František Josef I. z Lichtenštejna

František Josef I. Jan Adam kníže z Lichtenštejna ( Franz Josef I. Johann Adam Fürst von und zu Liechtenstein, 19. listopad 1726, Milán - 18. srpen 1781, Mety) byl lichtenštejnský kníže od roku 1772 až do své smrti. V mládí se uplatnil jako voják císařské armády a diplomat ve službách Habsburků. Jako vládnoucí kníže rezignoval na další aktivity ve veřejném životě a zaměřil se na správu rozsáhlého rodového majetku na Moravě, v Čechách a Dolním Rakousku.

Život

Pocházel z knížecího rodu Lichtenštejnů, narodil se jako nejstarší syn prince Emanuela z Lichtenštejna (1700-1771), matka Marie Antonie (1706-1777) patřila k rodině Ditrichštejnů. I když náležel k vedlejší linii Lichtenštejnů, díky předčasným úmrtím vzdálenějších příbuzných byl od roku 1748 předurčen jako dědic lichtenštejnského knížectví. +more Svou kariéru v armádě a diplomacii budoval pod patronátem strýce, polního maršála knížete Josefa Václava (1696-1772). Svého strýce doprovázel za války o rakouské dědictví do severní Itálie, kde bojoval ve vítězné bitvě u Piacenzy (1745). V roce 1760 byl členem diplomatického poselstva do Parmy, které mělo přivézt do Vídně princeznu Isabelu jako nevěstu Josefa II. V roce 1761 doprovázel do Mergentheimu prince Karla Alexandra Lotrinského k převzetí titulu velmistra Řádu německých rytířů. Nejvýznamnější diplomatickou misi vykonal v roce 1763, kdy stál v čele poselstva žádajícího o ruku infantky Marie Ludoviky pro arcivévodu Leopolda (jejich sňatek v zastoupení se konal již v únoru 1764 v Madridu, až o rok později se osobně setkali v Innsbrucku). František Josef byl v roce 1767 jmenován císařským tajným radou a v roce 1771 obdržel Řád zlatého rouna.

Hlavou rodu

V roce 1772 se stal hlavou rodu Lichtenštejnů po smrti strýce Josefa Václava a do smrti byl panujícím lichtenštejnským knížetem. Po strýci zároveň zdědil stěžejní majetek na Moravě a v Čechách (Valtice, Lednice, Břeclav, Branná, Plumlov, Moravská Třebová, Bučovice, Ruda nad Moravou, Zábřeh, Úsov, Lanškroun). +more Již o rok dříve zdědil po otci panství Moravský Krumlov, kterého se ale v roce 1772 vzdal ve prospěch mladšího bratra Karla. V roce 1772 se navíc stal univerzálním dědicem své vzdálené tety Marie Terezie Savojské (1694-1772) a převzal značný majetek ve středních Čechách (panství Kostelec nad Černými lesy, Uhříněves se zámkem v Kolodějích, Kounice a Rataje nad Sázavou). S ohledem na vysoké výdaje na reprezentaci v armádě a diplomacii za vlády jeho strýce odmítl další působení u dvora a soustředil se na správu zděděného majetku. S podporou schopných hospodářských úředníků inicioval na svých panstvích ekonomické reformy, zároveň se ale nevyhýbal dalším úpravám rodových sídel. Nechal například znovu přestavět zámek v Lednici (projekt Isidore Canevale). Plánoval také přestavbu hradu ve Šternberku jako letního sídla pro svou manželku (rozenou Šternberkovou), k té ale nedošlo.

Kníže František Josef I. zemřel náhle na cestě do Paříže 18. +more srpna 1781 ve francouzských Metách. Jeho ostatky byly uloženy v rodové hrobce Lichtenštejnů v moravském Vranově.

Rodina

V roce 1750 se ve Valticích oženil s hraběnkou Marií Leopoldinou ze Šternberka (1733-1809), dámou Řádu hvězdového kříže, dcerou diplomata a dvořana František Filip ze Šternberka. Z jejich manželství se narodilo osm dětí. +more Nejstarší dva synové zemřeli v dětství, další dva synové postupně zdědili knížecí titul.

* 1. Josef František (6. +more července 1752 - 17. února 1754) * 2. Marie Leopoldina Adelgunda (30. ledna 1754 - 16. října 1823), nositelka Řádu hvězdového kříže, ⚭ 1771 Karel Emanuel Hesensko-Rotenburský (5. června 1746 - 23. března 1812), lankrabě hesensko-rotenburský * 3. Marie Antonie (14. března 1756 - 1. prosince 1821), dáma Řádu hvězdového kříže, jeptiška v Essenu * 4. František de Paula Josef (19. května 1758 - 15. srpna 1760) * 5. Alois I. Josef (1759-1805), dědic knížecího titulu 1781, ∞ 1783 Karolína hraběnka z Manderscheid-Blankenheimu (1768-1831) * 6. Jan I. Josef (1760-1836), dědic knížecího titulu 1805, c. k. polní maršál, rytíř Řádu zlatého rouna, ∞ 1792 Marie Josefína lantkraběnka z Fürstenbergu-Weitry (1776-1848), dáma Řádu hvězdového kříže * 7. Filip Josef (2. července 1762 - 18. května 1802), c. k. komoří, podplukovník * 8. Marie Josefa Hermengilda (1768-1845), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1783 Mikuláš II. kníže Esterházy z Galánty (1765-1833), c. k. polní zbrojmistr, tajný rada, komoří, rytíř Řádu zlatého rouna.

František Josef měl dvanáct sourozenců, z nichž Jan Josef (1734-1781) dosáhl v armádě hodnosti generálmajora, další bratr Filip Josef (1731-1757) padl za sedmileté války v bitvě u Štěrbohol. Další bratr Karel Boromejský (1730-1789) založil vedlejší linii, sekundogenituru na Moravském Krumlově.

Odkazy

Reference

Literatura

KONEČNÝ, Michal, CERMAN, Ivo: Tváře osvícenství, Národní památkový ústav, Kroměříž, 2021 (kapitola Kníže František Josef I. z Liechtensteinu (1726-1781). +more Zapomenutý panovník, s. 126-129 ISBN 978-80-907400-8-2.

Externí odkazy

[url=http://w.genealogy.euweb.cz/liecht/liecht4.html]Rodokmen Lichtenštejnů[/url] *

Kategorie:Lichtenštejnové Kategorie:Lichtenštejnští panovníci Kategorie:Moravští šlechtici Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Diplomaté Rakouska Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Osobnosti válek o rakouské dědictví Kategorie:Osobnosti sedmileté války Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Mecenáši Kategorie:Rytíři rakouského Řádu zlatého rouna Kategorie:Katoličtí panovníci Kategorie:Narození 19. +more listopadu Kategorie:Narození 1726 Kategorie:Úmrtí 18. srpna Kategorie:Úmrtí 1781 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Miláně Kategorie:Úmrtí v Metách.