měšťané (například bankéř Karl Anton Primavesi) i bohatí statkáři.

V revolučním roce 1848 začal vydávat rovněž noviny. Německojazyčný olomoucký deník Die Neue Zeit se stal populárními nejen na Moravě ale i v Moravském Slezsku. +more Redaktorem prvních šesti čísel byl Ignác Jan Hanuš. Noviny Hölzel vydával v letech 1848-1858, poté je předal Františku Slavíkovi.

Pokusil se vydávat také Sedlské noviny v českém jazyce, které byly určeny pro česky mluvící venkov a měly mít především vzdělávací účel. Jejich hlavním redaktorem byl Jan Helcelt. +more Noviny ale neuspěly a vyšly pouze dvě čísla.

Po roce 1848 otevřel pobočky svého knihkupectví v Novém Jičíně (1849), v Ostravě (1857), Šumperku (1858), Šternberku (1862), v Uherském Hradišti (1863) a v Přerově a v Kroměříži. Vedle knihkupecké činnosti začal i s činností nakladatelskou. +more Vydával například tehdy velmi populární litografické veduty českých a moravských měst.

Soubor:Buchhandlung hoelzel olomouc. jpg|Hölzelovo knihkupectví v Olomouci. +more Soubor:Hoelzel Album von Maehren und Schlesien (title page). jpg|Titulní list luxusního výtisku publikace Malerisch-historisches Album von Mähren und Schlesien (1857-1860). Soubor:Burg Busau (3535). jpg|Hrad Bouzov z publikace Malerisch-historisches Album von Mähren und Schlesien (1857-1860). Barevná litografie Augusta Carla Hauna podle předlohy Františka Kalivody.

Vývoj nakladatelství Eduard Hölzel

Od sedmdesátých let 19. století neslo nakladatelství název Eduard Hölzel, umělecké nakladatelství, umělecký ústav pro barevný olejotisk a zeměpisný ústav a stalo se hlavním vydavatelem v oblasti školní kartografie a učebnic v Rakousko-Uhersku.

Eduard Hölzel byl viceprezidentem Olomoucké obchodní a hospodářské komory, předsedou Svazu rakouských knihkupců a později zástupcem ředitele Vídeňského knihkupeckého grémia. V roce 1871 přesídlil do Vídně. +more Hlavičkový firemní papír ze dne 28. října 1876 uvádí dvě adresy * tiskárna, Louis Gasse 5 - dnes Mommsengasse, * sklad, Kärntnerring 12 - dnes Ringstraße. V roce 1877 obdrželo Nakladatelství Hölzel ve svém oboru, na Obchodní a průmyslové výstavě ve Vídni zlatou medaili.

V sedmdesátých letech 19. století se v Hölzelově olomouckém obchodě vyučil knihkupcem jeho synovec Romuald Promberger. +more Ten roku 1884 založil v Olomouci vlastní české knihkupectví.

Eduard Hölzel chtěl, aby nakladatelství převzali jeho synové Hugo a Adolf. Protože syn Hugo byl často nemocný, vkládal velkou nadějí do Adolfa a poslal ho v roce 1868 na stáž do německého kartografického nakladatelství Justus Perthes, Gotha. +more Adolf se ale obrátil k malířské kariéře a v roce 1876 odešel na Akademii výtvarných umění v Mnichově. Otec tedy předal v roce 1885 nakladatelství synu Hugovi a švagrovi Emilu Kosmackovi.

Nakladatelství bylo pod názvem Verlag Ed. Hölzel činné dp roku 2018. +more V roce 2018 se nakladatelství spojilo s nakladatelstvím MANZ Verlag Schulbuch a nadále působí pod názvem Hölzel Verlag GmbH.

Významná ediční díla (výběr)

Geografie a kartografie

Karl Myrbach von Rheinfeld: Karte vom Olmützer-Kreise des Markgrafthumes Maehren (Mapa Olomouckého kraje, 1845), mapa ve 2 mapových listech : čb. ; 105 × 74 cm složeno na 53 × 74 cm. +more * Karel Kořistka: Die Kronländer der österreichischen Monarchie in ihren geographischen Verhältnissen. I. Band, Die Markgrafschaft Mähren und das Herzogthum Schlesien in ihren geographischen Verhältnissen / unter Mitwirkung mehrerer vaterländischer Naturforscher und Geographen (Popis Markrabství moravského a Vévodství slezského, 1860), součíástí publikace je generální mapa Moravy, další 4 mapy (mapa průmyslu, výškopisná mapa, geologická mapa, mapa národnostní), 12 černobílých dřevořezů a 5 barevných litografií. * Blaž Kocen: Visečí mapa Evropy [1861-1867], nástěnná mapa Evropy, českojazyčnou mapu upravil Matěj Radoslav Kovář * Karel Kořistka: General-karte des Königreiches Böhmen, (Mapa českého království, 1862) * Camillo Sitte: Plan der königl. Hauptstadt Olmütz (Sitteho plán Olomouce, 1895), urbanistický návrh na uspořádání Olomouce po zbourání hradeb.

Kozennův atlas

Titulni list Kozennova atlasu, 15. +more české vydání, 1914 Kozennův atlas, mapa č. 47, Rakousko-Uhersko. Politický přehled a přední trati obchodní. 15. české vydání, 1914.

Vznik Kozennova atlasu

V Olomouci se Hölzel seznámil s Blažejem Kozennem, který zde od roku 1858 učil na c. a k. +more německém vyšším gymnáziu. Přesvědčil jej, aby sestavil školní zeměpisný atlas, který tehdy v Rakousku chyběl. V roce 1861 získal Eduard Hölzel litografickou dílnu ve Vídni a zbudoval zde zeměpisný ústav a hlavní sídlo svého nakladatelství. Zde bylo v roce 1861 publikováno první vydání Kozennova školního atlasu jako "Školní atlas v 31 mapách pro gymnasie, reální a obchodní školy. " . Atlas měl 31 mapový list vytištěný barevnou litografií. Atlas byl vydán v němčině, maďarštině, češtině, polštině a chorvatštině, později také v italštině.

Z atlasu se stal bestseller rakouské školní kartografie. Vyšlo postupně několik "doplněných a opravených" vydání, jehož autory byli přední geografové a kartografové Vinzenz von Haardt, Friedrich Umlauft, Wilhelm Schmidt a Franz Heiderich. +more Vydání atlasu z roku 1900 sneslo srovnání s nejlepšími atlasy své doby. Toto a další vydání již s původním atlasem mají společný pouze název Kozennův školní atlas (Kozenn-Schulatlas), pod kterým vycházejí školní atlasy pro rakouské školy dodnes.

Další atlasy

Od základního Kozennova atlasu pro střední školy byly odvozeny další školní atlasy: * B. Kozennův Malý zeměpisný atlas k potřebám školním i obecným. +more 1862, česká verze 1863, upravil Josef Jireček. Tentokrát se jednalo skutečně o mapy s českým názvoslovím, * Kozennův Horo-vodopisný atlas v devíti mapách. 1862 nebo 1863, česky 1865, * Zeměpisný atlas ku potřebě ve školách středních i občanských. . Českou verzi připravil Matěj Radoslav Kovář (1837-1872) - rok českého vydání 1868, * Kozennův Zeměpis pro školy národní, na jazyk českoslovanský převedl Vilém Appelt, * Zeměpisný atlas říše Rakousko-Uherské , českou verzi zpracoval Jaroslav Zdeněk. České vydání 1886.

Beletrie a odborné publikace

Matěj Mikšíčekj: Sbjrka Powěstj morawských a slezských (1845) * František Matouš Klácel: Bájky Bidpajowy, dva svazky (1846) * Tomáš Bečák: Katolický kancionál (1847)

Obrazové publikace

Série šesti pohledů na Olomouc (ca 1848-1849), kreslil: Felix Philipp Kanitz, do litografie převedl František Xaver Sandmann, vytiskl Johann Rauh ve Vídni. * Ferdinand Fiscali: Deutschlands Forstcultur-Pflanzen (1856), Ilustrace: 18 barevných litografických tabulí. +more * Johann Friedrich Julius Schmidt, Die Eruption des Vesuv in ihren Phänomene im Mai 1855 nebst Ansichten und Profilen der Vulkane des phlegräischen Gebietes Roccamonfina’s und des Albaner Gebirges (1856), ilustrace: devět barevných litografií * Malerisch-historische Skizzen aus Mähren und Schlesien (Vlastenecké album Moravy a Rakouského Slezska, 1857-1860). Dílo bylo vydáno ve dvou sekcích v sešitech po třech obrazech. Zákazník si mohl objednat jednotlivé sešity nebo celé dílo v elegantní vazbě. Album bylo vydáno ve třech verzích, nejlevnější s tónovanými litografiemi, druhá verze obsahovala kolorované litografie, třetí, nejluxusnější, pak barevné litografie v akvarelové úpravě. Základní podoba díla obsahuje 42 litografií, ke druhé sekci bylo později přidáno dalších šest obrazů, takže jednotlivé dochované exempláře díla se mohou v počtu obrazů lišit. * Malerisch-historisches Album vom Königreich Böhmen (do češtiny překládáno jako Vlastenecké album Království českého nebo Album vedut Království českého, 1857-1860). Podobně jako moravské album vycházelo dílo po jednotlivých sešitech a ve třech různých barevných provedeních. celkem vyšlo 48 obrazových tabulí. * Malerisch-historisches Album vom Schloss Eisgrub (Album lednického zámku, 1860), album obsahuje pět barevných litografií * NOWAK, Adolf: Kirchliche Kunst-Denkmale aus Olmütz (Církoevní umělecké památky Olomouce, dva svazky 1890, 1892) Dílo obsahuje celkem 50 fotografií Salomona Wasservogela.

Zeměpisné publikace

VANĚK, František Eduard: Stručná vlastivěda Moravy a Slezska (1863) * JUNKER, Wilhelm a BUCHTA, Richard: Dr. Wilh. +more Junkers Reisen in Afrika 1875-1886 (tři díly, 1889-1891) * BAUMANN, Oscar: In Deutsch-Ostafrika während des Aufstandes : Reise der Dr. Meyerschen Expedition in Usambara (Německá východní Afrika během povstání, 1890) * HESSE-WARTEGG, Ernst von: Mexiko Land und Leute : Reisen auf neuen Wegen durch das Aztekenland : Mit zahlreichen Abbildungen und einer Generalkarte Mexicos (Mexiko - země a lidé, dva díly, 1890) * JEDINA-PALOMBINI, Leopold von: An Asiens Küsten und Fürstenhöfen : Tagebuchblätter von der Reisse Sr. Maj. Schiffes "Fasana" und über den Aufenthalt an asiatischen Höfen in den Jahren 1887, 1888 und 1889 / von Leopold von Jedina k. u. k. Linienschiffslieutenant (Zápisky z cesty po Asii, 1891) * Friedrich Simony: Das Dachsteingebiet (Pohoří Dachstein, 1889).

Noviny

Sedlské noviny (1848) * Die Neue Zeit (1848-1858)

Výstava

V roce 2017 uspořádala Vědecká knihovna v Olomouci výstavu Eduard Hölzel: 1817-1885 k jeho dvoustému výročí narození. Výstava proběhla v Galerii Biblio (Vědecká knihovna v Olomouci), ve dnech 2. +more listopadu - 29. prosince 2017.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Externí odkazy

[url=http://www. hoelzel. +moreat]webové stránky dnešní firmy Verlag Ed. Hölzel[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20160303060130/http://www. hoelzel. at/850. html]Dějiny Kozennova atlasu - ke 150. výročí prvního vydání[/url].

Kategorie:Rakouští nakladatelé Kategorie:Rakouští podnikatelé Kategorie:Rakousko-uherští podnikatelé Kategorie:Narození 18. +more října Kategorie:Narození v roce 1817 Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí 21. prosince Kategorie:Úmrtí v roce 1885 Kategorie:Úmrtí v Salcburku Kategorie:Muži Kategorie:Pohřbení ve Vídni Kategorie:Knihkupci.