František Karel Matyáš ze Šternberka

Technology

12 hours ago

Author

František Karel Matyáš ze Šternberka byl významný český šlechtic 17. století. Narodil se roku 1598 a pocházel ze šlechtického rodu Šternberků. Studoval na německých univerzitách v Lipsku a Wittenbergu. Po návratu do Čech se zapojil do správy svého rodového panství, kde se stal významným politikem a mecenášem umění. Byl členem stavovské opozice proti Habsburkům a zastával úřady v dalších politických institucích. František Karel Matyáš ze Šternberka byl také známý svým zájmem o vědu a filosofii. Byl členem několika vědeckých společností a podporoval vědecký výzkum a vzdělávání. Byl také autorem několika filosofických a astronomických spisů. František Karel Matyáš ze Šternberka zemřel v roce 1656 ve věku 57 let. Jeho památka je dnes uctívána jako přínosná a významná postava české historie.

František Karel Matyáš ze Šternberka (26. září 1612 - 9. srpna 1648, Praha) byl český šlechtic ze starobylého rodu Šternberků. Vlastnil rozsáhlé statky v jižních, středních a severních Čechách (Bechyně, Horažďovice, Libochovice, Budyně nad Ohří, Zelená Hora). Zastával funkce ve správě Českého království, v roce 1648 byl nejvyšším zemským sudím. Byl zastřelen v době švédského vpádu do Prahy, v souvislosti s tím byl jeho nezletilým synům v roce 1661 udělen titul říšských hrabat.

Byl nejmladším synem nejvyššího purkrabího Adama II. ze Šternberka. +more Jako dědický podíl po otci převzal panství Bechyně, Horažďovice a polovinu Zelené Hory. Po starším bezdětném bratrovi Vojtěchu Ignácovi později získal Libochovice a Budyni. V roce 1638 výměnou za panství Plánice s Jaroslavem z Martinic získal druhou polovinu panství Zelená Hora, které tak bylo po delší době sjednoceno v rukách jednoho majitele. Svůj majetek rozšířil ještě v roce 1646 přikoupením hradu Krakovec. Pobýval převážně na horažďovickém zámku, na němž inicioval raně barokní úpravy.

Od mládí zastával hodnosti u císařského dvora, stal se císařským komořím a královským radou, v letech 1640-1648 byl dvorským maršálkem, byl též přísedícím zemského soudu a krátce před smrtí se stal nejvyšším zemským sudím Českého království.

Manželství a potomstvo

Jeho manželkou byla Ludmila Benigna Kavková z Říčan (1614-1672), na svou dobu velmi vzdělaná šlechtična. Po předčasné smrti manžela svěřila vzdělání synů jezuitům, jako dědický podíl převzala panství Petrovice s hradem Krakovcem, které prodala v roce 1651 Kocům z Dobrše za 38 000 zlatých. +more Nezletilí synové obdrželi v roce 1661 titul říšských hrabat.

Potomci

Jan Adam (1638-1653) * Václav Vojtěch (1641-1708), nejvyšší hofmistr Českého království 1701-1708, rytíř Řádu zlatého rouna * Ignác Karel (1644-1700), prezident apelačního soudu 1696-1700 * Jan Norbert (1646-1678), císařský komorník, majitel Bechyně, dědic Jičína

Literatura

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; díl III. Severní Čechy; Praha, 1983 * KILIÁN, Jan a kolektiv: Horažďovice v raném novověku; České Budějovice, 2019; 287 s. +more ISBN 978-80-88030-44-7.