Fjodor Alexejevič Golovin

Technology

12 hours ago

Author

Fjodor Alexejevič Golovin ( 1650 - , Gluchov) byl ruský státník, jeden z nejbližších pomocníků Petra I., hlava zahraničněpolitického rezortu (президент Посольских дел), generál-admirál (1699) a první ruský generál polní maršál (1700). První nositel nejvyššího ruského řádu, řádu svatého Ondřeje (1699).

Život

Pocházel z bojarského rodu Chovrinů-Golovinů, syn bojara Alexeje Petroviče Golovina. V polovině 80. +more let si ho všiml první ministr Vasilij Vasiljevič Golicyn a v prosinci 1685 ho v hodnosti okolničího poslal s téměř dvěma tisíci vojáky na Amur, přičemž ho pověřil obranou a obnovou válkou poškozeného pohraničního území a vedením mírových rozhovorů s mandžuskou říší Čching, která si nárokovala Poamuří. Usilovným pochodem dorazil na podzim 1687 do Zabajkalska, v něm organizoval obranu i vedl rozhovory s Čchingy i Mongoly. nakonec roku 1689 uzavřel s Čchingy Něrčinskou mírovou smlouvu o hranicích a obchodu, podle níž se Rusové vzdali Albazinu a okolí.

Po návratu byl jmenován bojarem a sibiřským namestnikem. Po nástupu cara +more_Veliký'>Petra I. se stal jedním z jeho nejbližších pomocníků, prý si jako první z bojarů oholil vousy. Podílel se na přípravě druhého azovského pochodu Petra I. , během něhož vedl předvoj galér, s nímž doplul až do Azova.

Měl významnou roli při budování ruského loďstva. Ve Velikém poselstvu (1697) do Evropy zaujímal druhé místo po François Le Fortovi. +more Po návratu z Evropy stanul v čele nově založeného Vojenského námořního prikazu, podřízena mu byla i Navigační škola. Roku 1699, po smrti admirála Le Forta byl jmenován generál-admirálem a stal se prvním nositelem řádu svatého Ondřeje, byl pověřem řízením zahraniční politiky, přičemž podle zahraničního vzoru byl označován za kancléře, a zaujal první místo mezi ministry Petra I. Zahraniční politiku řídil do své smrti, vedl korespondenci se zahraničím a zorganizoval síť stálých diplomatických představitelů Ruska v zahraničí. Roku 1704 podepsal carovým jménem rusko-polskou smlouvu, osobně sestavil rusko-dánskou smlouvu, řídil vytyčení hranice s Tureckem.

Dne 19. srpna 1700 obdržel hodnost generála polního maršála. +more Jako první z ruských šlechticů obdržel od císaře Leopolda I. 5. (16. ) listopadu 1701 titul říšského hraběte.

Děti: * Ivan (1682-1708), manžel dcery hraběte Borise Petroviče Šeremeťjeva, * Alexandr (1694-1731), kapitán-poručík námořnictva, manžel dcery vicekancléře Pjotra Šafirova * Nikolaj (1695-1745) - admirál, senátor * Praskovja (1687-1720), manželka knížete Sergeje Borisoviče Golicyna

Odkazy

Reference

Literatura

Возгрин В. Е. +more Россия и европейские страны в годы Северной войны. История дипломатических отношений в 1697-1710 гг. - Л. : Наука, Ленингр. отд-ние, 1986. - 295 с. * Мамышев В. Н. Генерал-фельдмаршал и генерал-адмирал граф Феодор Алексеевич Головин. - СПб. : тип. В. Березовского, 1904. - 46 с. * Павленко Н. И. Петр Великий. - М. : Мысль, 1990. - 591 с. : ил. - (Библ. сер. ). См. Указ. имен. * Переписка фельдмаршалов Федора Алексеевича Головина и Бориса Петровича Шереметева в 1705 и 1706 годах. - М. : тип. В. Готье, 1851. - 68 с. * Федор Алексеевич Головин (1650-1706 гг. ); [Галерея рос. флотоводцев] // Мор. сборник. - 1990. -№ 8. - С. 32 + цв. портр.