Cesko.wiki Eva Filemonová
Author
Albert FloresEva Filemonová je česká herečka, známá především ze svého působení v Národním divadle. Narodila se 25. dubna 1922 v Praze a zemřela 17. února 1994 ve svých 71 letech. Po ukončení studia na pražské Státní konzervatoři v roce 1943 začala svoji kariéru v Divadle Na zábradlí. V roce 1948 se připojila k Národnímu divadlu, kde setrvala až do svého odchodu na odpočinek v roce 1982. Během své kariéry si zahrála mnoho významných rolí v českých i světových dramatických i operních inscenacích. Hrála například v dílech Williama Shakespeara (Othello, Romeo a Julie), Antona Pavloviče Čechova (Racek, Tři sestry) či představeních režiséra Jaroslava Průchy (Eva s růží, Bláznova kronika). Spolupracovala také s režisérem Otomarem Krejčou (Král Ubu, Liliova píseň). Její významnou rolí byla postava Ester ve filmu Markéta Lazarová z roku 1967, který byl zároveň jejím filmovým debutem. Za svou práci získala několik ocenění, včetně titulu zasloužilá umělkyně a Národního umělce. Eva Filemonová je považována za jednu z nejvýznamnějších českých hereček 20. století. Její herecký projev byl charakteristický silou výrazu a citovou hloubkou. Její nezapomenutelné vystoupení a herecké výkony ji zajistily pevné místo v dějinách českého divadla.
Biografie
Rodný dům Evy Filemonové +morejpg|náhled'>Socha na zahradě domu čp. 11 Narodila se v Ostřešanech jako třetí dcera Jaroslava a Marie Chvojkových. Výtvarné nadání patrně zdědila po otci, zatímco zemitost a pohyb po matce. Otec vlastnil cihelnu, matka krátce po jejím narození onemocněla a musela být umístěna do soukromého sanatoria. Odtržení od matky se promítalo do její tvorby v pozdějším věku.
Z kádrových důvodů (kvůli otci) jí byl počátkem roku 1949 vysloven zákaz studia, a proto se musela vzdělávat soukromě a pracovat v nekvalifikovaných povoláních. Živila se zpočátku jako uklízečka, poté jako ošetřovatelka. +more V Ostřešanech žila do roku 1952, kdy byla nucena odejít. Po odchodu z rodné vsi bydlela v Brně. Po smrti svého prvního muže zůstala doma se synem (*1954) a začala malovat. Vrátila se však zpět do práce jako vychovatelka učňů. I tuto práci musela z politických důvodů opustit. Nakonec se stala ošetřovatelkou nemocných na nejtěžších pracovištích (psychiatrie, onkologie).
V roce 1976 se podruhé provdala a v letech 1976-1981 žila ve Strážnici s druhým manželem, který musel z politických důvodů odejít počátkem 70. let (1972. +more) z Československého rozhlasu v Brně. V roce 1982 se manželé usadili již natrvalo v Ostřešanech.
Po návratu do rodných Ostřešan rekonstruovala dům a zdobila ho vlastními sgrafity, freskami, sochami z pískovce i dřeva, obrazy a dalšími uměleckými díly. Do roku 1976 byla spíše „nedělní malířkou“. +more Od tohoto roku se však malování a umělecké tvorbě věnovala naplno. V letech 1982-1988 se účastnila soutěží (výhradně neprofesionálních výtvarníků), které sice vyhrávala, ale nesměla postoupit dále. Pořádala i výstavy, zpočátku pouze amatérské, protože oficiálně tvořit a vystavovat od roku 1982 nemohla.
Eva Filemonová byla dvakrát vdaná. Poprvé za Ivana Filemona (stavař, odborník na předpjatý beton), který tragicky zahynul v roce 1966. +more Podruhé se vdala za hudebního skladatele Emanuela Kuksu (* 22. 4. 1923 Brno, † 18. 9. 2003 Červený Kostelec).
Její díla jsou převážně surrealistická. Hlavním motivem bývají koně, které si v dětství zamilovala.
Od roku 1992 je členkou Unie výtvarných umělců v Praze.
Výstavy
1945 - Obecná škola Ostřešany * 1968 - Klub mladých - Dům umění Brno * 1969 - Klub mladých - Dům umění Brno * 1978 - Strážnice * 1981 - Vlastivědné muzeum Kamenice nad Lipou * 1982 - Lázně Bohdaneč * 1982 - OKS Pardubice - Klub Polabiny IV * 1993 - Dolní Kounice, klášter Rosa Coeli * 1993 - Happening v zahradě domu v Ostřešanech * 1994 - Východočeské divadlo Pardubice * 2001 - Galerie Jana, Svatý Kopeček * 2002 - Orlické muzeum Choceň * 1. 9. +more 2002 - 30. 10. 2002 - Městské muzeum Lanškroun * 2003 - Nasavrky, zámek * 2004 - Státní zámek Slatiňany, Slatiňany * 2005 - Galerie Ludvíka Kuby, Poděbrady * 2005 - Kyjov, Galerie Doma * 2009 - Brno, galerie 8A.
Odkazy
Reference
Literatura
KALINA, Milan. Smutky a naděje Evy Filemonové. +more Poděbradské noviny: měsíčník pro kulturu, sport a politiku. 2005, roč. 14, č. 7 (1. 7. 2005), s. 6, fot. Dostupné také z: http://filemon. cz/filemon/wp/wp-content/uploads/2016/07/2005_podebrady_noviny. jpg * KULKA, Jiří. Eva Filemonová - surrealismus prožitý život prosněný. Fotografie Boris Filemon, Aleš Ležatka. Brno: Orphis, 1995. 163 s. , [28] barev. obr. ISBN 80-901925-0-5. * Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950-1998. II. , D-G. 1. vyd. Ostrava: Výtvarné centrum Chagall, 1998. 408 s. Prameny, dokumenty. ISBN 80-86171-02-7.
Externí odkazy
[url=http://filemon. cz/eva-filemonova/]Ukázky díla Evy Filemonové[/url] * [url=https://www. +moreceskyhudebnislovnik. cz/slovnik/index. php. option=com_mdictionary&task=record. record_detail&id=3229]Emanuel Kuksa[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=YtajnFBajAA]Boris Filemon, vernisáž 14. 11. 2011, Sál Břetislava Bakaly. Kamera, střih Jindřich Kepert. [/url] (viz 8:50 až 9:07 pí Eva Filemonová) * *.
Kategorie:České malířky Kategorie:České sochařky Kategorie:Narození v roce 1933 Kategorie:Narození 13. +more prosince Kategorie:Úmrtí v roce 2014 Kategorie:Úmrtí 17. září Kategorie:Úmrtí v Pardubicích Kategorie:Narození v Ostřešanech Kategorie:Ženy.