Eumenidy (opera)
Author
Albert FloresEumenidy je opera od českého skladatele Bohuslava Martinů, která měla premiéru v roce 1957 v Bruselu. Libretista Serge Flon námět opery převzal z antické řecké mytologie. Dílo vypráví příběh Oresta, který je pronásledován Erínyemi za vraždu své matky Klytaimnéstry. Oresta pronásledují výčitky svědomí a Erínye ho nutí podstoupit soud, aby se vyhnul jejich neúprosné pomstě. Na soud Oresta doprovází bohyně Athéna, která se snaží najít spravedlivé řešení. Opera přináší psychologické drama plné napětí a osvětluje vnitřní konflikty postav. Eumenidy je významným dílem české opery a jedním z nejznámějších děl Bohuslava Martinů.
Eumenidy (v albánském originále ) je opera o třech dějstvích albánského skladatele a muzikologa Vasila S. Toleho (* 1963). Libreto si upravil skladatel mírným zkrácením Aischylovy tragédie Usmířené Lítice (Eumenidy, Eumenides), posledního dílu trilogie Oresteia, v albánském překladu spisovatele Ismaila Kadareho.
Opera zvítězila ve skladatelské části Opera of the Earth: Mezinárodní soutěže Dimitrise Mitropoulose, konané s s podporou řeckého ministerstva kultury a souboru Orchestra of Colours (Orchestra ton chromaton) v rámci Kulturní olympiády 2001-2004 (při příležitosti Letních olympijských her 2004. Plánované provedení dvou představení v Olympii v červnu 2004 se nakonec neuskutečnilo, premiéra se konala +more_září'>30. září 2005 v antickém divadle Heroda Attika na athénské Akropoli. Dirigentem był Alparslan Ertüngealp, vítěz dirigentské části soutěže, a sólisty byli laureáti pěvecké části soutěže. Výpravu a kostýmy navrhl Giannis Kokkos, ale opera byla nakonec představena jen koncertně.
Skladatel o své hudbě k Eumenidám prohlásil: „Hudba je moderní, ale vůbec ne taková, aby odradila obecenstvo. Plně respektuje Aischylovo dílo a střídají se v něm hudební úseky, tanec a řeč. +more“.
Osoby a první obsazení
osoba | hlasový obor | premiéra (30. 9. +more 2005) |
---|---|---|
Pýthia | alt | Anna Tonějeva |
Apollón | basbaryton | Hirojuki Narita |
Orestés | tenor | Wej Long-tao |
Athéna | soprán | Kateřina Hebelková |
Hermés | němá role | - |
Stín Klytaimnéstry | ženský hlas | Youla Amiradhaki, Monica Guillén Chavez |
Koryfeus (první Eumenida) | mezzosoprán | Mičiko Hajaši, Anna Pangalou |
12 Eumenid (6 sopránů, 6 altů), 6 kněží Delfského chrámu (tenory, basbarytony) | 12 Eumenid (6 sopránů, 6 altů), 6 kněží Delfského chrámu (tenory, basbarytony) | 12 Eumenid (6 sopránů, 6 altů), 6 kněží Delfského chrámu (tenory, basbarytony) |
Dirigent: Alparslan Ertüngealp | Dirigent: Alparslan Ertüngealp | Dirigent: Alparslan Ertüngealp |
Děj opery
1. dějství
Chrám Apollónův v Delfách. Je ráno, Pýthia přichází k ranní modlitbě a vzývá různá božstva. +more U Apollónova oltáře nachází k velkému překvapení neočekávanou scénu: jakýsi muž, zchvácený a pobledlý, se modlí k Apollónovi, zatímco kolem něj na sedátkách spí houf hrozivě a krutě vyhlížejících starých žen. Věštkyně odbíhá zvěstovat to, co viděla, veleknězi Loxiovi.
Apollón se ujímá onoho muže, totiž Oresta. Je jeho ochráncem a to on poslal na ženy - Erínye spánek. +more Erínye jsou temné bohyně pomsty a pronásledují Oresta po celém světě za to, že zabil svou matku Klytaimnéstru. Apollón nemůže Oresta zbavit sám jejich pronásledování, ale dává mu radu, aby v doprovodu Herma pospíšil do Athén. Tam ať v chrámu Pallas Athény obejme její sochu a požádá bohyni o spravedlivý soud. A ten dopadne jistě v jeho prospěch, neboť Orestés svůj čin provedl na pokyn Apollóna a ten jednal sám na příkaz Diův.
Po Orestově odchodu se objeví stín Klytaimnéstry a rozhořčeně budí Erínye. Jak je možné, že nechaly matkovraha odejít. +more Erínye se navzájem budí a oboří se na Apollóna, který brání jejich oprávněnému poslání, i na všechny ostatní bohy, kteří rozmary své moci stavějí nad odvěké právo.
Apoĺlón vyhání Erínye ze svého chrámu, jejž svou přítomností znesvěcují. Ty jej označí za Orestova spoluviníka, obhájce a podněcovatele matkovraždy, a on jim zase vyčítá, že nectí manželský svazek, když nepronásledovaly Klytaimnéstru za vraždu manžela (Erínye totiž pronásledují jen zločiny proti pokrevním příbuzným). +more Erínye spěchají za Orestem a Apollón slibuje, že jej bude nadále chránit - jinak by jeho samotného stihl Diův hněv.
2. dějství
Orestés dorazil do athénského chrámu zasvěcenému Pallas Athéně a objímá její sochu. Volá bohyni a žádá ji o spravedlivý soud. +more Svou vinu prý již dávno smyl, když na Foibově oltáři obětoval podsvinče. Vzápětí se přihrnou Erínye, hledají a nalézají Oresta. Obklopují jej a zpěvem a tancem mu slibují věčné pronásledování za jeho zločin na tomto světě i v podsvětí.
Pallas Athéna, přivolána Orestovými prosbami, přijíždí a ptá se přítomných, k jakému soudu ji volají. Erínye vysvětlují, proč stíhají Oresta, ale jsou ochotny vložit svůj spor do rukou moudrostí proslulé bohyně. +more Orestés vypravuje Athéně, že skutečně zabil svou matku jako pomstu za to, že úkladně zavraždila jeho otce Agamemnóna. Hájí se tím, že svůj čin již odčinil obětí a že jej vykonal pod Apollónovou pohrůžkou nesnesitelných muk, pokud by se matku zdráhal usmrtit.
Athéna soudí, že jejich pře je složitá, a obává se, že Erínye budou soužit její město, pokud by ve sporu měly podlehnout. Proto se rozhoduje svolat soud složený z nejpočestnějších athénských měšťanů.
Erínye reptají, že se má matkovrahovi dostat privilegia stanout před soudem, místo aby bylo jeho potrestání ponecháno mstě, jak tomu bylo odedávna. Hrozí se propadu mravů a celé společnosti, pokud se nebude řídit svým starodávným neměnným právem.
Athéna se vrací s jedenácti Athéňany, sama je dvanáctou soudkyní. K Orestovi se jako jeho spoluviník a obhájce zároveň přidává Apollón.
Erínye výslechem Oresta dokazují jeho vinu. A protože zabil svého pokrevního příbuzného, musí být potrestán. +more Orestés však toto odmítá a předává slovo Apollónovi. Ten nejprve barvitě líčí Agamemnónovu vraždu a poté vysvětluje, že matka ve skutečnosti není se synem pokrevně spřízněna, neboť životodárnou látkou je mužské sémě, které matka jen přechovává. Pallas Athéna - jež se sama narodila pouze z otce - musí nejlépe vědět, že za zabití matky nenáleží krevní msta.
Po všech argumentech nastává čas rozhodnutí. Pallas Athéna poučuje porotce, jak soudit, a současně zřizuje stálý soud, Areopág, který bude nadále podle jejich základních pokynů soudit athénské občany. +more Soudcové vhazují své hlasy o Orestově vině a nevině do urny, Erínye a Apollón se mezitím opět pouštějí do hádky. Poslední hází svůj hlas Athéna: její hlas jde vždy ve prospěch mužů proti ženám, proto hlasuje pro Orestovu nevinu.
Hlasy se počítají a jejich počet je rovný. V případě rovnosti zní konečný rozsudek ve prospěch obžalovaného, tedy nevinen. +more Orestes se radostně vrací do své domoviny, do Argu, a slibuje Athénám věčné spojenectví svého města s nimi.
3. dějství
Erínye se cítí poníženy a zuří. Athéna je chce uklidnit; rozsudek jim nijak neubral na cti, a proto se nemusí mstít tím, že rozesejí hněv, svár a zoufalství mezi Athéňany. +more Ani je ze svého města nevykazuje, naopak jim nabízí novou čestnou úlohu: ať se stanou jeho ochrannými božstvy, hlídají úrodu na polích i domácí mír. Za to získají chrám přímo pod Areopágem a věčnou úctu a dary obyvatelů města i ochranu Pallas Athény. Erínye nabídku přijímají a stávají se dobrotivými bohyněmi - Eumenidami. Athéna je v slavnostním průvodu odvádí do jejich nového působiště.
Nahrávky
2005 (CD), premiérové obsazení.