Cesko.wiki Finské námořnictvo
Author
Albert FloresFinské námořnictvo (finsky: Merivoimat, švédsky: Marinen) je námořní složkou ozbrojených sil Finska. Vzniklo po získání nezávislosti země v roce 1918. Námořnictvo je zaměřeno zejména na pobřežní obranu (včetně demilitarizovaných Aland) před cizím výsadkem, ochranu rybářství a námořního obchodu, průzkum a záchranné mise. Patří k menším námořnictvům. Zaměstnává trvale okolo 2300 osob. Námořnictvo provozuje 8 raketových člunů, 2 hlídkové čluny, 6 minonosek a 13 minolovek.
Historie
Během švédské éry se v blízkosti Finska odehrála řada bitev mezi švédským a ruským loďstvem. Švédské lodě přitom využívaly také finských přístavů a sloužili na nich i finští námořníci. +more Poté se Finsko v období 1809-1917 stalo součástí Ruska. S baltským loďstvem ruského carského námořnictva od krymské války spolupracovala samostatná finská jednotka Suomen Meriekipaasi. Tu tvořily menší lodě a později též dvě parní fregaty Rjurik a Kalevala. Jednotka byla rozpuštěna v 80. letech 19. století.
Samostatné finské námořnictvo vzniklo roku 1918 po finské občanské válce a vyhlášení nezávislosti země. Nejprve přitom využívalo menších carských lodí (dělové čluny, minolovky atd. +more), zanechaných ve finských přístavech. V meziválečné době pak došlo ke stavbě řady nových jednotek, především dvou pobřežních obrněných lodí třídy Väinämöinen a pěti ponorek (třída třída Vetehinen, Saukko a Vesikko). Na prahu nové války v roce 1939 tak finské námořnictvo mělo dvě obrněné lodě, pět ponorek, 4 dělové čluny, 7 motorových torpédových člunů, minonosku, 6 minolovek a cvičnou loď Suomen Joutsen.
Mezi listopadem 1939 a březnem 1940 bylo finsko zataženo do zimní války s SSSR. Námořní válka však byla omezena zamrzlým mořem a jediným významným úspěchem bylo sovětské vylodění v pečengském přístavu. +more Mír však trval jen do roku 1941, kdy vypukla pokračovací válka, trvající do roku 1944. V ní finské námořnictvo spolupracovalo s německou Kriegsmarine. Během jedné z operací přitom ztratilo obrněnec Ilmarinen, což byla největší ztráta námořnictva během celé války. Poté, co SSSR ve válce zvítězilo, bylo námořnictvo nasazeno v krátké laponské válce mezi Finskem a Německem.
Pařížská mírová smlouva znamenala pro poražené Finsko omezení velikost námořnictva na 4500 mužů a omezení jeho tonáže na 10 000 tun. Bylo navíc zakázáno vlastnit ponorky a torpédové čluny, což však bylo možné později obejít díky vzniku raketových člunů. +more Během studené války bylo Finsko neutrálním státem (je jím dodnes), stále ohrožovaným SSSR. Jeho malé námořnictvo nakupovalo vojenskou techniku od západního i východního bloku a soustředilo se zejména na pobřežní obranu a minové operace. Mezi jeho největší jednotky patřily malé korvety a raketové čluny.
Modernizace
V rámci programu Laivue 2020 jsou vyvíjeny čtyři víceúčelové korvety třídy Pohjanmaa, které v letech 2021-2024 nahradí minonosku Pohjanmaa, dvě minonosky třídy Hämeenmaa a čtyři raketové čluny třídy Rauma.
Složení
Raketové čluny
Raketový člun třídy Hamina Raketový člun třídy Rauma
* Třída Hamina ** Hamina (80) ** Tornio (81) ** Hanko (82) ** Pori (83)
* Třída Rauma ** Rauma (70) ** Raahe (71) ** Porvoo (72) ** Naantali (73)
Hlídkové čluny
Třída Kiisla ** Kiisla (50) ** Kurki (51)
Minonosky
Třída Hämeenmaa ** Hämeenmaa (02) ** Uusimaa (05)
* Třída Pansio ** Pansio (876) ** Pyhäranta (875) ** Porkkala (777)
Minolovky
Minolovka Katanpää (40) Minolovka Kuha 6 (26)
* Třída Katanpää ** Katanpää (40) ** Purunpää (41) ** Vahterpää (42)
* Třída Kuha ** Kuha 1 (21) ** Kuha 2 (22) ** Kuha 3 (23) ** Kuha 4 (24) ** Kuha 5 (25) ** Kuha 6 (26)
* Třída Kiiski ** Kiiski 1 (521) ** Kiiski 2 (522) ** Kiiski 3 (523) ** Kiiski 4 (524) ** Kiiski 5 (525) ** Kiiski 6 (526) ** Kiiski 7 (527)
Odkazy
Reference
Externí odkazy
[url=https://web. archive. +moreorg/web/20160308084747/http://www. puolustusvoimat. fi/en/Navy/Front_Page/. urile=wcm%3Apath%3A%2Fen%20puolustusvoimat. fi%2FPuolustusvoimat. fi%20en%2FNavy%2FFront%20Page%2F]Oficiální web[/url] * [url=http://www. globalsecurity. org/military/world/europe/fi-merivoimat. htm]Globalsecurity. org[/url].