Flyš

Technology

12 hours ago

Author

Pohled na flyš v oblasti Karpat

Flyš je odborný termín z geologie, kterým se obecně popisuje různě mocný soubor sedimentárních vrstev, které jsou nejčastěji tvořeny z pískovců a jílů. Termín flyš pochází ze švýcarské němčiny, kde flysch označuje horninu náchylnou k sesuvům, podle slovesa fließen (téct).

Flyš je společný název pro sedimentární komplexy, tvořené pískovcem a jílovcem, případně v menší míře i vápencem. Flyš je sediment, který vznikl v obdobích tektonického neklidu v orogénních oblastech z přemístěných usazenin, jejichž hlavním transportním mechanismem byly gravitační toky a turbiditní proudy, tzv. +more turbidity. Je to synorogenní sediment. Flyši podobné horniny se často označují za flyšoidní. Samotný termín flyš, který je negenetický, se dnes mnoho sedimentologů snaží nahrazovat termíny jako turbidit atd. , které vyjadřují přesný způsob jeho vzniku. Původně termín flyš označoval jen pískovce, slíny, vápence a jílovce chudé na fosílie, které se usadily v předpolí Severních Alp v křídě a terciéru.

Tři hlubší významy

flyš jako stratigrafická jednotka resp. regionálně geologická jednotka typická pro alpinský typ orogenních pásem - příkladem jsou Alpy, Karpaty, atd. +more * v tektonickém pojetí je jako flyš často označována ukládající vrstva sedimentů, která vzniká v uzavírající se geosynklinále, za nestálých tektonických a silných seismických podmínek. * v sedimentologii jako komplex vrstev mořského původu, který dosahuje minimální mocnosti 500 metrů. Tvořen je pravidelně se opakujícími vrstvami, u kterých se rytmicky střídají klastické sedimenty, a to hlavně v podobě psamitů až pelitů (typ označení rozměru zrna v geologii). Často je tvořen vápnitými i nevápnitými složkami.

Svým složením se flyš často blíží sedimentům z oblastí hlubokomořských delt v abyssálních (hlubokomořských) oblastech, kde se na jejich vzniku podílely turbiditní proudy. O hrubosti a složení flyše rozhoduje pozice v pánvi, jelikož lehké látky jsou schopny transportu na delší vzdálenosti.

Vlastnosti hornin tvořících flyš mají výrazný dopad na reliéf a vodní režim ve flyšových pohořích. Pískovce a jílovce poměrně rychle podléhají vodní erozi, což má za následek rychlé zařezávání se vodních toků a z toho vyplývající rozčleněný reliéf. +more Flyšové horniny mají navíc nízkou propustnost vody, což má za následek časté záplavy či sesuvy během přívalových dešťů. Úrodnost půd vznikajících na flyšovém podkladě je též poměrně nízká.

Rozlišení z hlediska hrubosti

proximální - je flyš hrubšího charakteru, který vzniká na okrajích pánví v blízkosti zdrojů naplavenin (extrémním případem je tzv. divoký flyš, který je tvořen z balvanů a kusů velkých rozměrů, které jsou nevytříděné transportem) * distální - je jemnější flyš, který vzniká v centrálních oblastech pánví a jeho zrno je velmi jemné