Emil Svoboda (právník)

Emil Svoboda (2. října 1878 Praha - 19. srpna, také uváděno 20. srpna, 1948 Český Brod) byl český právník a filosof, profesor občanského práva a dějin právní filosofie na Univerzitě Karlově.

Život a působení

Absolvoval klasické gymnázium v Truhlářské ulici v Praze, poté studoval na právnické fakultě Univerzity Karlovy, kde v roce 1905 získal titul doktora práv. Krátce působil u zemského soudu v přípravné soudcovské službě, ale pak se na deset let stal koncipientem na magistrátu, kde se zabýval asanací tehdejšího pražského ghetta. +more Na základě takto získaného materiálu vydal svou první vědeckou práci a bylo mu uděleno právo přednášet knihovní právo na české technice, kde se také roku 1913 stal mimořádným profesorem právních věd. Mezitím se na základě práce o projevech vůle v právu v roce 1912 habilitoval na české právnické fakultě pro obor rakouského práva soukromého.

V první světové válce sloužil na haličské frontě, ze zdravotních důvodů byl ale už roku 1915 vojenské služby zproštěn. Mj. +more podepsal Manifest českých spisovatelů. Po vzniku Československé republiky se jako člen národně demokratické strany dostal do revolučního pražského obecního zastupitelstva, ale brzy na politickou kariéru rezignoval a věnoval se převážně akademické činnosti. Veřejně nicméně stále působil, např. v rámci Sokola nebo jako místopředseda Volné myšlenky a v rozhlasu se vyjadřoval k různým aktuálním událostem. Už roku 1919 se stal řádným profesorem na pražské technice (1920-1921 zde byl navíc děkanem) a také byl roku 1921 jmenován řádným profesorem občanského práva na nově zřízené Univerzitě Komenského v Bratislavě, to však odmítl a až od roku 1924 začal působit jako řádný profesor právnické fakulty v Praze. Zůstal zde až do roku 1939, kdy byly české vysoké školy uzavřeny, přednášel o občanském právu a také o dějinách právní filosofie a v letech 1929-1930 působil též jako děkan fakulty.

Profesor Svoboda byl členem České akademie pro vědy, slovesnost a umění, Slovanského ústavu a zasedal také ve Státním soudu. Podílel se i na přípravě zákonů, zejména tzv. +more manželského zákona (č. 320/1919 Sb. ) a nakonec nepřijatého nového československého občanského zákoníku, který měl nahradit obecný zákoník občanský a kde měl na starosti oblast dědického a rodinného práva. Kromě řady monografií a studií esejistického charakteru publikoval v odborných časopisech jako byl Právník, České právo nebo Sborník věd státních a právních, přispíval také do Masarykova slovníku naučného. Jeho filosofická pojednání byla oceněna čestným doktorátem, který mu v roce 1948 udělila filosofická fakulta Univerzity Karlovy.

Rodinný život

S manželkou Viktorií, rozenou Koulovou (1861-1943), měl dceru Zdenu provdanou Giannini (1906-2000) a syna Emila (1909-1969), rovněž právníka.

Dílo

Emil Svoboda je představitelem nenáboženské etiky a laického, intuitivního náboženství, byl věřící, ale jako Boha vnímal neosobní a rozumově nepoznatelnou „prapodstatu“. Na jeho práci měly vliv např. +more myšlenky Masaryka, Schopenhauera, Kanta, Tolstoje nebo Dostojevského. V meziválečném období vycházel ze stanovisek monistického idealismu a byl blízko českému pozitivismu a humanismu, později se přikláněl k determinismu a lidskou svobodu chápal jen jako subjektivní pocit. Po druhé světové válce přešel na stanoviska marxismu, se kterými se snažil propojit československé humanisticko-demokratické tradice.

monografie * O reálném dělení domů v obvodu bývalého Pražského ghetta (1909) * O právní povaze pražských podjezdů a podloubí (1910) * Vůle vnitřní a vůle projevená právním činem (1911) * Problém vůle v rakouském právu dědickém (1912) * Základní myšlenky demokracie (1919) * Věcná práva užívací (1920) * Myšlenky o právu, ethice a náboženství (1920, 1925) * Rodinné právo (1921) * Dědické právo (1921, 1926, 1946) * Utopie (1922, 1929) * Ethické a sociální základy občanského práva (1922) * Stezka (1924) * Člověk a společnost (1924) * Žena - člověk (1925) * Obrana a útoky (1926) * Světla v dálce (1927) * Demokracie jako názor na život a svět (1927) * Život a myšlenka, o ideách toho, co jest a co se děje (1928) * Právo občanské. Část zvláštní, právo knihovní (1931, 1947) * Věci všední a nevšední (1931) * Na vysoké hoře (1934) * Dvojí láska (1935) * Rodinné právo československé (1935, 1946) * Ideové základy občanského práva (1936) * Osud člověka (1937) * Na zemi (1938) * Záhady života (1941) * Lidé a skutky (1945, 1947) * Hledání (1946) * Duch socialismu (1947, 1948, 1950) * Věčná otázka svobody (1948)

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=54387E5DDF2311E3867840618600A675&scan=1#scan1]Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Svoboda, Emil *1878[/url]

Kategorie:Děkani Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Vyučující na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Děkani fakult ČVUT Kategorie:Vyučující na ČVUT Kategorie:Čeští profesoři práva Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Čeští právníci Kategorie:Členové Československé národní demokracie Kategorie:Absolventi Právnické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Univerzity Karlovy Kategorie:Osoby s nejistým datem úmrtí Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 1878 Kategorie:Narození 2. +more října Kategorie:Úmrtí v Českém Brodě Kategorie:Úmrtí 1948 Kategorie:Muži.