Ekonomika Bulharska

Situace po roce 1989

Burgaské oblasti Hospodářství je v této východobalkánské země se drasticky propadlo po zhroucení RVHP a zavedení volného trhu. +more A to především proto, že původní hospodářská struktura země byla orientovaná tak, aby fungoval hlavně zahraniční obchod se SSSR. Sovětská odbytiště však také roku 1991 skončila; kromě rozpadu země tam došlo i k hospodářské krizi a tudíž i snížení poptávky po bulharském zboží. Životní úroveň v samotném Bulharsku se tak snížila o 40 %, na úroveň roku 1989 se podle statistik dostala až teprve v červnu 2004. Dalším z faktorů, kromě problémů s přechodem na tržní ekonomiku, který bulharské hospodářství těžce poznamenal, bylo uvalení sankcí na země jako Irák a Jugoslávie, kam Bulharsko také vyváželo významnou část své produkce.

Krize a restrukturalizace

První známky růstu se objevily v letech 1994 (růst HDP o 1,4 %) a 1995 (růst HDP o 2,5 %). Velkým problémem však stále byla inflace, která roku 1994 dosáhla hrozivých 122 %. +more O rok později nakonec klesla zhruba na čtvrtinu. I přesto však rok 1996 nepřinesl pokračující růst a obnovu ale krach, a to hlavně díky chybám; zemědělská politika byla zcela neúnosná a decentralizovaný bankovní systém nakonec vyšrouboval inflaci až na 311 %, což vedlo k zhroucení leva. Následně bylo nutné ekonomiku restrukturalizovat; plán proreformních sil, které se dostaly k moci, nakonec sice připoutal leva k marce (později k euru), vedl ale zároveň ke stabilizaci hospodářství a souhlasil s ním i MMF spolu se Světovou bankou.

Na počátku 21. +more století se podařilo, byť za cenu deficitních rozpočtů, zvýšit ekonomický růst, kterému pomohl i vstup země do Evropské unie 1. ledna 2007. Velkým přínosem je také turistický ruch - Bulharsku se daří propagovat v zahraničí jak své mořské pobřeží, tak i památky ve vnitrozemí.

Energetika

Elektrárna Galabovo Největší elektrárnou v Bulharsku je jaderná elektrárna Kozloduj. +more V současnosti jsou zde v provozu dva reaktory typu VVER-1000, elektrárna má tedy výkon 2 000 MW. Původně byly v provozu ještě 4 reaktory VVER-440, ale jednou z podmínek vstupu Bulharska do EU bylo jejich uzavření. V 80. letech byla započata stavba jaderné elektrárny Belene, ovšem v roce 1990 byly práce zastaveny. V roce 2002 pak došlo k obnovení projektu a podle původního plánu měl být první blok spuštěn v roce 2013 a další o rok později. Stavbu prováděla ruská společnost Atomstrojexport, která měla elektrárnu vybavit modernizovanými reaktory VVER-1000. Na jaře roku 2011 byla stavba zrušena, protože Bulharsko odmítlo zaplatit částku, kterou Rosatom po zvýšení nákladů požadoval. Dále Bulharsko vyrábí elektrickou energii v uhelných elektrárnách, například ve Varně, a několika velkých vodních elektrárnách.

Pracovní právo

Minimální věk pro výkon práce v Bulharsku je 16 let, pokud však daná pracovní pozice vyžaduje minimální odpovědnost a má minimální dopady na lidské zdraví, je možné zaměstnat osobu, která dovršila 15 let. Výpovědní doba u smlouvy na dobu určitou činí 30 dní, a to jak ze strany zaměstnavatele, tak ze strany zaměstnance. +more U smlouvy na dobu určitou jsou to 3 měsíce, přičemž toto období nesmí překročit konec smluvní doby.

Pracovní doba je stanovena na 40 hodin/týden, 8 hodin/den. Zaměstnavatel může z provozních důvodů prodloužit v určitý den pracovní dobu, musí však o stejný čas zkrátit pracovní dobu v jiný den. +more Zároveň prodloužená pracovní doba nesmí přesáhnout 10 hodin denně. Zaměstnavatel má dle zákona nárok nařídit zaměstnanci 60 dní s prodlouženou pracovní dobou, maximálně však 20 po sobě následujících pracovních dní. Pětidenní pracovní týden při práci v noci nesmí přesáhnout 35 hodin.

Každému zaměstnanci vzniká dle zákona nárok na 20 dní dovolené na zotavenou ročně. Zákon nijak neupravuje podmínky čerpání dovolené, jedinou podmínkou je čerpání min. +more poloviny dovolené vcelku. Bulharsko má 13 státních svátků.

Výše minimální mzdy je dána zákonem, v roce 2013 činila 158,5 EUR.

Zaměstnavatel musí přijmout veškerá možná opatření, aby zajistili fyzickou i psychickou bezpečnost svých pracovníků, včetně prevence rizik.

V Bulharsku zákon zakazuje diskriminaci na základě pohlaví zaměstnanců.

Bulharsko má nejnižší průměrnou mzdu ze zemí EU. V roce 2013 to bylo v přepočtu cca 9700 CZK.

Bulharský systém vzdělávání je podobný tomu českému, vzdělávání je na dobré úrovni. Negramotných je pouze cca 0,4 % obyvatelstva.

Míra nezaměstnanosti v září 2013 činila 13,1 %. Nejvíce Bulharů pracuje v odvětví služeb (61,1 %), následuje průmysl s 32 %, v zemědělství je to 6,9 %.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Bulharsko Bulharsko Bulharsko Bulharsko অর্থনীতি