Emil Beier

Emil Beier (29. listopadu 1893 Vápenná-Polka - 12. května 1985 Fulda) byl německý nacistický politik a starosta Ostravy během okupace v letech 1940-1945.

Narodil se jako syn domkáře. Otec byl stolařský mistr a je pravděpodobné, že stejnému řemeslu vyučil i svého syna. +more V první světové válce narukoval do rakouské armády. Ačkoliv o sobě tvrdil, že byl několikrát raněn a vyznamenán, zůstal prostým vojínem.

Vznik samostatného Československa přijal podobně jako většina německých obyvatel pohraničí negativně. Od +more_leden'>1. ledna 1919 byl členem Německé nacionálně socialistické dělnické strany (DNSAP), kde se roku 1931 stal krajským vedoucím. V té době patřil mezi nejbližší spolupracovníky Ing. Rudolfa Junga, předsedy strany. Od roku 1923 byl poslancem městského zastupitelstva v Opavě, od roku 1924 členem rady, počátkem třicátých let 20. století se stal místostarostou a roku 1938 starostou.

Až do roku 1938 pracoval jako tajemník svazu obchodních zaměstnanců DHV . Dne +more_listopad'>1. listopadu 1938 byl přijat do NSDAP. V témže roce se stal příslušníkem SS, a to jako člen jejich policejní bezpečnostní složky SD v hodnosti poručíka . Později byl povýšen na majora .

V roce 1940 nahradil v čele ostravské radnice Dr. Josefa Hinnera sesazeného pro přílišnou shovívavost k českým úředníkům. +more Do funkce vládního komisaře Moravské Ostravy byl slavnostně uveden 22. dubna 1940. Zatímco německým občanům věnoval srdečný pozdrav, Čechům pouze chladně doporučil pochodovat společně v jedné řadě. Jeho nástupem skončila éra relativně smířlivého přístupu charakteristická pro jeho předchůdce.

Důležitým krokem, který realizoval, bylo prohlášení Moravské Ostravy za statutární město dne 1. +more července 1941. K Ostravě zároveň připojil dvanáct okolních moravských a slezských obcí. To, co v konceptu Velké Ostravy nedokázal Jan Prokeš demokraticky, uskutečnil Emil Beier silou. Ačkoliv sjednocení ostravských obcí do jednoho města bylo bezesporu pozitivním krokem vzhledem k lepšímu plánování dalšího rozvoje Ostravy, umožnilo Beierovi zároveň zrušit česká zastupitelstva těchto obcí a převzít nad nimi úplnou kontrolu. O rok později, 7. července 1942, jej jmenoval zemský viceprezident dr. Schwabe vrchním starostou Moravské Ostravy.

V předvečer svého slavnostního jmenování se Emil Beier pochlubil novinám svými počiny. Vyzdvihl úspěchy v oblasti německého školství. +more Připsal si zásluhy za přesun německého divadla zpět do budovy na dnešním Smetanově náměstí i za založení Archivu pro dějiny hornictví a průmyslu v Ostravském kraji. Prezentoval také reorganizaci městského archivu, který pracoval v duchu nacistické ideologie a jehož hlavním posláním bylo dokazovat starou německou minulost města a regionu. O Ostravě napsal Beier také knihu „Mährisch Ostrau“, vydanou SS roku 1942 v Praze.

Až do konce roku 1943 se Beierovi dařilo realizovat relativně úspěšnou komunální politiku. Městská nemocnice získala moderní rentgenové oddělení. +more Městská jatka a vodárny byly modernizovány. Postaveno bylo více než 2000 bytových jednotek. Došlo také ke zkvalitnění kanalizační a silniční sítě. Z Vítkovic do Kunčic byl 10. října 1942 slavnostně otevřen nový most. Díky rozšíření tramvajové sítě o prodlouženou trať do Bělského lesa a získaní drah ze Svinova do Kyjovic a z Ostravy do Bohumína se zvýšila mobilita dělnictva. Právě při převzetí výše zmíněných drah vyjádřil starosta názor, že všechny dopravní linky v Ostravě a okolí by měl sjednotit a spravovat jeden městský dopravní podnik.

Ačkoliv Beier snil o baště Německa na východě, sen o německém velkoměstě se začínal ztrácet spolu s úspěchy německých vojsk na všech frontách. Úsporná opatření postihla veškeré investiční akce. +more Velké škody napáchal také nálet spojeneckých vojsk v roce 1944.

Když se na jaře 1945 blížila Rudá armáda, Emil Beier uprchl s celou svojí rodinou. Nové slovo tehdy napsalo, že tak učinil +more_duben'>30. dubna 1945 ve čtyři hodiny ráno a na cestu si přibral i 45 milionů korun z obecní pokladny. Po osvobození Ostravy byl ve funkci nahrazen Josefem Lampou.

Beierovi se dostali do Německa, kde žili nejprve ve Wiesbadenu a poté ve Fuldě, kde také bývalý starosta zemřel ve věku 92 let.

Literatura

Reference

Externí odkazy

[url=https://web.archive.org/web/20101113065545/http://www.ostrava.cz/jahia/Jahia/site/ostrava/ostrava/o-meste/vyznamne-osobnosti/gallery-of-mayors]Galerie starostů a primátorů[/url]

Kategorie:Představitelé Ostravy Kategorie:Nacisté Kategorie:Osobnosti druhé světové války Kategorie:Narození 1893 Kategorie:Úmrtí 1985 Kategorie:Narození 29. +more listopadu Kategorie:Úmrtí 12. května Kategorie:Muži.