Esme Howard, 1. baron Howard

Technology

12 hours ago

Author

Esme William Howard, 1. baron Howard (Esme William Howard, 1st Baron Howard of Penrith) (15. září 1863, Greystoke Castle, Anglie - 1. srpna 1939) byl britský diplomat ze šlechtického rodu Howardů. Od mládí působil v diplomacii a v první polovině 20. století patřil k výrazným osobnostem britské zahraniční politiky. Důležitou úlohu měl po první světové válce jako britský velvyslanec ve Španělsku (1919-1924) a v USA (1924-1930). V roce 1930 byl povýšen na barona a povolán do Sněmovny lordů. Uplatnil se také jako spisovatel a byl autorem vlastní biografie.

Diplomatická kariéra

Pocházel z vedlejší linie vévodů z Norfolku, byl synem poslance Henryho Howarda (1802-1875). Jeho nejstarší bratr Henry Charles Howard (1850-1914) byl krátce členem Dolní sněmovny a dědicem rodového sídla Greystoke Castle, poslancem byl také další bratr Sir Edward Stafford Howard (1851-1916). +more Esme studoval v Harrow, v letech 1885-1886 byl tajemníkem svého švagra hraběte z Carnarvonu, který byl tehdy místokrálem v Irsku. V letech 1886-1894 působil na nižších diplomatických postech v Římě a Berlíně, v letech 1894-1895 byl tajemníkem ministra zahraničí hraběte Kimberleye. V roce 1895 opustil státní službu a odjel do jižní Afriky, kde se mimo jiné věnoval hledání zlata. Zúčastnil se búrské války, poté se vrátil do diplomatických služeb.

V letech 1903-1906 byl generálním konzulem na Krétě, jeho další kariéře prospělo dávné přátelství s ministrem zahraničí Edwardem Greyem. Byl velvyslaneckým radou ve +moreC. '>Washingtonu (1906-1908) a ve Vídni (1908), poté generálním konzulem v Budapešti (1908-1911). V letech 1911-1913 byl vyslancem v Bernu, v letech 1913-1919 ve Stockholmu, kde měl náročnou úlohu v době první světové války. V roce 1919 byl delegátem na mírové konferenci ve Versailles, v letech 1919-1924 byl velvyslancem v Madridu, od roku 1919 zároveň člen Tajné rady. Diplomatickou kariéru zakončil jako velvyslanec ve Washingtonu (1924-1930). V roce 1926 byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 1930 s titulem barona vstoupil do Sněmovny lordů. Za zásluhy získal Královský řád Viktoriin (1904), Řád lázně (1928) a Řád sv. Michala a sv. Jiří (1923).

Jeho manželkou byla od roku 1898 italská aristokratka Isabella Giustiniani-Bandini (1867-1963), dcera knížete Sigismonda Giustinianiho. Měli spolu pět synů, dědicem peerského titulu byl druhorozený syn Francis Howard (1905-1999), který byl absolventem Oxfordské univerzity a jako důstojník se zúčastnil druhé světové války. +more Nejmladší syn Henry Howard (1913-1977) dosáhl v armádě hodnosti podplukovníka a v letech 1954-1956 byl guvernérem na Britských Panenských ostrovech.