Egon Friedell

Technology

12 hours ago

Author

Egon Friedell (rodným jménem Egon Friedmann; 21. ledna 1878, Vídeň - 16. března 1938, Vídeň) byl rakouský historik, dramatik, divadelní kritik a kabaretiér židovského původu.

Život

Friedell byl druhým dítětem židovských rodičů Morize Friedmanna a Karoline (rozené Eisenbergerové), kteří provozovali továrnu na hedvábí v Mariahilfu. Jeho starší bratr Oskar Friedmann se později také stal spisovatelem a novinářem. +more Když mu byl jeden rok, matka odešla od rodiny k jinému muži, od té doby žil jen s otcem. K rozvodu došlo v roce 1887. Po smrti svého otce v roce 1889 žil Friedell se svou tetou ve Frankfurtu nad Mohanem, kde navštěvoval školu, dokud nebyl o tři roky později vyloučen za neukázněné chování. I v tomto mladém věku byl Friedell považován za potížistu a volnomyšlenkáře. V roce 1897 se zřekl judaismu a konvertoval k luteránství. Až v roce 1899 složil v Bad Hersfeldu po čtyřech pokusech maturitní zkoušku. Po maturitě se zapsal na univerzitu v Heidelbergu, kde chodil na přednášky k historikovi filozofie Kuno Fischerovi. V roce 1899 také dosáhl plnoletosti a přijal svůj podíl na dědictví po otci. To mu umožnilo koupit si činžovní dům ve Vídni na Gentzgasse 7, kde od té doby žil, a kde také zemřel.

V letech 1900 až 1904 studoval filozofii a německou literaturu na Vídeňské univerzitě. V té době se seznámil s Peterem Altenbergem a začal psát články pro März a Die Schaubühne. +more V roce 1904 získal doktorát za disertační práci Novalis als Philosoph, kterou napsal pod vedením Friedricha Jodla. Jeho disertační práce byla brzy poté publikována v Bruckmann Verlag v Mnichově.

V roce 1905 začal publikovat texty v satirickém časopise Karla Krause Die Fackel. Vydal v něm několik větších textů, často ve spolupráci s Altenbergem. +more Pak se s Krausem rozešel. V roce 1906 začal Friedell vystupovat v kabaretech Nachtlicht a Hölle. V roce 1907 režíroval ve vídeňském divadle Intimes, které vedl jeho bratr Oskar Friedmann. Zde inscenoval hry Augusta Strindberga, Franka Wedekinda a Maurice Maeterlincka a poprvé je uvedl do Vídně.

V letech 1908 až 1910 působil jako umělecký ředitel kabaretu Netopýr, pojmenovaného po operetě Johanna Strausse. Většinu skladeb pro tuto scénu psal buď Altenberg, Friedell nebo Alfred Polgár. +more Do okruhu Netopýra patřili i Oscar Straus, Hermann Bahr, Franz Blei, Erich Mühsam, Hanns Heinz Ewers, Alexander Roda Roda a Frank Wedekind. Friedell též pokračoval ve vydávání esejů a jednoaktovek. Jeho prvním literárním počinem byl Der Petroleumkönig v roce 1908. Parodie Goethe im Examen, kterou napsal společně s Alfredem Polgárem a v níž si zahrál i hlavní roli, ho proslavila v německy mluvících zemích a byla zmíněna i v Sunday Times. Tuto roli hrál opakovaně až do roku 1938. V té době také napsal Soldatenleben im Frieden.

V roce 1910 byl Friedell pověřen nakladatelem Samuelem Fischerem, aby napsal biografii básníka Petera Altenberga. Kniha byla komerčním neúspěchem, ale přesměrovala Friedellův zájem ke kulturní historii. +more V roce 1912 odjel do Berlína, kde také vystupoval v kabaretech. V roce 1913 dočasně pracoval jako herec pro režiséra Maxe Reinhardta. V roce 1914 již neúnosně trpěl alkoholismem a obezitou a byl nucen podstoupit léčbu v sanatoriu poblíž Mnichova. Friedell byl nadšený ze začátku první světové války, stejně jako mnoho jeho současníků, a dobrovolně se přihlásil do armády, ale byl odmítnut. V roce 1916 si oficiálně změnil jméno na Friedell. V roce 1920 vydal Jidášovu tragédii, v roce 1923 byla uvedena v Burgtheateru.

Na počátku 20. let napsal tři svazky svých Kulturních dějin moderní doby, které popisují dějiny ve značně anekdotické a aforistické formě. +more Podtitul knihy zněl Krize evropské duše od černé smrti po první světovou válku. Jeho přístup k historii ovlivnili Oswald Spengler a Jacob Burckhardt. V knize mj. odmítl ideu pokroku. V roce 1924 byl vyhozen z časopisu Stunde za satirické poznámky.

V letech 1919 až 1924 pracoval jako novinář a divadelní kritik pro různá periodika jako Die Schaubühne, Der Merker a Neues Wiener Journal. V letech 1924 až 1927 byl Maxem Reinhardtem angažován do Theater in der Josefstadt. +more Zde si zahrál mj. ve hrách Sluha dvou pánů nebo Kupec benátský. Po roce 1927 mu zdravotní problémy znemožnily hrát a působil jako nezávislý esejista a překladatel. Mezi autory, které překládal, patřili Ralph Waldo Emerson, Thomas Carlyle, Hans Christian Andersen nebo Thomas Babington Macaulay.

V roce 1937 byla Friedellova díla zakázána nacionálně socialistickým režimem a všichni němečtí a rakouští vydavatelé odmítli jeho díla publikovat. Po anšlusu Rakouska se rozmohl antisemitismus a Židé byli běžně biti na ulicích. +more Friedell začal uvažovat, že ukončí svůj život, jak uvedl například v dopise příteli Ödönu von Horváthovi. Dne 16. března 1938 kolem 22:00 dorazili do Friedellova domu dva příslušníci SA, aby ho zatkli. Zatímco se dohadovali s jeho hospodyní, šedesátiletý Friedell spáchal sebevraždu skokem z okna. Než skočil, varoval chodce jdoucí po chodníku. Byl pohřben na protestantském hřbitově ve vídeňském Simmeringu.