Fairey F.127

Fairey F.127 (známý také pod přiděleným sériovým číslem N9) byl prototyp britského dvouplošného plovákového letounu. Stroj vznikl v jediném exempláři v době první světové války. Podílel se na prvních zkouškách katapultových startů z paluby lodi Royal Navy a později byl odkoupen Norskem.

Vznik a vývoj

Společnost Fairey Aviation v roce 1917 přišla s dvěma odlišnými projekty, kterými reagovala na specifikace Admirality N. 2(a) na dvoumístný palubní plovákový letoun pro Royal Naval Air Service, jeden poháněný motorem Rolls-Royce Falcon a druhý stroj poháněný motorem Sunbeam Maori. +more Stroj F. 127 je také znám pod přiděleným sériovým číslem N9. Poprvé vzlétl 5. července 1917,. Druhý, F. 128 sériového čísla N10 s motorem firmy Sunbeam (z něhož se posléze vyvinul prototyp stroje Fairey III), vzlétl 14. září 1917.

F. 127 byl jednopříhradový dvouplošník s nestejným rozpětím křídel. +more Ta byla řešena jako sklopná, aby se usnadnilo skladování na palubách lodí. Po celém rozpětí dolního křídla byly instalovány vztlakové klapky. Pohonnou jednotku tvořil motor Rolls-Royce Falcon I o výkonu . Chladiče vody byly umístěny v přední části trupu, po stranách motoru.

Výkony stroje při zkouškách nedosáhly předepsaných výkonů, zejména v dostupu a stoupavosti (čas výstupu do výšky neměl překročit 30 minut, ovšem praktický dostup stroje nepřesáhl 2 621 metrů). Stroj tudíž nebyl objednán, ale pokračovalo se v dalším vývoji. +more Ten nakonec vedl až k sériové výrobě strojů Fairey Type IIIA, Type IIIB a Fairey Type IIIC.

Zkoušky

Prototyp byl použit při zkouškách katapultových vzletů, při testech vůbec prvních katapultů vyrobených na zakázku Royal Navy. Po úpravách konstrukce byl stroj od června 1918 zkoušen v MEAD (Port Victoria Marine Experimental Aircraft Depot), kde na zkušební katapultové lodi HMS Slinger byly uskutečněny první vzlety za pomoci katapultu z lodi Royal Navy.

V roce 1919 byl F. 127 zpětně odkoupen výrobcem. +more K 1. květnu 1919 dostal civilní registraci K-103 (později byla změněna na G-EAAJ). Byl opatřen výkonnějším motorem Sunbeam Maori II a upravenými křídly o shodném rozpětí. V květnu 1920 byl letoun prodán Norskému královskému námořnictvu. V roce 1927 byl námořnictvem prodán, zakoupil jej Bjørne Neilson z Eidsvoldu (nedaleko Osla). Nosil registraci N-20. Byl odepsán a sešrotován v únoru 1929, poté, co byl 12. června 1928 poškozen při havárii.

Specifikace

Údaje podle Fairey Aircraft since 1915

Technické údaje

Osádka: 2 (pilot a pozorovatel) * Rozpětí: 15,24 m * Délka: 9,82 m * Výška: 3,96 m * Nosná plocha: 42,36 m² * Hmotnost prázdného stroje: 1 224,2 kg * Vzletová hmotnost: 1 729 kg * Pohonná jednotka: 1 × vidlicový dvanáctiválec Rolls-Royce Falcon I * Výkon pohonné jednotky: (vzletový)

Výkony

Maximální rychlost: 145 km/h * Dostup: 2 621 m * Čas výstupu do výšky 1524 m: 9 min 20 sec * Vytrvalost: 5 hodin 15 minut

Výzbroj

1 × kulomet Lewis ráže 7,7 mm na oběžném kruhu Scarff * 2 × puma o hmotnosti 50,8 kg

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Plováková letadla Kategorie:Britská průzkumná letadla Kategorie:Britská experimentální letadla F.127 Kategorie:Letecké prototypy Kategorie:Dvouplošníky