Evropská energetická burza

Evropská energetická burza ( zkratka EEX) je německá akciová společnost provozující středoevropskou burzu elektrické energie a souvisejících komodit se sídlem v Lipsku v Německu. Rozvíjí, provozuje a propojuje bezpečné, likvidní a transparentní trhy s energií a souvisejícími produkty, včetně smluv o energetických derivátech (elektřina, plyn, emisní povolenky) až 6 let dopředu, zemědělských produktů a nákladní dopravy.

Historie

Evropská energetická burza (EEX) vznikla v roce 2002 sloučením LPX (Leipzig Power Exchange) a EEX (European Energy Exchange) se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem. EPEX SPOT byla založena v roce 2008, v současnosti je vlastněna z 50 % společností Powernext SAS, což je 100 % dceřiná společnost EEX, druhým vlastníkem je EEX AG. +more EEX obchoduje futures kontrakty na elektřinu a plyn s různou délkou (den, týden, měsíc, kvartál, rok). Spotové obchodování (tj. s dodáním zítra) zajišťuje dceřiná společnost EPEX SPOT. V roce 2014 získala EEX většinový podíl v Cleartrade Exchange. V roce 2015 EEX převzal Powernext - provozovatel trhu s plynem pod značkou PEGAS. Energetická burza Praha (PXE), založená v roce 2007, se v roce 2016 stala součástí EEX. V současné době je EEX součástí skupiny společností (EEX Group), která vstupuje do mezinárodních partnerství a má významný podíl na evropském obchodování s energiemi.

Stanovení ceny energie

Původně byly na energetických burzách obchodovány jen přebytky výrobní kapacity (asi 0,5 %), protože byla většina elektřiny obchodována přes dlouhodobé kontrakty mimo energetickou burzu. V roce 2022 burzy obchodují kolem 40 % vyrobené elektrické energie. +more V Česku je však v roce 2022 stále většina elektrické energie prodávána mimo burzu dvoustrannými dohodami (avšak za ceny založené na cenách stanovených na burze). Výsledná cena elektřiny na burze není v EU (ani v ČR) regulovaná a je tzv. silovou složkou ceny elektřiny pro spotřebitele. Kromě silové složky platí spotřebitel elektřiny ještě regulovanou cenu, kterou pro ČR stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) a do které patří přenos a distribuce elektřiny a činnost operátora trhu (OTE).

Obchodování na burze

Na burze se obchoduje na příští den (day-ahead) po hodinách nebo na aktuální den (intra-day). Dlouhodobé kontrakty na odběr elektřiny se prodávají na futures trhu, kde je cena obvykle vyšší (je v ní započítáno riziko), ale chrání odběratele před prudkými výkyvy ceny (odběratel si tak fixuje cenu na delší období). +more Dlouhodobě jsou obvykle zajišťovány odběry elektřiny, o kterých odběratel ví, že je bude potřebovat v každém případě. Výrobce může elektřinu prodat i napřímo mimo burzu za cenu určenou vzájemnou dohodou s odběratelem. Evropská unie v posledních letech upřednostňovala stanovování ceny energií podle krátkodobého (spotového) trhu, podle kterých se v Česku řídí i cena pro maloodběratele.

Futures kontrakty na elektřinu

Základním obchodovaným futures kontraktem na EEX je baseload, který odpovídá konstantní dodávce elektřiny každý den po stanovené časové období, a peakload, který pokrývá periodu od 8:00 do 20:00 v pracovní dny. EEX umožňuje uzavřít kontrakty od jednoho dne, víkendu a týdne přes měsíce a kvartály až po jednotlivé roky na několik let dopředu. +more Cena ročního forwardu obvykle odpovídá 24×365 hodinovým cenám, tedy běžné předpokládané spotřebě, bez ohledu na odchylky.

Obchodování elektřiny s dodávkou na den dopředu zajištuje pro místní region německá burza EPEX SPOT. Existují i další burzy např. +more OTE CZ, která zajišťuje obchodování ve státech střední Evropy a NORDPOOL, kde se obchoduje elektřina pro skandinávské země.

Stanovení ceny elektřiny na denním trhu

Elektřina je komodita, a proto si nelze vybrat, z jakého konkrétního zdroje bude elektřina kupujícímu dodána. V elektrické síti je tedy k dispozici elektřina ze všech zapojených elektráren a zákazníci ji odebírají ze všech zdrojů najednou. +more Zákazník si proto nemůže stanovit, že bude odebírat elektřinu z konkrétního (nebo lacinějšího) zdroje, ale platí cenu stanovenou na burze. Zároveň musí být v rovnováze výroba i spotřeba elektrické energie, takže elektrárny, které svoji kapacitu neprodají, se musí vypnout.

Cena elektřiny se na liberalizovaném trhu soutěží pomocí aukce pro každou hodinu dne v celé EU. Výsledná cena vzniká rovnováhou mezi nabídkou a poptávkou. +more Pro každou hodinu dne nabízí elektrárny cenu, která odpovídá jejich variabilním nákladům. Variabilní náklady tvoří zejména náklady na palivo a emisní povolenku, pokud při výrobě vznikají emise. Poptávka je tvořena průmyslem a dodavateli energií pro koncové zákazníky. Burza vždy seřadí nabídky za sebou od nejlevnější po nejdražší. Výsledek se nazývá nákladová křivka výroby elektřiny.

Ceny v jednotlivých hodinách se mohou významně lišit. V hodinách nízké poptávky nebo vysoké výroby z obnovitelných zdrojů mohou být ceny blízké nule nebo i záporné. +more V hodinách vysoké poptávky a nízké výroby se cena odvíjí od nákladů elektráren na fosilní zdroje v závislosti na aktuálních cenách uhlí, plynu a emisí.  Kromě cen paliv tedy ovlivňuje cenu elektřiny i podíl čistých zdrojů elektřiny na výrobě.

Cena elektřiny vždy odráží náklady nejdražší elektrárny, která musí být zapnuta pro pokrytí aktuální poptávky (tzv. závěrná elektrárna). +more Všechny elektrárny, které nabídly stejnou nebo nižší cenu, tak inkasují tzv. marginální cenu stanovenou závěrnou elektrárnou nehledě na to, jaké mají výrobní náklady a za jakou cenu nabídku na burze původně učinily. Z důvodu nedostatku jiných výrobních kapacit dodávají v roce 2022 paroplynové elektrárny v Evropě 40 % elektrické energie, a protože vyrábí za nejvyšší cenu, právě ony se velmi často stávají závěrnou elektrárnou a stanovují tak velmi vysokou cenu elektřiny (pro všechny, tedy i laciněji vyrábějící zdroje). Stanovení ceny elektřiny se řídí podle vzorce (market design): cena 2 MWh plynu + 0,4 × aktuální cena emisní povolenky.

Algoritmus Euphemia zodpovídá za výpočet cen a alokaci přeshraničních kapacit mezi státy. Cílem algoritmu je určit ceny v jednotlivých cenových zónách, tak, aby se dosáhlo nejnižších celospolečenských nákladů v rámci EU, při respektování fyzických omezení na přenos elektřiny mezi státy. +more Úsporu nákladů, která vzniká přeshraničním obchodem s elektřinou, odhaduje ACER, Agentura pro koordinaci evropských regulátorů, na 34 mld. EUR ročně (přibližně 820 mld. Kč).

Rovnováha výroby a spotřeby

Výroba i spotřeba elektrické energie musí být v rovnováze, protože elektřinu nelze snadno a levně ve velkých množstvích skladovat. Protože nikdy není možné přesně odhadnout spotřebu, je trh s elektřinou na burze využíván k regulaci. +more Výrobci elektřiny nabízejí elektřinu za různé ceny a podle situace na trhu jsou jejich nabídky využity (nakoupeny) nebo nikoliv (nevyužité elektrárny nesmí do sítě elektřinu dodávat). V noci je spotřeba nejmenší, ráno stoupá, přes den spotřeba vrcholí a večer opět klesá. V létě je spotřeba menší, než v zimě.

Zajištění rovnováhy výroby i odběru elektřiny v rozvodné síti řídí v ČR Dispečink ČEPS. Pokud by byla rovnováha narušena, mohlo by dojít k poškození elektráren, přenosové soustavy nebo spotřebičů. +more Dispečink pro zajištění rovnováhy rozhoduje o zapojování a odpojování zdrojů od sítě (tj. vypínání a zapínání elektráren). Některé zdroje je možné snadno regulovat (měnit výkon, zapínat vypínat), což je nejsnadnější u vodních elektráren (řádově minuty). Rychlý náběh mají také plynové elektrárny (desítky minut). Naopak úhelné nebo jaderné elektrárny je velmi obtížné nebo nemožné rychle regulovat (mají náběh v řádech hodin až desítek hodin).

Růst cen v roce 2022

Vliv burzy na cenu v Česku

Většina elektrické energie vyrobené v Česku je prodávána českým zákazníkům bilaterálně (tj. mimo energetickou burzu), ale v cenových relacích podle lipské burzy. +more Konkrétně ČEZ prodává přes lipskou burzu jen asi 5 % své celkové produkce. Do zahraničí vyváží ČEZ asi 5 % své roční produkce (1,6 TWh v roce 2021, zejména na Slovensko) a naopak dovážena je elektřina převážně z Německa (0,3 TWh v roce 2021).

Přestože do zahraničí ČEZ vyváží jen menší část své produkce, tak cena silové elektřiny pro Českou republiku vzniká na Evropské energetické burze v Lipsku, protože k obchodování na ní se ČEZ v roce 2003 přihlásil. Podle ČEZu není možné se zastavit vývoz elektřiny do zahraniční, protože Česko přistoupilo „ke všem dohodám při vstupu do Evropské unie a náš trh musí být součástí trhu EU“. +more Podle ČEZu by odchod z lipské burzy cenu elektřiny v Česku neovlivnil.

Cena elektrické energie na burze v Praze nebo Budapešti byla v roce 2022 vyšší, než na lipské burze. Polsko, kde se cena elektřiny nestanoví na energetické burze v Lipsku, mělo v roce 2022 na svém spotovém trhu elektřinu až třikrát levnější.

Vliv Německa na cenu v Česku

Díky vysoké propojenosti přenosové soustavy ČR se zbytkem střední Evropy je cena elektřiny na pražské burze PXE a německé burze EEX silně provázána. Poptávka a nabídka elektřiny v Německu tak významně ovlivňuje ceny ve ČR, protože jde o největší trh v rámci střední Evropy. +more Propojení České republiky s Německem je z hlediska cen elektřiny nápomocné, v době, kdy vyváží přebytky výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů vyrábějících s malými náklady (cena elektřiny z obnovitelných zdrojů je dotována).

Německo má kvůli přechodu na obnovitelné zdroje v rámci Energiewende v roce 2022 nedostatek elektřiny, protože odstavilo většinu jaderných elektráren a obnovitelné zdroje nejsou v dodávkách spolehlivé (dodávají buď příliš nebo naopak málo energie podle toho, zda fouká vítr a svítí slunce). Častý nedostatek energie v Německu se tak projevuje na lipské energetické burze tak, že zvyšuje výslednou spotovou cenu (cena na příští den), protože poptávka je dlouhodobě vyšší než nabídka. +more Výsledkem je, že i když české elektrárny vyrábí nadbytek elektrické energie, koncová cena v ČR neklesá a naopak je i pro české spotřebitele tažena nahoru situací na německém trhu (výrobce nemá důvod prodávat v ČR za nižší ceny, než na které dosáhne na burze).

Zásadní vliv na růst ceny energií má v roce 2022 válka na Ukrajině, která nedostatek zdrojů v Německu zvýraznila. Během války nastala v létě 2022 na burze situace, kdy výslednou spotovou cenu na burze stanovovalo jen malé množství prodaných komodit za velmi vysoké ceny. +more Výsledkem bylo, že přestože české elektrárny byly schopny se ziskem vyrábět elektřinu v ceně asi 3 Kč/kWh (polovinu ceny tvořily emisní povolenky), tak byla spotová cena na burze násobně vyšší.

Podle příspěvku Ivany Kerlesové z Trikolóry, který se šíří na sociálních sítích, vysokou cenu elektřiny v ČR způsobuje to, že ČR prodává elektřinu do Německa za 0,25 Kč a zpětně nakupuje za 16 Kč, což však není pravda.

Na konci roku 2023 uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, že cena energie za Babišovy vlády vzrostla o 45 % a za vlády Fialy o 11 %.

Reference

Externí odkazy

https://pxe.cz/ - Energetická burza Praha, od r. 2016 součást EEX Group

Kategorie:Burzy Kategorie:Energetické firmy Kategorie:Energie v Evropě Kategorie:Ekonomika Německa Kategorie:Německé energetické firmy Kategorie:Firmy kotované na Frankfurtské burze