Evropská energetická burza

Evropská energetická burza ( zkratka EEX) je německá akciová společnost provozující středoevropskou burzu elektrické energie a souvisejících komodit se sídlem v Lipsku v Německu. Rozvíjí, provozuje a propojuje bezpečné, likvidní a transparentní trhy s energií a souvisejícími produkty, včetně smluv o energetických derivátech (elektřina, plyn, emisní povolenky) až 6 let dopředu, zemědělských produktů a nákladní dopravy. Na burze je obchodováno asi

Historie

Evropská energetická burza AG byla založena roku 2002. V Německu je roku 2010 přijata politika Energiewende. +more Roku 2011 získala majoritu akcí Německá burza AG. Roku 2011 se Peter Reitz stává CEO, který pracoval na Německé burze AG od roku 1991. Roku 2016 se Energetická burza Praha (PXE), která byla založena roku 2007, stala součástí EEX. Původně se na energetických burzách obchodovaly jen přebytky výrobní kapacity (0,5 %), nyní burzy obchodují kolem 40 % vyrobené elektrické energie, protože dříve byla většina elektřiny nakupována přes dlouhodobé kontrakty mimo energetickou burzu.

Stanovení ceny energie

Elektřina je komodita, a proto si nelze vybrat, z jakého konkrétního zdroje bude elektřina kupujícímu dodána. V elektrické síti je tedy k dispozici elektřina ze všech zapojených elektráren a zákazníci ji odebírají ze všech zdrojů najednou. +more Z důvodu nedostatku jiných výrobních kapacit dodávají v roce 2022 paroplynové elektrárny v Evropě 40 % elektrické energie a právě ony proto stanovují její cenu a stanovení ceny se řídí podle vzorce (market design): cena 2 MWh plynu + 0,4 × aktuální cena emisní povolenky. Výsledná cena elektřiny na burze není v EU (ani v ČR) regulovaná a je tzv. silovou složkou ceny elektřiny pro spotřebitele. Kromě silové složky platí spotřebitel elektřiny ještě regulovanou cenu, kterou pro ČR stanovuje Energetický regulační úřad (ERÚ) a do které patří přenos a distribuce elektřiny a činnost operátora trhu (OTE).

Obchodování na burze

Na burze se obchoduje na příští den (day-ahead) po hodinách nebo na aktuální den (intra-day). Dlouhodobé kontrakty na odběr elektřiny se prodávají na futures trhu, kde je cena obvykle vyšší (je v ní započítáno riziko), ale chrání odběratele před prudkými výkyvy ceny (odběratel si tak fixuje cenu na delší období). +more Dlouhodobě jsou obvykle zajišťovány odběry elektřiny, o kterých odběratel ví, že je bude potřebovat v každém případě. Výrobce může elektřinu prodat i napřímo mimo burzu za cenu určenou vzájemnou dohodou s odběratelem. Evropská unie v posledních letech upřednostňovala stanovování ceny energií podle krátkodobého (spotového) trhu, podle kterých se v Česku řídí i cena pro maloodběratele.

Stanovení ceny na burze

Cena se při obchodování na burze krátkodobě stanovuje tržním principem nabídky versus poptávky (spotová cena), avšak se zvýhodněním obnovitelných zdrojů (OZE) pravidlem „merit order“. Při uspokojování poptávky je nejprve prodávána elektřina z OZE zdrojů (zelené, resp. +more obnovitelné zdroje), poté z jaderných elektráren (neutrální zdroje) a nakonec z neobnovitelných zdrojů (uhelné, dieselové). Tento systém zaručuje prodej elektřiny z obnovitelných zdrojů za nejvyšší možné ceny. Určujícím prvkem pro stanovení výsledné ceny na burze je tzv. závěrná elektrárna, což je nejdražší zdroj elektrické energie, který je při zachování zmíněného pořadí ještě potřeba pro uspokojení aktuální poptávky. Všechny potřebné zdroje pak inkasují právě cenu, za kterou nabídla závěrná elektrárna na burze svoji kapacitu, přestože vyrábějí laciněji.

Pokud je na trhu přebytek obnovitelných zdrojů, může u neutrálních nebo neobnovitelných zdrojů docházet k situaci, že pro ně již neexistuje poptávka a jsou tak nuceny prodávat buď pod cenou nebo dokonce za záporné ceny (tj. výrobce platí za to, že někdo elektřinu odebere), přičemž tato situace nastává tím častěji, čím více OZE zdrojů se podílí na obchodování v celkovém energetickém mixu.

Rovnováha výroby a spotřeby

Výroba i spotřeba elektrické energie musí být v rovnováze, protože elektřinu nelze snadno a levně ve velkých množstvích skladovat. Protože nikdy není možné přesně odhadnout spotřebu, je trh s elektřinou na burze využíván k regulaci. +more Výrobci elektřiny nabízejí elektřinu za různé ceny a podle situace na trhu jsou jejich nabídky využity (nakoupeny) nebo nikoliv (nevyužité elektrárny nesmí do sítě elektřinu dodávat). V noci je spotřeba nejmenší, ráno stoupá, přes den spotřeba vrcholí a večer opět klesá. V létě je spotřeba menší, než v zimě.

Zajištění rovnováhy výroby i odběru elektřiny v rozvodné síti řídí v ČR Dispečink ČEPS. Pokud by byla rovnováha narušena, mohlo by dojít k poškození elektráren, přenosové soustavy nebo spotřebičů. +more Dispečink pro zajištění rovnováhy rozhoduje o zapojování a odpojování zdrojů od sítě (tj. vypínání a zapínání elektráren). Některé zdroje je možné snadno regulovat (měnit výkon, zapínat vypínat), což je nejsnadnější u vodních elektráren (řádově minuty). Rychlý náběh mají také plynové elektrárny (desítky minut). Naopak úhelné nebo jaderné elektrárny je velmi obtížné nebo nemožné rychle regulovat (mají náběh v řádech hodin až desítek hodin).

Pokud dispečink nezvládne rovnováhu zajistit, dochází nejprve k odpojování určitých odběratelů, což může být vyhlášením regulačních stupňů nebo například odpojením nákladní elektrické železniční dopravy, části domácností a podobně. Pokud ani to nepomůže, odpojují se přetížené elektrárny od sítě, čímž dochází k rozsáhlému blackoutu.

Vliv Německa na cenu v Česku

Německo má kvůli přechodu na obnovitelné zdroje v rámci Energiewende nedostatek elektřiny, protože odstavilo většinu jaderných elektráren a obnovitelné zdroje nejsou v dodávkách spolehlivé (dodávají buď příliš nebo naopak málo energie podle toho, zda fouká vítr a svítí slunce). Častý nedostatek energie v Německu se tak projevuje na tamější Evropské energetické burze tak, že zvyšuje výslednou spotovou cenu (cena na příští den), protože poptávka je dlouhodobě vyšší než nabídka. +more Výsledkem je, že i když české elektrárny vyrábí nadbytek elektrické energie, koncová cena v ČR neklesá a naopak je i pro české spotřebitele tažena nahoru situací na německém trhu (výrobce nemá důvod prodávat v ČR za nižší ceny, než na které dosáhne na burze).

Zásadní vliv na růst ceny energií má v roce 2022 válka na Ukrajině, která nedostatek zdrojů v Německu zvýraznila. Během války nastala v létě 2022 na burze situace, kdy výslednou spotovou cenu na burze stanovuje jen malé množství prodaných komodit za velmi vysoké ceny. +more Výsledkem je, že přestože jsou české elektrárny schopny se ziskem vyrábět elektřinu v ceně asi 3 Kč/kWh (polovinu ceny tvoří emisní povolenky), tak je spotová cena na burze násobně vyšší.

Cena elektrické energie na burze v Praze nebo Budapešti je vyšší, než na lipské burze. Většina elektrické energie vyrobená v Česku je prodávána českým zákazníkům bilaterálně (tj. +more mimo energetickou burzu), ale v cenových relacích podle lipské burzy. Podle ČEZu by odchod z lipské burzy cenu elektřiny v Česku neovlivnil. ČEZ do zahraničí vyváží jen asi 5 % své roční produkce (1,6 TWh v roce 2021, zejména na Slovensko) a naopak dovážena je elektřina převážně z Německa (0,3 TWh v roce 2021). Přestože do zahraničí ČEZ vyváží jen menší část své produkce, tak cena silové elektřiny pro Českou republiku vzniká na Evropské energetické burze v Lipsku, protože k obchodování na ní se ČEZ v roce 2003 přihlásil. Podle ČEZu není možné se vyvázat z obchodování na burze v Lipsku, protože Česko přistoupilo „ke všem dohodám při vstupu do Evropské unie a náš trh musí být součástí trhu EU“.

Polsko, kde se cena elektřiny nestanoví na energetické burze v Lipsku, má na spotovém trhu elektřinu až třikrát levnější.

Reference

Externí odkazy

https://pxe.cz/ - Energetická burza Praha, od r. 2016 součást EEX Group

Kategorie:Burzy Kategorie:Energetické firmy Kategorie:Energie v Evropě Kategorie:Ekonomika Německa Kategorie:Německé energetické firmy