František Kubka
Author
Albert FloresŽivot
František Kubka se narodil na pražském Žižkově v rodině úředníka, c. k. +more finančního asistenta Františka Kubky a jeho ženy Anny, rozené Fingerové. Na Žižkově také maturoval na gymnáziu. Po maturitě začal studovat na Filozofické fakultě Karlovy univerzity, ale po začátku první světové války musel narukovat a v roce 1915 byl na ruské frontě zajat. Od prosince 1918 do dubna 1920 byl vojákem československých legií v hodnosti vojín. S legiemi prošel od Irkutska na Dálný východ. V Rusku se též oženil. Do Československa se František Kubka navrátil až v květnu 1921. Na konci téhož roku dokončil studia a získal doktorát na filozofické fakultě.
Po návratu se uchytil jako sekretář v nábožensko-výchovné organizaci YMCA, čímž navázal na své zaměstnání u téže organizace na Dálném východě. V listu Prager Presse, což byl vládní deník tištěný německy, pracoval od roku 1927 v redakci pro zahraniční politiku. +more V rámci své profese často cestoval po východní i západní Evropě. Od roku 1937 byl zaměstnán na ministerstvu zahraničí, to však bylo po vzniku Protektorátu zrušeno. Patřil též do skupiny tzv. Pátečníků, kteří se scházeli u Karla Čapka. V době insigniády (1934) se postavil na stranu spisovatelů, kteří české nacionalistické studenty kritizovali.
Na přelomu let 1939 a 1940 byl internován v Berlíně. Po dobu války byl pracovníkem ministerstva školství, po obnovení Československa pracoval na ministerstvu informací. +more V letech 1946-1949 byl činný jako vyslanec v Bulharsku. V březnu 1948 byl v rámci očisty ministerstva zahraničí zařazen jako: "Zahraničí: Na dovolenou s čekatelným, s případným propuštěním ze státních služeb".
Od roku 1949 se František Kubka stal spisovatelem z povolání. V roce 1954 (při příležitosti 60. narozenin) mu byl udělen titul Zasloužilý umělec.
František Kubka zemřel 7. ledna 1969 v Praze.
Záměna životopisů
V některých internetových zdrojích byl ke jménu a dílu Františka Kubky přiřazen životopis moravského autora Čeňka Kramoliše (psal pod pseudonymem Č. Šilomark), včetně dat narození a úmrtí. +more Tato informace je mylná.
Dílo
Knižní tvorba
Kubka byl autorem mnoha literárních studií a životopisů. Kromě toho překládal také z ruského a německého jazyka. +more Napsal také cestopis z Ruska Barvy východu, který vycházel z jeho zážitků z první světové války a jeho věznění v Rusku. Za druhé světové války publikoval svoje nejvýznamnější díla - historické novely (Skytský jezdec, Pražské nokturno, Karlštejnské vigilie).
Mezi nejvýznamnější díla Františka Kubky patří (v závorce první rok vydání):
* Božena Němcová (vydal V. Neubert a synové, 1941), výpravná monografie * Skythský jezdec (vydal Fr. +more Borový, Praha, 1941), povídky * Pražské nokturno (vydal Fr. Borový, Praha, 1943), novely * Karlštejnské vigilie (vydal Fr. Borový, il. A. Strnadel, Praha, 1944), dílo podobné Dekameronu od Boccaccia, Karel IV. si povídá s přáteli (významnými osobnostmi) * Palečkův úsměv a Palečkův pláč (vydaly Svobodné noviny Brno, 1946 a Lidová tiskárna Brno, 1948), dvoudílný román z prostředí 15. století, vystupuje v něm postava Jiřího z Poděbrad * Sto dvacet dní (1950), Cizí město (1951) a Vítr z hlubin (1952), Československý spisovatel, samostatné části románového cyklu odehrávající se za druhé světové války, popisují proplétající se osudy hrdinů pobývajících v protektorátu a v zahraničí, zejména v Sovětském svazu - prostých občanů, odbojářů i příslušníků vojenských jednotek. Zakomponováni jsou i Němci, například fiktivní návštěva Adolfa Hitlera u umírajícího Reinharda Heydricha nebo různá jednání Karla Hermanna Franka * Mnichov (Československý spisovatel, 1956), historický román z dob poloviny 20. až konce 30. let, ve kterém hlavní hrdina Jan Martinů cestuje se svou sovětskou manželkou Táňou zpět do své rodné země, aby poznal zdejší vyhrocenou atmosféru. V románu lze nalézt autobiografické rysy * Na vlastní oči (1959), Hlasy od Východu (1960) a Tváře ze západu (1961), Československý spisovatel, vzpomínková trilogie, portréty světových osobností.
Filmografie
Na náměty z Karlštejnských vigilií byly natočeny filmy Alena(1947) a Slasti otce vlasti (1969).
Novinářská činnost
Novinářské příspěvky Františka Kubky se v tisku objevují již ve dvacátých letech, krátce po jeho návratu z Ruska. Své postřehy zveřejňoval i v Přítomnosti.
V padesátých letech František Kubka hojně publikoval v Literárních listech; jednalo se o úvodníky i literárně-kritické články. Pravidelně přispíval do Rudého práva. +more Byl též autorem stanoviska k událostem v Maďarsku v roce 1956 Výpočty nepřátel se nikdy neuskuteční.
Odkazy
Reference
Související články
Externí odkazy
[url=http://www. slovnikceskeliteratury. +morecz/showContent. jsp. docId=788]Slovník české literatury po r. 1945: František Kubka[/url] * [url=http://literatura. kvalitne. cz/kx. htm]Bibliografie[/url] * * Severočeská vědecká knihovna Ústí nad Labem - František Kubka[http://oldwww. svkul. cz/dat/bib/aut/] * *.
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. +more století Kategorie:Čeští romanopisci Kategorie:Čeští spisovatelé historických románů Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští překladatelé z ruštiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Diplomaté Československa Kategorie:Českoslovenští legionáři Kategorie:Narození 4. března Kategorie:Narození 1894 Kategorie:Úmrtí 7. ledna Kategorie:Úmrtí 1969 Kategorie:Muži Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.