František Kropáč

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

František Kropáč (28. března 1898 Krásno nad Bečvou - 9. srpna 1966 Praha) byl moravský spisovatel a právník, protinacistický odbojář.

Život

Narodil se v rodině zemského poříčného Františka Kropáče a jeho manželky Julie.

V roce 1917 maturoval na gymnáziu ve Valašském Meziříčí, poté studoval na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Studia úspěšně ukončil roku 1922. +more Po promoci pracoval jako konceptní úředník zemského úřadu v Praze, v letech 1926-1932 na úřadech v Aši a na Kladně. V letech 1932-1940 byl zaměstnán v Praze, na zemském úřadu a na ministerstvu vnitra. V roce 1940 byl pro odbojovou činnost zatčen a strávil téměř pět let ve vězení.

V listopadu 1945 byl Kropáč spolu s dalšími spisovateli napaden komunistickými deníky Rudé právo a Nová svoboda za to, že 10. listopadu 1938 adresovali deníkům Venkov a Večer prohlášení, ve kterém žádali obsazení funkce presidenta republiky, která se uvolnila abdikací presidenta Edvarda Beneše a jeho odjezdem do zahraničí. +more (Beneš 5. října 1938 skutečně abdikoval a 22. října 1938 odletěl do Londýna, funkce presidenta republiky tedy volná byla. ) To nezabránilo jeho zaměstnání na ministerstvu vnitra, řízeném komunistickým ministrem Václavem Noskem, kde pracoval ve funkci ministerského rady.

V roce 1946 byl František Kropáč na ministerstvu vnitra ustanoven vedoucím referátu L, který měl do roku 1948 na starosti pátrací agendu po zavlečených obyvatelích zničených obcí (Lidice, Ležáky, Ploština, Javoříčko) a veškeré záležitosti Lidic a výstavby památníku v Ležákách. Též se stal místopředsedou Společnosti pro obnovu Lidic.

V roce 1948 byl penzionován.

Dílo

František Kropáč: Bláznivý měsíc (obálka, 1927) František Kropáč psal poezii i prózu. +more V próze je jeho hlavním tématem bída periférie velkoměst. Kritika výše hodnotí jeho poezii. Kropáčova poválečná tvorba se soustřeďovala na témata spojená s nacistickou okupací (básnické sbírky Vězeň drážďanský a Hlas v žaláři napsal v době německé okupace ve vězení).

Prvotinu Bláznivý měsíc označil Arne Novák slovy „pouhá tříšť, ne bez zřejmých stop nadání, ale posud zkroucená a zmrzačená horečným kvasem a nedočkavým kvasem při vzniku. “ Podstatně příznivěji hodnotil tentýž kritik Kropáčovu sbírku veršů Vděčnost. +more („Kropáčova Věčnost, i formálně velmi vyspělá a kultivovaná, značí skutečný lyrický čin v přítomné spiritualisaci našeho mladého básnictví. “.

Denní tisk a časopisy

Od dvacátých let 20. století přispíval do Lidových novin, obvykle poezií. +more Jeho příspěvky uveřejňovala řada časopisů a deníků, jako Lumír (zde pod šifrou Fr. K. ), Rozpravy Aventina a mnoho dalších. Ještě 10. května 1940 vydaly Národní listy Kropáčovy verše Naše řeč, oslavující češtinu.

Próza

Bláznivý měsíc (příběh podivuhodného domu, román; Praha, A. Král, 1927) * Propast (příběh sedmi nocí, román; Praha, Václav Petr, 1927) * Peklo milosti (román; Brno, Moravské kolo spisovatelů [MKS], 1928) * Posedlí (román; Praha, Družstevní práce, 1928) * Pozdrav do Branky (bibliografie k osmdesátinám Petra Bezruče, autoři Vojtěch Martínek, Miloš Jirko, František Kropáč, Jaroslav Nečas a grafik Jožka Baruch; Praha, Franta Koudelka a Jožka Baruch, 1937) * Zlé znamení (Brno, MKS, 1938) * Útěk do tmy: román (1938) * Persekuce českého studentstva za okupace (28. +more říjen 1939, německý útok na české vysokoškoláky, uzavření českých vysokých škol) (podle úředních pramenů napsali František Kropáč a Vlastimil Louda; Praha, Ministerstvo vnitra 1945, Orbis 1945 a 1946) * - a muži byli zastřeleni (památník lidickým mužům, úvod Pravá tvář lidické tragédie napsal František Kropáč, závěrečné slovo Helena Leflerová; Praha, Společnost pro obnovu Lidic, 1946) * Hlas v žaláři (dřevoryty Václav Mašek; Praha, Svatopluk Klír, 1946) * Zločin v Lidicích (román-skutečnost; Praha, Společnost pro obnovu Lidic, 1946); pod stejným názvem zpracoval František Kropáč v roce 1946 filmovou synopsi * Pohádka o nemocném Jeníčkovi (ilustrace Z. Kropáčková; Valašské Meziříčí: vlastním nákladem, 1947) * Ležáky: vražda mužů a žen: odvlečení dětí do ciziny: srovnání osady se zemí (podle úředních pramenů napsal Ladislav Šíma; předmluvu napsal Gríša Spurný; úvodní slovo František Kropáč; studii "Vznik a dějiny Ležáků" napsal Karel Doskočil; frontispis nakreslil Alois Moravec; kresby v obrazové části nakreslil Oldřich Vodseďálek; fotografie Ladislav Šíma . et al; Praha: Ministerstvo vnitra, 1947) * Za Petrem Bezručem: in memoriam (ilustrace J. Baruch; 1959).

Básně

Stín, jenž zapomíná (Praha, A. Král, 1927) * Smrtihlav (Praha, V. +more Petr, 1932) * Vděčnost (Praha, Štěpán Jež, 1934 * Bílý květ (Praha, Literární odbor Umělecké Besedy, Kruh českých spisovatelů, 1936 * Pohoří na severu (Praha, Literární odbor Umělecké besedy, Kruh českých spisovatelů, 1938) - poctěno cenou Otakara Theera * Studně pod hvězdami (Praha, Štěpán Jež, 1940) * Vězeň drážďanský (Brno, Družstvo MKS, 1946).