Václav Vojtěch ze Šternberka

Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka (9. února 1643, Bechyně - 25. ledna 1708, Praha), německy Wenzel Adalbert Graf von Sternberg byl český šlechtic z rodu Šternberků. Na přelomu 17. a 18. století zastával několik nejvyšších úřadů ve správě Českého království, proslul též jako barokní mecenáš, s jeho jménem je spojena hlavně stavba zámku v Troji.

Původ a mládí

Narodil se na zámku v Bechyni jako druhorozený syn Františka Karla ze Šternberka (1612-1648), nejvyššího zemského sudího Českého království. Měl čtyři bratry, dva starší František Ignác a Jan Adam zemřeli v dětském věku, mladší bratři se jmenovali Jan Norbert a Ignác Karel. +more Po předčasné smrti Františka Karla převzala výchovu synů jejich matka Ludmila Kateřina, rozená Kavková z Říčan († 1672).

V roce 1661 byl se svými mladšími bratry povýšen do hraběcího stavu. Vzhledem k tomu, že všichni tři bratři Šternberkové byli tehdy ještě nezletilí, jednalo se o ocenění zásluh předků, především jejich otce Františka Karla, který byl zastřelen v Praze při vpádu Švédů. +more V letech 1662-1664 absolvoval kavalírskou cestu po Evropě, téměř rok studoval na katolické univerzitě v Lovani, poté procestoval Holandsko, Španělské Nizozemí a Francii, další rok pobýval na různých místech v Itálii a přes Německo se pak vrátil do Čech.

Majetek a stavební aktivity

Po návratu z kavalírské cesty převzal v roce 1665 do osobní správy svůj dědický podíl představovaný dvěma velkými celky v jihozápadních Čechách (Zelená Hora) a na Litoměřicku (Budyně nad Ohří, Libochovice). Libochovice s Budyní v roce 1676 prodal Ditrichštejnům a v témže roce od bratra Ignáce Karla koupil panství Horažďovice poblíž Zelené Hory, obě panství pak ještě nákupy drobných statků dále rozšiřoval.

Zelená Hora a Horažďovice

Základ současné podoby zámku na Zelené Hoře vznikl v letech 1669-1671, další stavební práce zde probíhaly až do konce 17. století. +more Zámecký kostel Nanebevzetí Panny Marie byl přestavěn v roce 1686 a z četných budov hospodářského zázemí jeho éru ohraničuje vznik sýpky (1669) a stájí (1706). Kromě zámku se věnoval i rozvoji města Nepomuku v podzámčí, kde spolufinancoval stavbu radnice, špitálu a kostela sv. Jana Nepomuckého (sv. Jana Křtitele). Pro město Nepomuk získal od císaře Leopolda I. také několik privilegií, v roce 1696 zde zřídil městskou radu a v roce 1707 pro nepomucké měšťany zrušil robotu.

Realizace barokní koncepce propojení panského sídla a poddanského města probíhala v menší míře i v Horažďovicích, které koupil v roce 1676 od svého mladšího bratra Ignáce Karla. V 80 letech 17. +more století byl přestavěn horažďovický zámek, alianční erb Václava Vojtěcha a jeho manželky zdobí dodnes vstupní bránu do zámeckého areálu z náměstí. Kromě oprav horažďovických kostelů nechal postavit kapli sv. Anny jižně od města.

Zámek Troja a Šternberský palác

vlevo Jeho nejvýznamnější stavební památkou je zámek v Troji. +more Pozemky severně od tehdejší Prahy s dvorem Zadní Ovenec zdědil v roce 1672 po matce a krátce nato přistoupil k budování reprezentačního rodového sídla ve stylu italských předměstských vil. Trojský zámek vznikal v letech 1683-1695, později byl doplněn o zahradu a terasu se sochařskou výzdobou. Autory projektu byli Giovanni Domenico Orsi a Jan Baptista Mathey, alegorické fresky v hlavním sále přesahujícím dvě patra zámku jsou dílem vlámského malíře Abrahama Godyna. Nástěnnou malbu s alegorickými výjevy nechal pořídit několik let předtím i v hlavním sále na zámku v Horažďovicích.

V celoevropském měřítku je významnou stavební památkou i Šternberský palác v Praze na Hradčanech. Původní stavbu Lobkovického paláce koupil Václav Vojtěch ze Šternberka v roce 1690, později přikoupil i sousední Sasko-lauenburský palác a v letech 1698-1707 zde nechal vystavět rodovou rezidenci ve stylu vrcholného baroka. +more Autorství architektonického projektu je nejasné, zvažována jsou jména jako Giovanni Battista Alliprandi nebo stavitel trojského zámku J. B. Mathey.

Kariéra a rodina

Šternberků S čerstvým hraběcím titulem a jako příslušník starobylé šlechty s dostatečným majetkovým zázemím byl od mládí předurčen ke kariéře ve státních službách. +more Vedle čestných hodností c. k. komořího a tajného rady byl od mládí členem místodržitelského sboru Českého království. V letech 1690-1696 byl prezidentem apelačního soudu a v této funkci proslul jako předseda tribunálu, před nímž Chodové hájili svá práva proti vrchnosti. Následně byl nejvyšším sudím (1696-1704) a nakonec nejvyšším hofmistrem Českého království (1704-1708). V roce 1699 obdržel Řád zlatého rouna.

Jeho manželkou byla Klára Bernardina z Maltzanu († 1719) ze severoněmecké šlechty. Na její počest byla poblíž trojského zámku postavena kaple sv. +more Kláry. Měli spolu čtyři děti, syn Václav Vojtěch a další dva synové se stejným jménem Vojtěch Jan zemřeli v dětství, dospělého věku se dožila jen dcera Marie Barbora (1672-1694), první manželka pozdějšího neapolského místokrále, hraběte Aloise Tomáše z Harrachu.

Václav Vojtěch přežil všechny své děti, mužské potomstvo neměli ani jeho mladší bratři, kteří zemřeli ještě před ním. I když po sobě zanechal značné dědictví v pozemcích a nemovitostech, zůstaly po něm i obrovské dluhy vzniklé nákladnou stavební činností. +more Ve své závěti žádal dědice, aby jeho dluhy uhradili z výnosů statků. Panství Zelená Hora s trojským zámkem a Šternberským palácem začlenil do fideikomisu zřízeného v roce 1678 a jeho dědicem se stal vzdálený bratranec František Leopold ze Šternberka (1680-1745). Panství Horažďovice zdědila vdova Klára Bernardina a po její smrti v roce 1719 vnučka Marie Filipína Harrachová, provdaná Thun-Hohensteinová (1693-1763).

Zajímavosti

Ve funkci prezidenta apelačního soudu vystupuje Václav Vojtěch ze Šternberka v Jiráskově románu Psohlavci. Ve filmových verzích románu jej v roce 1931 hrál Karel Jičínský, v roce 1955 Bedřich Vrbský.

Odkazy

Reference

Literatura

Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 4. díl - Západní Čechy, Praha, 1985 * Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 6. +more díl - Praha a okolí, Praha, 1987 * * KILIÁN, Jan a kolektiv: Horažďovice v raném novověku; České Budějovice, 2019; 287 s. ISBN 978-80-88030-44-7 * KUBEŠ, Jiří: Náročné dospívání urozených, Pelhřimov, 2013 * KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 2. díl, Praha, 1997 * KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, 4. díl, Praha, 2000 * Ottův slovník naučný, 24. díl, Praha, 1907 (reprint 2001) * PRCHAL, Vítězslav: Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550-1750; NLN; Praha, 2015; 557 s. ISBN 978-80-7422-279-5 * ŠIMŮNEK, Robert: Obraz šlechtického panství v Čechách 1500-1750; NLN, Praha, 2018; 702 s. ISBN 978-80-7422-654-0 * VOKÁČOVÁ, Petra: Příběhy o hrdé pokoře. Aristokracie českých zemí v době baroka; Academia, Praha, 2014; 963 s. ISBN 978-80-200-2364-3.

Externí odkazy

[url=http://genealogy. euweb. +morecz/sternbg/sternbg4. html]Rodokmen Sternbergů na stránkách genealogy. euweb. cz (Miroslav Marek)[/url] * [url=http://www. roskildehistorie. dk/stamtavler/adel/bohemia/Sternberg_ny. htm]Rodokmen s erby na stránkách www. roskildehistorie. dk[/url].

Václav Vojtěch Kategorie:Čeští šlechtici Kategorie:Rytíři Řádu zlatého rouna Kategorie:Čeští hofmistři Kategorie:Čeští sudí Kategorie:Čeští místodržící Kategorie:Prezidenti rady nad apelacemi Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Císařští komoří Kategorie:Politici habsburské monarchie Kategorie:Lidé z Budyně nad Ohří Kategorie:Narození 1643 Kategorie:Narození v Bechyni Kategorie:Úmrtí 25. +more ledna Kategorie:Úmrtí 1708 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži.