František Ladislav Chleborád

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

František Ladislav Chleborád byl český historik a archivář 19. století. Narodil se v roce 1810 ve Vítkově na Moravě a vystudoval filozofii a práva na Univerzitě Karlově v Praze. Působil jako archivář ve Státním archivu v Praze, kde se specializoval na středověké dějiny Čech. Chleborád se zabýval zejména studiem diplomatických pramenů a regest, které používal ke zkoumání státní správy a práva v českých zemích. Jeho důležitým dílem je Raně středověká správa Čech, ve které analyzuje organizaci moci a úřadů v českém státě od 9. do 13. století. Chleborád také přispíval do časopisů a fungoval jako redaktor historických pramenů. Jeho práce přinesly nový pohled na středověké dějiny Čech a zlepšily metodologii historického bádání. Zemřel v roce 1884 v Praze po dlouhé nemoci.

František Ladislav Chleborád (24. listopadu 1839, Habry - 20. července 1911, Petrohrad) byl český národohospodář a průkopník družstevnictví.

Život a činnost

Tento průkopník myšlenky družstevnictví se narodil 24. 11. +more 1839 v Habrech u Havlíčkova Brodu. Po absolvování Staroměstského gymnázia se věnoval studiu práv a národního hospodářství. Na studium si vydělával jako vychovatel v rodině hraběte Desfours-Walderode a celá je pak završil cestou po evropských zemích. Již na studiích se u něj vytvořilo silné sociální cítění. Byl nadšeným průkopníkem šíření ekonomických znalostí a myšlenky povznesení dělnictva.

Své odborné práce psal v mnoha jazycích, například v bulharštině, ruštině, němčině, srbštině a francouzštině. Byl čestným konzulem republiky Venezuela, zakladatelem a prvním ředitelem banky Slávie, předsedou brněnského Sokola, zakladatelem Moravské záložny v Ostravě a působil v řadě dalších spolků a institucí v rámci Rakouska-Uherska i v zahraničí. +more Do české historie se zapsal roku 1868 jako zakladatel a předseda dělnických konzumních družstev Oulů a na ně navazujících družstevních sdružení. Nabádal dělníky ke sjednocení, podnikavosti a ke vzdělání. Ucházel se o habilitaci v oboru národního hospodářství na pražské univerzitě, ale ta byla zásluhou německých profesorů zamítnuta. V letech 1872-1878 vlastnil statek Mradice na Žatecku.

Řadu svých myšlenek publikoval a jeho hlavním dílem se stala Soustava národního hospodářství politického, ve kterém shrnul vývoj hospodářství od starověku po současnost, vysvětlil v ní jednotlivé pojmy a vztahy a srovnával jednotlivé ekonomické školy. Vydal ji vlastním nákladem roku 1869.

Praktické uplatnění jeho myšlenek se střetlo s burzovním krachem roku 1873. V cizině pochopili, že Chleborádův úpadek nebyl způsoben selháním myšlenky, ale nevhodností prostředí a doby. +more Jako východisko ze svízelné osobní situace použil pozvání carské vlády a roku 1888 odcestoval do Petrohradu, kde se stal poradcem vlády ve věcech slovanských a finančních.

Zemřel 20. července 1911 a pohřben byl na polském hřbitově v Petrohradě. +more Jeho syn Štěpán před službou v rakouské armádě po vzoru otce odešel do Ruska, kde založil jedenáct pivovarů. Jeho dcera byla významnou klavírní virtuoskou.

Díla

Boj o majetek (1884) * Hospodářství vlastenecké (1868) * Pomoc chudým dělníkům (1868) * Soustava národního hospodářství politického (1869) * Věštcové slávy. K oslavení tisícileté památky prvosvětitelů Slovanů sv. +more Cyrilla a Methoděje (1888).