Environmentální výchova

Environmentální výchovu můžeme v nejširším pojetí chápat jako souhrnné označení pro komplex často značně se různících přístupů reagujících na problémy v hledání koexistence mezi lidskou společností a přírodou. Na první pohled by se mohlo zdát, že environmentální výchova vznikla teprve nedávno (coby jedno z průřezových témat RVP), a že je produktem vzrůstajících obav moderní společnosti o životní prostředí. Opak je ale pravdou. Environmentální vzdělávání se vyvíjelo mnoho let a s prvky environmentální výchovy se můžeme setkat již v 18. století.

Historie

Na první pohled by se mohlo zdát, že environmentální výchova vznikla teprve nedávno (coby jedno z průřezových témat RVP), a že je produktem vzrůstajících obav moderní společnosti o životní prostředí. Opak je ale pravdou. +more Environmentální vzdělávání se vyvíjelo mnoho let a s prvky environmentální výchovy se můžeme setkat již v 18. století.

Počátky environmentální výchovy

Zárodky myšlenek na ochranu přírody a vytváření pozitivního vztahu k přírodě můžeme objevit už od období romantismu v dílech některých filozofů, spisovatelů, vědců a pedagogů (např. Goethe, Rousseau, Humboldt, Haeckel, Froebel, Dewey a Montessori). +more Rané formy environmentální výchovy (přelom 18. - 19. století) se orientovaly na uvědomělou ochranu zajímavých přírodních jevů s důrazem na jejich krásu a vzácnost, nikoliv na jejich přírodovědnou hodnotu.

Vznik pojmu

Za zakladatele environmentální výchovy je pokládán skotský profesor biologie Patrick Geddes, který přikládal význam vzdělávání v přímém kontaktu s životním prostředím. První záznam použití pojmu environmentální výchova v Británii se datuje do roku 1965. +more Od této doby se diskutovalo zejména o významu environmentální výchovy a náplni jejích cílů. Na První mezinárodní konferenci o environmentální výchově v Tbilisi v roce 1977 byly zformulovány hlavní cíle environmentální výchovy a tím bylo vytvořeno její specifické místo mezi ostatními vyučovacími předměty. Environmentální výchova měla být předmětem, jehož úkolem bude žákům předávat znalosti, formovat postoje a utvářet kompetence k jednání. V České republice až do 90. let figuroval místo označení environmentální výchova pojem ekologická výchova. Ekologická výchova byla chápána v širším kontextu ve smyslu environmentální výchovy.

Schéma environmentální výchovy

Vymezení environmentální výchovy

Vymezení environmentální výchovy procházelo dalšími úpravami, v rámci kterých byla environmentální výchova rozčleněna do tří základních oblastí:

# Výchova o životním prostředí, která zahrnuje základní znalosti o životním prostředí, porozumění životnímu prostředí a jeho komplexním vztahům # Výchova v životním prostředí, která užívá přírodu jako zdroj poznání, který umožňuje žákům získávat přímé zkušenosti z přírody a uvědomovat si její estetické hodnoty # Výchova pro životní prostředí, zdůrazňující etickou dimenzi, zahrnující hodnoty, postoje a pozitivní činnosti

Tématy environmentální výchovy jsou například tyto oblasti:

* Energie (šetření, alternativní energie) * Hospodaření s odpady (třídění odpadu) * Jaderná energetika * Obnovitelné a neobnovitelné zdroje * Ochrana přírody, chráněné oblasti a druhy * Ozonová díra * Udržitelný rozvoj * Globální oteplování * Znečištění životního prostředí, vody a ovzduší

Důvody environmentální výchovy

# Legislativní povinnost. Environmentální výchova je zakotvena v Rámcových vzdělávacích programech. +more # Je zapotřebí. V posledních 100-200 letech se významně změnily podmínky, především narostl počet obyvatel planety. # Realizace environmentální výchovy je dobrá pro děti.

Ekocentra

Významnou roli při realizaci environmentální výchovy v České republice mají ekocentra. Ekocentra jsou organizace, které se zaměřují na ekologické a environmentální vzdělávání a výchovu, na ochranu životního prostředí a sdělování informací o udržitelném rozvoji a jeho aplikaci v praxi (udržitelný způsob života). +more V České republice se první ekocentra a střediska environmentální výchovy začala objevovat krátce po revoluci (tj. v roce 1990). Jsou provozována převážně neziskovými organizacemi, které spolu komunikují a vytváří tak prospěšnou síť inspirace a spolupráce. V současnosti v České republice působí více než sto ekocenter. Velká část z nich je sdružena v [url=http://www. pavucina-sev. cz/]Pavučině[/url]  - síti středisek ekologické výchovy.

Reference

Odkazy

Související články

Kategorie:Čeští ekopedagogové * Environmentalistika * Ochrana přírody * Životní prostředí

Externí odkazy

[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160306024850/http://vur. cz/]Oficiální informační a metodické stránky Ministerstva životního prostředí a Ministerstva školství pro environmentální vzdělávání a vzdělávání pro udržitelný rozvoj[/url] * [url=http://www. enviwiki. cz/wiki/Kategorie:Vzd%C4%9Bl%C3%A1v%C3%A1n%C3%AD]Články k environmentální výchově na Enviwiki[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090207032644/http://www. rvp. cz/sekce/189]Portál Environmentální výchova[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20150928025307/http://www. msmt. cz/vzdelavani/zakladni-vzdelavani/environmentalni-vychova]Pokyny MŠMT: Environmentální výchova[/url].

* [url=http://www. enviroeducation. +morecom]The Environmental Education Directory[/url] * [url=http://www. unep. org]United Nations Environmental Education Programme (UNEP)[/url] * [url=http://www. ccee. ca]The Canadian Centre for Environmental Education[/url] * [url=http://www. naaee. org/]North American Association for Environmental Education[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20180611125355/http://www. iere. org/]Institute for Environmental Research and Education[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090226013849/http://portal. unesco. org/education/en/ev. php-URL_ID%3D33037%26URL_DO%3DDO_TOPIC%26URL_SECTION%3D201. html]The Belgrade Charter[/url] * [url=http://www. gdrc. org/uem/ee/tbilisi. html]The Tbilisi Declaration[/url].

Kategorie:Životní prostředí Kategorie:Obory a disciplíny pedagogiky